The Avant-Postman explores a broad range of innovative postwar writing in France, Britain, and the United States. Taking James Joyce’s \"revolution of the word\" in Ulysses and Finnegans Wake as a joint starting point, David Vichnar draws genealogical lines through the work of more than fifty writers up to the present, including Alain Robbe-Grillet, B. S. Johnson, William Burroughs, Christine Brooke-Rose,

Monografia je v slovenskom literárnovednom kontexte prvým interpratačno-poetologickým výstupom o poézii autora, ktorého tvorba sa zaraďuje k umeleckým vrcholom slovenskej katolíckej moderny. Osobitne príťažlivá je v knihe reflexia poetiky sna, ženských antroponým a \"květomluvy\" v poézii tohto autora, pričom sa nanovo vstupuje pri výskume aj do poézie J. A. Rimbauda, S. Mallarmého, poézie českého

Literární průvodce provede čtenáře českou metropolí dvacátých a třicátých let, kdy Prahou zněl jazz a noc prosvěcovaly neony. Zavede je do míst, kde byl založen Devětsil, do kaváren a barů, kde se scházeli básníci a prozaici s teoretiky, výtvarníky i architekty.

Prozaický svet Petra Karvaša nadväzuje na Dramatický svet Petra Karvaša s podtitulom Teatrografia (z roku 1995). Bibliografiu prozaickej tvorby významného slovenského spisovateľa zostavila Katarína Hradileková a úvodnú štúdiu o Karvašovi ako prozaikovi napísal Vladimír Petrík. Výberovú personálnu bibliografiu pripravovilo Literárne informačné centrum k spisovateľovým nedožitým 80.narodeninám.

Moje zaujatie témou karpatskej hranice v slovenskej literatúre vznikalo postupne a spočiatku malo najmä privátny charakter. Iniciačný pocit kontaktu s ňou in natura som prežíval pri prázdninových hrách v okolí medzilaboreckej „malej“ železničnej stanice, neďaleko Lupkovského tunelu, ktorého dojznačná existencia na sklonku socializmu napĺňa chlapčenskú myseľ nepokojom.

Základem Otevřeného deníku básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923-2009) jsou deníkové záznamy, které si jako signatář Charty 77 vedl v Praze od ledna 1977 do ledna 1981, kdy byl donucen odejít do exilu ve Francii. Po dobu dalších téměř třiceti let texty svých záznamů obohacoval o úvahové a esejistické pasáže a vytvořil tak summu své celoživotní spisovatelské

Rytířské ságy patří mezi méně známé žánry staroseverské literatury. Tento termín je už od středověku souhrnným označením pro staroseverské verze několika skupin literárních textů, které původně vznikaly ve Francii.

Publikácia je na rozdiel od mnohých podobných pripravovaných publikácií, ktoré vznikli v roku 200.výročia narodenia kľúčovej postavy slovenskej kultúry, Ľ. Štúra, zameraná predovšetkým na jazykovedné a kodifikačné dielo a myšlienkový svet Ľ. Štúra v dobových a súčasných súvislostiach s výrazným poznávacím posunom, garantom ktorých sú uznávaní domáci I zahraniční jazykovedci, prekladatelia a literárni

Básnik a literárny vedec Michal Habaj v monografii Básnik v čase sleduje tvorbu našich moderných básnikov medzivojnového obdobia Jána Smreka, Emila Boleslava Lukáča, Laca Novomeského a Jána Roba Poničana so zreteľom na to, že poézia vždy a nevyhnutne existuje v čase, v čase vzniká i zaniká. Poézia sa však v čase mení a menia sa i jej funkcie, jej poslanie a jej zmysel.

Monografia D. Malekovej je vydarenou odbornou publikáciou, ktorá prehlbuje naše poznanie v oblastiach dvoch jazykov a kultúr v komunikácii, a propagačných žánrov/registrov turizmu v internetovom prostredí, a to originálnym prepojením aktuálnych dát a vhodných teoreticko-metodologických východísk, ktorými sú systémovo-funkčná (hallidayovská) lingvistika, kritická štylistika, kognitívna lingvistika a

První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora. Koestler čtenáře provádí pozoruhodnými prostředím Budapešti v době Komuny v roce 1919, Vídně po první světové válce, kde kralují buršácké spolky a Sigmund Freud, a poté čerstvě osídlované Palestiny.

Publikace představuje pokus o teologicko-antropologickyorientovanou interpretaci románu Karla Čapka Hordubal. Jejím hlavním úkolem je naslouchat románem kladené otázce po člověku, nechat ji zaznívat v různých podobách a rozumět jí teologicky, a tak s ní též vstoupit do dialogu.

Kniha pojednává o vztahu mezi literárním psaním a ornamentem. Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí.

Kniha V poschodovom labyrinte je záznamom úsilia autora uchopiť fenomén postmoderny z pozícií medzinárodných reflexií, predovšetkým ako zjav rodiaci sa v zápase našich spisovateľov s totalitnou mocou a s iluzívnosťou ňou vnucovaného videnia sveta.

Popredný slovenský jazykovedec prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. v predslove publikácie Spisovná slovenčina v 20. storočí upozorňuje, že „dvadsiate storočie vo vývine spisovnej slovenčiny si zasluhuje odbornú jazykovednú pozornosť už tým, že je to storočie, ktoré do dejín spisovnej slovenčiny a jej fungovania vnieslo neobyčajnú dynamiku a značilo pre ňu nejedno historické rozhodnutie“. Autor v krátkom

Súbor textov predstavuje žáner eseje v interpretačných, teoretických, básnických a publicistických príspevkoch renomovaných odbornikov a známych českých osobností.

Literárny historik je zaujatý svojimi zdanlivo neaktuálnymi témami. Avšak aj dnes oživuje svoje dlhoročné poznatky a tiež dáva nahliadnuť do procesu bádania literárnych tém.

Výbor z textů Martina Hyblera o literatuře. Svou svobodu a kreativitu čerpají Hyblerovy texty, zahrnuté do výboruKolem dokola, i z předpokladů, které by mohly být považovány za autorovu nevýhodu.

Výklad tvorby Otu Pavla ukazuje, čím je autorova tvrba originálna, ako sa zaradila do súčasnej českej literatúry a aké sú dôvody čitateľského záujmu.

V roce 2011 uplynulo 100 let od založení Kanceláře Slovníku jazyka českého - pracoviště, jež se stalo bezprostředním předchůdcem dnešního Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Publikace obsahuje příspěvky věnované tomuto výročí, které se zčásti vracejí do minulosti: do historie češtiny, české jazykovědné bohemistiky i do historie jazykovědného výzkumu v ÚJČ.