Myslíme pojmy, to jest slovy, avšak je rovněž možné myslet obrazy? Nikoli obrazným způsobem, metaforami a jinými prostředky nepřímého vyjadřování, nýbrž skutečně v obraze? Současná filosofie klade tuto otázku pouze nepřímo tehdy, když uvažuje o úloze řeči ve filosofickém textu, ale je možné, že právě otázka po myšlení obrazem odhaluje v tomto ohledu cosi podstatného, pokud ukazuje k rovině, v níž ještě

Maurice Merleau-Ponty pronesl na College de France patnáct přednáškových cyklů (19521961). Po každém roce sepsal k příslušnému cyklu shrnutí a ta průběžně publikoval v ročence College. Souborné vydání shrnutí, které v roce 1968 uspořádal Merleau-Pontyho žák a přítel Claude Lefort, tak přináší ucelený přehled o tom, jak Merleau-Ponty interpretoval řadu důležitých filosofických témat ve středním a pozdním

Sprievodca Castanedovým dielom, ktorý zhŕňa rôzne uhly pohľadu. Antológia zložená z tých najlepších a najdôležitejších kritík Castanedovho diela. Castaneda má aj svojich protivníkov. Autor knihy ich zvažuje a nezaujato analyzuje. Nájdete tu aj rozhov or s Castanedom a niektoré jeho vlastné komentáre a vyjadrenia.

Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878-1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej maasijot, tradující výroky, příběhy a pohádky rabiho Nachmana z Braclavi (1772-1810), zakladatele jedné z předních chasidských škol. Úvod knihy tvoří významný esej o židovské mystice a jejím chasidském

Knihou Skepse a gnóse se ke čtenářům bezmála po stu letech nově dostává Vorovkovo „filosofické vyznání“ plné jemných životně filosofických postřehů, metafor, básnických obratů, náboženských výzev a mravních apelů. Autor vyškolený exaktními vědami a přísnými pravidly vědeckého bádání v ní skepticky posoudil možnosti racionalismu, který ve filosofii u mnoha „životních“, tzv. metafyzických otázek naráží

Myšlenka pokroku poznání není samozřejmá. Obvykle se má za to, že do filosofie a vědy se dostala zvenčí a pomocí záhadných procesů, jako byla třeba sekularizace eschatologie. V této knize je myšlenka pokroku poznání pochopena jako specifický typ epistemologie, kterýpřiznává času nepominutelnou úlohu při utváření vědění o přírodě. Tato epistemologie měla řešit problémy, jež se objevovaly ve vědě a filosofii

Výber z esejí renomovaných slovenských a českých filozofov poskytuje obraz o situácii a dianí vo filozofii od roku 1989. Príspevky sú členené podľa tradičných filozofických disciplín (dejiny filozofie, epistemológia, ontológia) a informujú o skutočnej myšlienkovej produkcii v novej etape vývoja filozofie. Autori si kladú otázky o mieste filozofie v našej kultúre, o jej podobe a rozmanitých formách,

Kniha Perzekuce a umění psát, již mnozí znalci Straussovy filosofie považují za jeho vůbec nejdůležitější dílo, je souborem esejů, jež spojuje téma vztahu politiky a filosofického spisovatelství. Leo Strauss ukazuje na výkladu děl tří židovských myslitelů (Maimonides, ha-Levi, Spinoza), že vznik řady filosofických spisů, včetně těch náležejících do hlavního kánonu západní tradice, byl zásadně ovlivněn

Prudký rozvoj vědy v devatenáctém století vyostřil polarizaci filosofického myšlení. Z jedné strany byla věda nekriticky glorifikována jako jediný způsob nabývání pravdivého poznání, z druhé strany byla kritizována za to, že neproniká k podstatě skutečnosti. Francouzská epistemologie počátku 20. století toto dilema překonává. Hodnotu vědy obhajuje, ale odmítá její pozitivistický obraz. Představitelé

Táto publikácia sa usiluje pomôcť študentom filozofie a povzbudiť ich na zamyslenie sa nad podstatnými otázkami týkajúcimi sa poznania. Predovšetkým má za cieľ oboznámiť študujúceho s hlavnými filozofickými problémami v oblasti ľudského poznania.

Trojice článků, jejichž překlad je obsahem této knížky, patří ke Guardiniho méně známým a zřídka citovaným textům, přestože jde o zásadní filosofické texty – neboť obsahují až překvapivě rozvinutou kosmologii a antropologii, zcela srovnatelnou s tou, kterou autor předloží, až se na ni výslovně zaměří, v knize Svět a osoba (1939, Welt und Person, Würzburg 1939; český překlad D. Pohunková, Svitavy 2005.). Články

Kniha začíná pohledem na vázu stojící na stole. Jak je možné, že vidím vázu, a ne barevné skvrny?

Název tohoto Platónova dialogu v řečtině zní Symposion, což lze také přeložit jako „pitka“ či „pití“. V řecké kultuře však společné pití ne­označovalo událost, jak si ji představujeme a vykonáváme dnes. Byla to zábava, jejíž součástí sice bylo popíjení vína, ale měla i jistý obřadní a slavnostní charakter.

Johann Wolfgang von Goethe je znám jako přední představitel německé literární tradice a novověké evropské kultury vůbec. V německém prostředí už o něm existuje nepřeberné množství literatury, v Čechách však samozřejmost kontaktu s německou kulturou vedla v kombinaci s ostychem před šíří a složitostí děl jejích klíčových tvůrců paradoxně k tomu, že o tvůrcích německého osvícenství či romantismu, tak

Stoický filozof, ktorý sa zaslúžil o rozpracovanie a rozvoj stoickej filozofie, a to až do tej miery, že sa hovorilo: Ak by nebol Chrysippos, nebola by ani Stoa. Pochádzal zo Soloi na území dnešného Turecka zo zámožnej rodiny, no po úkladnej strate majetku odišiel do Atén a venoval sa štúdiu filozofie.

Milan Klíma (* 1932) si přál být ornitologem, ale z brněnského ústavu pro výzkum obratlovců nakonec přesídlil do Frankfurtu, kde více než čtyřicet let přednášel na lékařské fakultě a uzrál v osobnost, o jaké se opírá každé akademické prostředí. Plodem jeho fascinace anatomií živých organismů se kromě publikovaných objevů z nejrůznějších oborů (mj. embryologie a cetologie) staly ilustrované knihy a

Kniha nabízí přehledný a čtivý vhled do současné debaty ve filozofii společenských věd a v kulturní antropologii. Hlavním hrdinou je pojem kultura: autor ho sleduje od jeho vzniku až po současné trendy užití v kognitivních vědách.

Kniha Proust a znaky dobre ilustruje Deleuzovu definíciu filozofie ako tvorenia pojmov. Deleuze v nej vytvára pojmy filozofické a súčasne proustovské.

První díl rozsáhlého výboru z Millova díla představuje Milla především v kritické návaznosti na zakladatele utilitarismu Jeremyho Benthama: svazek obsahuje Millovu klasickou stať „Utilitarismus\" a jeho rozsáhlé intelektuální portréty Benthama a Coleridge jakožto nejvýznamnějších reprezentantů obou proudů dobového britského myšlení, reformního a konzervativního. Dodatek svazku tvoří úvodních pět kapitol

Latinský text spolu s prekladom a predhovorom predstavuje slávnostnú reč pražského humanistu z roku 1615 o dejinách vzdelanosti v Čecháchod cyrilometodejských čias po dobu Rudolfa II.