V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti. Liberální společnost, dosud oslavující postmoderní mnohost a jinakost, se proměňuje ve společnost roztříštěnou

Michel Foucault je známý jako autor, jenž zdůrazňuje závislost lidských subjektů na neosobních strukturách, nad nimiž nemají žádnou moc. Zároveň však je celé jeho dílo neseno kritickým záměrem a skutečným étosem svobody; jako by nás chtěl osvobodit přesně od těch omezení, která s takovou pečlivostí popisuje. Předkládaná kniha si bere za východisko právě tento paradox, jenž se konkretizuje ve Foucaultově

Jestvujú alternatívne fakty? Je poznanie sociálnou konštrukciou? Môže byť niečo pravda pre mňa, ale nie pre iného človeka, alebo je pravda objektívna? Asa Wikforss, profesorka teoretickej filozofie, skúma fenomén rezistencie voči poznaniu z filozofickej perspektívy. Čo je poznanie? Aké psychologické mechanizmy nám bránia prijať fakty a ako predchádzať rezistencii voči poznaniu? Ako sa brániť falošným

Sme si všetci rovní? Prečo ľudia zomierajú? Spisovateľka Eva Sussová a ilustrátorka Anna Höglundová namiesto hotových odpovedí diskutujú o týchto otázkach z filozofickej perspektívy prostredníctvom textu a ilustrácií. Kniha je určená čitateľom a čitateľkám v každom veku, ktorým pripomenie, že nie sú sami, kto sa pýta prečo.

Kolektivní monografie Michaely Fišerové a Martina Charváta zaměřuje pozornost na problematiku kyberfotografie z hlediska proponovaného současnou mediální filosofií, Foucaultovou genealogií a Derridovou dekonstrukcí. Autoři analyzují změnu dispozitivu, k níž došlo v kontextu nastupujících digitálních technologií v 21. století. Společným bodem jejich dvou kapitol je srovnání a odlišení analogové fotografie,

Arthur Schopenhauer (1788 – 1860) – nemecký filozof, jeden z najvýznamnejších mysliteľov 19. storočia, tvorca voluntaristickej a iracionalistickej filozofie, často označovaný ako filozof pesimizmu, sa preslávil najmä svojím spisom Aphorismen zur Lebensweisheit (1851), ktorý v slovenčine vychádza pod názvom Životná múdrosť. V brilantných úvahách sa v ňom pokúsil podať „návod\" na prežitie čo najšťastnejšieho

Dať zbohom Marxovi, zabudnúť na neho? Dá sa to vôbec vzhľadom na to množstvo kníh, ktoré inšpiroval a ktoré boli o ňom napísané? Dá sa to vzhľadom na pozitívnu a negatívnu charizmu jeho ideí? Dá sa to vôbec čo už len vzhľadom na to, akú úlohu v 20. storočí hralo politické hnutie, ktoré do veľkej miery legitimizovalo samo seba odvolávaním sa na jeho dielo? Odpoveď je jednoznačná: áno, dá sa to. Na Marxa

Táto kniha je v prvom rade výpoveďou o existenciálnej komunikácii. Obsahuje nekonečnú a pôsobivú tému, vyvolávajúcu u čitateľa vnútorné napätie, ale niekedy i neodolateľnú túžbu prekonať sám seba, vyjadriť vzdor voči zotrvávajúcej nehybnosti ducha. Autor upozorňuje na ďalšiu z dimenzií ľudského gesta, gesta ako možnosti realizovanej v skutkoch lásky. Zisťuje, ako túto nádhernú možnosť charakterizoval

Audiokniha Stoikův průvodce pro každý den, autorem je Ryan Holiday. Seneca, Epiktétos a Marcus Aurelius moderním jazykem. Kde najít skutečnou radost? Jak zapřáhnout sílu rozumu ve svůj prospěch? Co je skutečným měřítkem úspěchu? Jak zvládat vztek? Jak nalézt smysl života? Jak překonat zármutek? Odpovědi na tyto i další otázky jsou jádrem stoické filozofie. Zásady z pera Marka Aurelia, Epiktéta a Seneky

Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného

Spis Problém vcítenia tvorí časť doktorskej práce nemeckej filozofky a rehoľníčky Edity Steinovej (1891 - 1942), ktorú v roku 1916 obhájila u Edmunda Husserla vo Freiburgu. Skúma v nej problematiku, ktorá bola v tom čase predmetom vedecko-filozofického záujmu a istým spôsobom sa snaží doplniť riešenia, ktoré podľa nej Husserl a iní nepreskúmali dostatočne hlboko. Je to výklad skúsenosti s iným človekom

Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud?

Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu.

Předlohou knihy byla dvě díla Jana Amose Komenského. Labyrint světa a ráj srdce je dílo Komenského, patřící k jeho nejčtenějším a nejznámějším filozofickým pracím.

Filosof náboženství a pedagog Martin Buber (1878–1964) se stal známým také německým překladem Bible, na němž spolupracoval s F. Rosenzweigem.

Nejvýznamnější filozofické dílo napsané v českém jazyce v exkluzivním vydání s jedinečnými kolážemi Miroslava Huptycha. Kniha jako objekt.

Autor se zamýšlí nad smyslem vidění, tím, co nám zrak dává, jak je výlučný v kontextu s dalšími smysly. Cituje klasiky a moderní autory, neboť téma vidění a jeho vnímání prostupuje staletími.

Výběr textů podává přehled současných teoretických úvah věnovaných modernitě v singuláru i plurálu, a to jednak z evropské či západní perspektivy a jednak v dialogu s některými nezápadními, speciálně asijskými, interpretacemi. Interpretace modernity se utvářely v rozdílných kulturních a civilizačních prostředích, což se odráží v odlišných myšlenkových rámcích.

Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá.

Představa světa či jeho částí jako čitelného textu je v evropské kultuře hluboce zakořeněná. Prvním předpokladem této představy je alfabetismus a kulturní idea knihy, druhým pak nahlížení světa jako smysluplného a koherentního celku, jehož části nesou význam a jsou ve vzájemných vztazích: mají „sémantiku“ a „syntax“. Začít hledět na svět jako na řád znaků ale následně znamená ptát se: Jakým písmem