Tretia časť slovníkovej príručky vymedzená rokmi 1946 až 2000. Dielo je rozvrhnuté doštyroch zväzkov - posledný bude obsahovať texty o literatúre do roku 1800.

Jakým způsobem se odrážela komunistická totalita v science fiction osmdesátých let? Jak viděli sami sebe básníci za první republiky?

In his book Josef Hrdlička opens the question of what exactly constitutes Exile Poetry, and indeed whether it amounts to a category as fundamental as Romantic or Bucolic lyricism. He covers the intricately complex and diverse topic of exile by exploring selected literary texts from antiquity to the present, giving due attention to writers that have influenced the exile discourse; from Ovid, Goethe

Výskum kázňovej prózy, ktorý sa v minulej dobe – až na výnimky – nepociťoval ako zásadný a dôležitý, sa po roku 1989 znovu naštartoval a sľubne rozvinul. Pretože výskumné podlžnosti sú stále značné, k ich vyrovnaniu má prispieť rad monografií, venovaných kázňovej próze ako autonómnemu literárnemu dielu a dokumentu doby.

Rytířské ságy patří mezi méně známé žánry staroseverské literatury. Tento termín je už od středověku souhrnným označením pro staroseverské verze několika skupin literárních textů, které původně vznikaly ve Francii.

Sborník Žánry a průniky literatury faktu obsahuje příspěvky předních odborníků a teoretiků zabývajících se fenoménem literatury faktu, které byly proneseny na mezinárodní konferenci k tomuto tématu v říjnu roku 2017 v Malé aule Karolina Univerzity Karlovy. Konference byla iniciována Institutem komunikačních studií a žurnalistiky při FSV UK, Univerzitou Karlovou a Klubem autorů literatury faktu.

Co si představit pod pojmem literární dandysmus ? Románové postavy s dandyovskými rysy známé z děl Stendhalových a Balzakových ? Nebo typické formy a styly, jakými psali dandyové-spisovatelé Byron, Baudelaire, Musset, Sue, Huysmans či Wilde? A konečně neevokují spojení dandysmu a literatury první teoretické studie snažící se vystihnout povahu dandyů z pera Balzaka, Barbeye d\'Aurevillyho a Baudelaira

Básnik a literárny vedec Michal Habaj v monografii Básnik v čase sleduje tvorbu našich moderných básnikov medzivojnového obdobia Jána Smreka, Emila Boleslava Lukáča, Laca Novomeského a Jána Roba Poničana so zreteľom na to, že poézia vždy a nevyhnutne existuje v čase, v čase vzniká i zaniká. Poézia sa však v čase mení a menia sa i jej funkcie, jej poslanie a jej zmysel.

Alkmánovo „Partheneion z Louvru“, vytvořené ve Spartě zřejmě na sklonku 7. století př. Kr., je jedním z nejtajemnějších básnických textů starověkého Řecka.

Predložený súbor štúdií predstavuje výsledky vedeckej práce viacerých členov výskumného tímu Centra excelentnosti SAV Dejiny slovenskej slavistiky 19.-20. storočia. Postavy slovenského národného obrodenia (Anton Bernolák, Pavol Jozef Šafárik, Ján Kollár, Ľudovít Štúr, Pavol Dobšinský, Jonáš Záborský) + Ján Stanislav – ich činnosť a dielo v európskom kontexte.

Kniha literární historičky Hany Šmahelové je sestavena ze studií a glos, jež vznikaly v průběhu let 2001-2015. Ve svém souhrnu představují homogenní celek, jehož těžiště spočívá v metodologických otázkách literární historie.

Předkládaný soubor statí O českém verši shrnuje výsledky dlouhodobého vědeckého směřování PhDr. Květy Sgallové. Autorka vychází ze strukturalistické tradice a již na počátku své odborné práce prosazovala uplatňování moderní techniky při versologickém výzkumu.

Kniha je malým dárkem těm čtenářům, kteří si zamilovali příběhy královského prokurátora a správce hradu Bezděz Oldřicha z Chlumu. Autor v ní vypráví, jak pracuje s historickými prameny a spolu se svou ženou Alenou poodhalují zákulisí jejich autorského života.

Prvý diel dvojzväzkového knižného projektu obashuje literárnovedné state o modernej literatúre a jej autoroch.

Sedmý svazek Opery reaguje hned na několik výročí – 80. výročí založení Pražského lingvistického kroužku, 80. výročí narození Jiřího Levého a 40. výročí jeho úmrtí a 50. výročí vydání jeho průkopnické práce České theorie překladu – i na řadu diskusí se zahraničními kolegy, z nichž vyplynulo, že translatologická obec má o metodologických východiscích i výsledcích práce předních českých a slovenských

Proti předchůdkyním, které svou tvorbu daly do služeb národního hnutí stejně jako ženského vzdělávání, považují autorky narozené v 60. létech 19. století za prvořadý úkol \"hovořit svojí mateřštinou\" a podobně jako jejich kolegové vyjadřovat svůj osobní, tedy ženský pohled na svět. Tato proměna se odráží jak v jejich tvorbě, která souzní s modernistickými proudy fin de siecle, tak v jejich osobních

Výber z bohemistických literárnych štúdií, vzniknuvších v rokoch 1999 - 2005.

Výber z literárnovedných štúdií, esejí a rozhovorov z rokov 1991 až 2007 poprednej literárnej vedkyne a prekladateľky z nemčiny svedčí o jej zorientovanosti v súčasných tendenciách vo svetovej literatúre a v uvažovaní o nej. Zároveň podáva aj obraz o jej postojoch, historickej podmienenosti textov a o jej osobnejľudskej situácii.

Intermedialita je dnes módní metoda, zatímco poetika poněkud vyšla z módy. Právě tyto dva přístupy však spoluautoři publikace organicky sklenují ve zkoumání příběhu, jak se realizuje v jednotlivých uměních a médiích nebo v jejich vzájemných vazbách.

Autor monografie zastává názor, že existují tři oblasti, které je třeba mít v oboru didaktiky literatury i školním literárním vzdělávání na zřeteli a které je třeba udržovat v rovnováze, aby obor ani školní předmět neztratily estetické, resp. estetickovýchovné zaměření: 1. četba(četba literárních textů a její reflexe), 2. tvorba (konstrukce a rekonstrukce textu a jejich reflexe), 3. nauka (poznávání