\"Milyen csodálatos valami az ember, ha valóban ember.\" \"Mester, kérdezhetek tőled valamit? - fordult Szókratészhez a tanítvány. És szólt a Mester: \"Magadtól már megkérdezted?? Mi mindannyian meglátni és megoldani, megérteni és feloldani vagyunk. HUSZONKÉT MESTER kísér utunkon - mély emberséggel, és tisztelettel. Szókratész, Seneca, Marcus Aurelius, Kung Fuce, Tolsztoj, Tatiosz, Montaigne, Elbert

Výbor z Golosovkerova díla otevírá práce Imaginativní absolutno, která obsahuje jádro autorovy filosofie. Absolutno zde není představeno jako metafyzická, statická entita, nýbrž jako proces imaginativní tvorby, která je věčným základem lidské existence. Další dva eseje věnované obrazotvornosti antického mýtu odrážejí myšlenkovou strukturu úvodní studie a jsou praktickým vyjádřením autorova filosofického

Prvořadý literární historik Giulio Ferroni (* 1943) se Machiavellimu věnuje již od počátku sedmdesátých let, kdy publikoval monografii o motivu životního zvratu a střetu s osudem v Machiavelliho divadelních hrách. Po třiceti letech promýšlení pak své úvahy k Machiavellimu shrnul v útlé, ale obsažné knize Machiavelli aneb o jistotě z roku 2003. Ferroni poměrně ostře odmítá představu o Machiavellim coby

Průkopník kvantové teorie, Max Planck, kdysi šokoval celý svět tvrzením, že existuje jakýsi zdroj, v němž se rodí úplně vše, co tvoří náš svět. Autor této knihy pátral více než dvacet let po prastarých znalostech a nacházel tajemství onoho Božského zdroje zašifrované v posvátných spisech z odlehlých egyptských, peruánských či tibetských klášterů a v zapomenutých textech. A co je nejpřekvapivější -

Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých archeologických spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství. Foucault zde analyzuje počínaje tím, co označuje jako velké uvěznění několik historických konstelací, které v nejrůznějších kontextech charakterizovaly vztah západní kultury k postavě šílence. Šílenství je zde spíše

Súbor filozofických úvah v slovenskom jazyku a básní v angličtine, tematicky rozdelených do 11. kapitol, ktoré sú odrazom 10. rokov duchovného rastu a intelektuálneho rozvoja autora. Kniha sa vyznačuje svojím smerovaním, kedy obidve jej časti „mapujú“ vývoj autorovho myslenia a cítenia od prevažne existenciálne orientovanej, na sebapoznanie zameranej prvej časti k vyzretejšej tvorbe druhej časti, a

Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bezprecedentní účinnost technologií a mnohé další faktory soudobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho následky. S tím také souvisí proměna významu odpovědnosti, zejména odpovědnosti morální. Erazim Kohák, Dagmar Smreková, Zuzana Palovičová, Vlastimil Hála a Rudolf Kolářský si v knize kladou následující otázky:V

A kínai taoizmus legfontosabb tanítása harmóniát találni a természet erõit mozgató teremtõ õserõvel, elérni a ?nem-cselekvés? (wu-wei) állapotát, és ezáltal megvalósítani a tökéletességet és a halhatatlanságot, vagyis a teljes megvilágosodást. A világegyetem mozgató erõje, a taoizmus szerint, maga a Tao, mint teremtõ õserõ. A Tao mindenekelõtt az öröké mozgó, változó világ végsõ egységének. A taoizmus

Je možným stretom pravdy o bytí a jazyku práve bod mlčania? Ak áno, tak potom pozvanie k tematizácii mlčania je oprávneným počinom autora tejto publikácie. Titulný triptych Mlčanie, bytie, jazyk je myšlienkovým svetom, ktorý sa pýta na spojitosť bytia a jazyka. Táto otázka je v prvom rade kladená filozofovi bytia, Heideggerovi a filozofovi jazyka, Wittgensteinovi, ako dvom emblematickým postavám súčasného

Traktát, v němž padovský renesanční aristotelik zkoumá různé možnosti řešení otázky po nesmrtelnosti lidské duše. Pomponazzi rozebírá stanovisko Averroovo, Platónovo, Tomáše Akvinského a Alexandra z Afrodisiady a dochází k závěru, že problém není filosofickými prostředky řešitelný. Spis vyvolal v 16. století ostré reakce a ovlivnil filosofii i ve stoletích následujících. Latinsko-české vydání v překladu

Kniha konfrontuje úvahy o díle Franze Kafky od třinácti autorek a autorů z šesti zemí a tří kontinentů. Kafkovo dílo je zde zkoumáno z perspektivy různých filozofických oborů: ontologie, epistemologie, filozofie jazyka, etiky, politické filozofie, filozofie literatury a estetiky. Formální a metodologická rozmanitost příspěvků je stejně bohatá: zahrnuje detailní interpretace vybraných Kafkových textů,

Poezie a umění tvořily důležitou součást života francouzského myslitele Jacquesa Maritaina. Jeho žena Raissa byla básnířka, měl mnoho přátel mezi umělci a básníky (mj. Ch. Péguy, G. Rouault, M. Chagall aj.). Rozsáhlou a originální část svého filosofi ckého díla věnoval teoretickým otázkám umění. Odpovědnost umělce (1961) je poslední Maritainovou větší publikací z této oblasti; jejím základem byly přednášky

V této knize se píše o touze najít hlubší smysl života, o hledání, jež započala před čtvrt stoletím a stále pokračují.

Kniha je nejen úvodem do filosofování a filosofie, ale zároveň úvodem do myšlení Ladislava Hejdánka. Autor ve dvanácti sešitech dělených do krátkých a přehledných kapitol představuje své vlastní uvažování nad základními i širšími filosofickými otázkami a čtenáři nabízí přehled témat a jejich řešení, kterými jej uvádí do filosofie a jejích dějin a také jej vede k samostatnému myšlení.

Debutová kniha Petra Takáča, ľavicového filozofa a popularizátora filozofie Slavoja Žižeka, sa venuje otázke čomu dnes veríme, v dobe po konci veľkých ideológií. Čím sa riadime, keď tvrdíme, že ničomu neveríme a ako sú zbytky našej viery sústredené v utópii o liberálnej demokracii.

Právě sledujeme finální emancipaci Ukrajinců jako evropského politického národa. Ukrajina vzdoruje agresi imperiálního Ruska a za svou i naši svobodu platí krví.

Etika péče je nový a dynamicky se rozvíjející směr morální filosofie. Zatímco tradiční etické systémy zaměřují svou pozornost především na činy a vlastnosti jednotlivců, etika péče vyzdvihuje morální význam vzájemných vztahů osob a skupin.

V knihe Človek a jeho naplnenie podľa védánty, ktorá je prvým rozsiahlym metafyzickým dielom Reného Guénona (* 1886 –† 1951), autor do hĺbky analyzuje všetky základné pojmy védánty, ktorá je podľa indickej tradície zavŕšením a najvyšším stupňom Véd. Guénon sa po celý život venoval hlbokému štúdiu najvýznamnejších východných učení (védánta, taoizmus, súfizmus), preto mu jeho erudícia umožnila nachádzať

Kniha obsahuje dvadsať poviedok, úvah, esejí, historiek a zážitokov nielen pokojných dní, ale aj búrlivých tragédií dvadsiateho storočia, plných diktátorských režimov. Poviedky o ľuďoch, ktorí prežil na vlastnej koži peklo holokaustu aj komunizmu.

Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství.