Literární dílo Bohumila Hrabala patří mezi nejvýznamnější plody české kultury dvacátého století. Bylo přeloženo do desítek jazyků, stalo se předlohou dlouhé řady celovečerních filmů a divadelních adaptací.

Kolektivní monografie je prvním soustavnějším průzkumem vlastností českého vyprávění v průřezu žánrovým polem a několika desetiletími 19. století. Její metodologie – diachronní poetika vyprávění – odpovídá na jeden z požadavků současné naratologie: totiž respektovat historicitu narativů a interpretovat je v kontextu dobových kulturních norem a komunikační praxe.

Kniha Podivná literatura? Kapitoly z české homosexuální prózy po r. 1989 si klade za cíl popsat specifické projevy homosexuální zkušenosti či představ s homosexualitou spojovaných v současné české beletrii.

Pro rozpoznávání autorství básnických textů nabízí současná stylometrie řadu metod založených na analýze pestré škály textových rysů (např. frekvence slov, frekvence znakových n-gramů). Jeden podstatný aspekt těchto textů ovšem zůstává stranou, a to jejich stránka versologická. Tato kniha proto na třech korpusech básnických textů (českých, německých a španělských) analyzuje, do jaké míry lze versologické

Kolektivní monografie zprostředkovává akademickou diskusi vedenou na sympoziu Umění a kultury střední Evropy, které se konalo v roce 2018 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Záměrem sympozia bylo po sto letech reflektovat epochální změnu, která se ve střední Evropě odehrála z různých pohledů a bez oslavných gest a cílů.

Najznámejšie literárne prúdy vo francúzskej literatúre 19. storočia, počnúc sentimentalizmom cez preromantizmus k romantizmu zavŕšili urputný boj s pretrvávajúcim klasicizmom predchádzajúcich storočí. V literárnom virvare Júlovej monarchie sa stretáva oficiálne angažované umenie (l’art utile) so zástancami umenia pre umenie (l’art pour l’art) a k upadajúcemu romantizmu sa vynára mocný rival – realistická

Nenechte se zmást, žeje coby autorka uvedena lékařka MUDr. PhDr. Jarmila Beichtenová. Do regálu mezi odbornou literaturu tato kniha rozhodně nepatří.

Paměťová studia, o jejichž boomu v podobě nejrůznějších pamětí, vzpomínek či memoárů není pochyb, tematizovala povětšinou paměť jako individuálního nebo kolektivní/národní. Rodině v tomto kontextu nebyla zatím věnována náležitá pozornost, a to přesto, že valná část našeho života se odehrává právě v rodině.

Publikace obsahuje některé důležité texty polské sociologie kultury a literatury, českému pohledu tak trochu skryté v záplavě toho, co k nám přichází ze Západu. Zaměřuje se na významné polské osobnosti těchto oborů od meziválečného období po současnost (S. Bystroně, S. Ossowského, S. Żółkiewského, A. Kłoskowskou ad.). Sociologie literatury zde získává podobu dynamické a vnitřně členité disciplíny.

Čtvrtý svazek Spisů Jakuba Demla obsahuje první soubor autorových knih ve svérázném žánru kombinujícím deník, dokument a beletrii; v žánru, pro který on sám použil později slavný a kontroverzní termín „Šlépěje“. Svazek obsahuje tři Demlovy knihy, které předcházejí vzniku řady Šlépějí: Rosnička (1912), Domů (1913) a Pro budoucí poutníky a poutnice (1913), a první tři sborníky „šlépějové“ řady: Šlépěje

Vodník je jednou z nejvýraznějších postav českých pohádek a pověstí, bohatě ztvárňovanou nejen literárně, ale také ve výtvarném umění, na divadelních scénách, v hudbě i ve filmu. Zatímco zájem folkloristiky o tento motiv byl vždy značný, v literární vědě jeho reflexe dosud chyběla.

Monografia Juraja Dvorského Od naratívnej gramatiky k interdisciplinarite naratívu, ktorá vyšla v apríli 2017 vo vydavateľstve Verbum, sa najprv venuje základným naratologickým kategóriám, vypracovaným pre potreby literárnej vedy, konkrétne ide o nasledovné kategórie: postava, rozprávač, perspektíva, čas a priestor. V druhej časti si autor všíma súčasné teoretické uvažovanie o rozprávaní mimo literárnej

Kniha je soubor fejetonů o polských spisovatelích. Nejen o nich, také o českých literátech, kteří měli určitý vztah k polskému prostředí (J. E. Purkyně, Božena Němcová, Ervín Taussig ad.). Všechny příspěvky jsou doprovázeny autorovými fotografiemi, jež mají konkretizovat a doplňovat to, co bylo v slovesném textu řečeno.

Monografia venovaná jednému z nosných literárnoteoretických pojmov je výsledkom dis-kurzu deviatich renomovaných slovenských lite-rárnych vedcov o fenoméne autorského subjektu. Dôslednou textovou analýzou zameranou na kon-štitutívne prvky autobiografie odkrývajú nevdojak mentalitu autorskej osobnosti, jej názorové posto-je i životné peripetie.

Studie se zabývá fenoménem historie v současné britské próze. Vychází z obratu k historii jakožto určujícího momentu literatury druhé poloviny dvacátého století a z rehabilitace historizující prózy, k níž došlo v několika uplynulých desetiletích.

Historie překladatele mapuje vývoj postavení překladatelů ze skandinávských jazyků do češtiny v letech 1890–1950, v němž se promítají bouřlivé kulturní i politické proměny na evropské scéně tohoto období. Překladatel zde není pouze anonymní postavou, převádějící text z jednoho jazyka do druhého, nýbrž je zkoumána celá šíře jeho kulturního působení, od vlivu na proces výběru, překladu a vydání knihy

Súbor štúdií predstavuje vcelku i v jednotlivostiach prínosné poznanie do dejín slovenskej literatúry i do dejín prekladu, ba aj do komparatívneho poznania talianskej a slovenskej literatúry.

Profesor Šlosar je výrazná brnenská osobnosť, ktorá vychovala niekoľko generácí bohemistov a zanechala nezmazateľnú stopu v oblasti historického vývoja jazyka a dialektológie.

Kniha zahŕňa autorov celoživotný výskum zaoberajúci sa českým veršom a jeho princípmi básnickými, ktorým teoretik zasvätil život.

Chcel byť obyčajným záhradníkom, ale nakoniec prešiel toľkými odbormi, toľkými profesiami a povolaniami, že sa jeho život podobá ruským matrioškám, z ktorých každá, od najväčšej po najmenšiu, skrýva tisíc a jedno tajomstvo. Antoine de Saint Exupéry tak prežil mnoho skvelých osudov, o ktorých prináša svedectvo toto dielo, bohato doložené väčšinou dodnes nepublikovanými dokumentmi, uloženými v archíve