Třetí díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, je věnován období šedesátých let, kdy došlo k částečnému politickému uvolnění a česká literatura, stejně jako další oblasti kultury, procházela obdobím rozkvětu. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu

Tretí, záverečný diel predstavuje literárne dejiny realizmu, naturalizmu, impresionizmu, secesie, expresionizmu, literatúry v dobe fašizmu a literatúru súčasnú až do 90. rokov.

Kniha významnej zakladateľskej osobnosti slovenskej teórie modernej fantastiky. Tvoria ju dve eseje: Dobre organizovaný netvor a Metamorfózy človeka v (post)modernej fantastike.

Kniha sa zamýšľa populárno-vedeckou formou nad fenoménom čítania na Slovensku v dlhom 19. storočí. Analyzuje čitateľov, preferovanú i zakazovanú literatúru, spôsoby, miesta i funkcie čítania a nakoniec i dôvody, ktoré viedli ľudí, že siahali po knihe.

Jedenadvacet studií a úvah věnovaných moderní české literatuře vznikalo od roku 1984 až po současnost a bylo publikováno časopisecky či ve sbornících. Představují jeden z okruhů autorčina badatelského zájmu, soustředěný k autorům stojícím na okraji literárního kánonu, často zapomínaným nebo nedoceněným.

Mezi germánskými jazyky je dnes fríský jazyk jedním z nejméně se používajících. Přestože se dnes mluví fríštinou pouze ve třech malých, od sebe velmi vzdálených oblastech, tyto oblasti mají bohatou minulost a zajímavou literaturu, nebo spíše literatury.

Kniha, která programově osciluje mezi vědeckým odborným a esejistickým stylem, je „obrazem“ zrodu české (nejen vědecké, ale té především) terminologie v 19. století. Na základě vybraných lexikografických děl z 19. a začátku 20. století se odvíjí děj postupného dovršení všech funkčních vrstev českého jazyka.

Publikace nabízí pedagogické i nepedagogické veřejnosti se zájmem o problematiku německého jazyka a literatury nové podněty a inspiraci. Jednotlivá témata byla vybrána na základě profesního zaměření autorů.

Táto monografia je prínosom pre slovenskú kultúru (translatológiu, literárne vednou teóriou i skúmanie kultúrneho a literárne-spoločenského vývoja). Prof. PhDr. Oldřich Richterek, CSc. Svedčí nielen o opodstatnenosti výskumnej orientácie Ústavu svetovej literatúry SAV na vývoj slovenského myslenia o umeleckom preklade a problematiku prekladovej recepcie inonárodných literatúr, ale aj o systematickej

Víly, upíři, vlkodlaci, draci, trpaslíci, andělé, zombie, jednorožci, medúzy, elfové, obři a další tvorové. Kni¬ha nabízí napínavé výpravy za bytostmi, které leží na pomezí svě¬ta lidského, božského a zvířecího, ale hlavně do světa lidské představivosti.

Příspěvky obsažené v tomto sborníku pojednávají o způsobech a formách performativity v české literatuře s válečnou tematikou. Zabývají se jak performativitou v rámci textu/díla samého (jejím procesem a jejími prostředky), tak díly s válečnou tematikou, která implikují takovéto strategie rodu/genderu a jazyka, jakož i performativitou v rámci interpretace textu/díla: čtenářskou recepcí a především pak

První svazek edice Bibliographica připomíná nedožité 70. narozeniny dlouholetého pracovníka Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kulturního publicisty a zejména literárního a divadelního bibliografa Františka Knoppa, autora bibliografického kompendia Česká literatura v exilu 1948–1989 a spolutvůrce databáze Česká literární bibliografie. V intencích programu edice tvoří jádro svazku soupis jeho knižní

Studie se zabývá fenoménem historie v současné britské próze. Vychází z obratu k historii jakožto určujícího momentu literatury druhé poloviny dvacátého století a z rehabilitace historizující prózy, k níž došlo v několika uplynulých desetiletích.

Vhodným zvoleným východiskom reflexií A. Timkovej Lazurovej je ukotvenie skúmaného problému (zla) ako fenoménu súvisiaceho so súčasnými globalizačnými a postmodernými spoločenskými trendmi. Na tomto pozadí koncipovania svoju monografiu ako logicky a štruktúrne vzájomne korešpondujú súčinnosť teoreticko-metodologických východísk výskumu problému a jeho empirického preskúmania.

Mená géniov ruskej slovesnosti Ivana Bunina a Vladimíra Nabokova vo vedomí čitateľov spája rovnaký jazyk, epocha, významný vklad do literárneho dedičstva, ako aj život a tvorba v emigrácii. No títo autori majú k sebe aj osobne a osobnostne veľmi blízko.

Antonín Matěj Píša (1902–1966), literární a divadelní kritik a teoretik, editor a dramaturg, vstoupil do literatury jako sedmnáctiletý talentovaný básník. Už ve svých raných statích a studiích projevoval neobyčejnou erudici a v prvních letech po 1. světové válce se stal jednou z předních osobností literární kritiky.

Obsáhlý literárněvědná esej o dílech Milana Kundery doplněný podrobnou bibliografií světových prací věnovaných Milanu Kunderovi a jeho knihám. Svět románu je zvláštní věc, stačí škrt pera romanopisce, stačí, aby zazvonil telefon, čtenáč doložil knihu - a tento svět je zrušen.

Autorův první výbor z textů sestává z projevů publikovaných v 90. letech XX. století. Některé z nich vznikly jako doprovody knižních edic, jiné jako konferenční příspěvky a zase jiná otiskla soudobá periodika.

Kniha mapuje život a dielo G. K. Chestertona i široké spekturm interpretácií, ktoré vyvoláva - od atribútov revolučnosti až ku konzervativizmu, od iracionalizmu až k prepiatemu racionalizmu.

Na schopnost kriticky číst, rozumět a vyložit smysl a význam textu je v nové podobě maturity kladen důraz, takže je naděje, že po generacích studentů, kteří u maturity odříkávali „telefonní seznamy“, bychom se mohli dočkat studentů schopných samostatně pracovat s textem. Taková změna přichází právě včas, neboť podle mezinárodních výzkumů naši studenti v oblasti čtenářské kompetence dosahují ve srovnání