Již čtvrté vydání dosud nepřekonané práce české teorie překladu, na které vyrůstaly generace překladatelů. Jiří Levý zevrubněpopisuje překladatelský proces, zabývá se estetickými problémy překladu a rozebírá i oblasti jako překládání knižního názvu, překlad dramatu a poezie.

Publikace seznamuje českého čtenáře s aktuálními translatologickými tématy, jež stojí ve středu zájmu na Pyrenejském poloostrově a která mohou být pro české prostředí metodologicky inspirativní: např. s rolí tlumočníků v dobách kolonialismu, překladatelskou prací španělských misionářů či cenzurou v překladu divadelních her. Vybrané studie jsou doplněny o krátké medailony příslušných autorů (Julio-César

Klasickým objektom kultúrnych vied sú javy poznačené spontánnosťou, nachádzajúce sa mimo oblasti racionálnej regulácie a vnímané ako prirodzené kultúrne entity v protiklade s „umelými“ objektmi, vytvorenými s istým stupňom uvedomenosti. Významový komponent „pestované“ (rastliny, mikroorganizmy) implicitne odkazuje na to, že kultúra sa týka aj zasahovania človeka do prírody, a evokuje predstavu kultivácie

Kniha přináší literární záznamy snů z let 1949 až 2013. Autor si své sny začal zaznamenávat z podnětu básníka JanaKameníka (Ludmily Maceškové) a stejně jako ona se ze studia a pochopení vlastních snů snažil dobrat duchovní podstaty světa a dát co nejpoctivější podobu své životní mystické Cestě.

Knižní studie představuje báseň Podkoní a žák v kontextu literárního pole pozdního středověku. Autor báseň srovnává s ostatními dialogickými skladbami z konce 14. století, s poezií z doby husitských válek a s básněmi o smrti.

Matúš Mikšík v monografii venovanej predstaviteľovi skupiny Osamelých bežcov analyzuje jeho zbierky, interpretuje básne a objasňuje princípy jeho poézie. Ivan Laučík (1944 - 2004), básnik zo skupiny Osa­melých bežcov, bol životom a tvorbou nerozlučne spätý s Liptovom.

In his book Josef Hrdlička opens the question of what exactly constitutes Exile Poetry, and indeed whether it amounts to a category as fundamental as Romantic or Bucolic lyricism. He covers the intricately complex and diverse topic of exile by exploring selected literary texts from antiquity to the present, giving due attention to writers that have influenced the exile discourse; from Ovid, Goethe

Souborné vydání všech Suchého vzpomínkových textů

Na rozhraní súčasnej kognitívnej vedy a literárnej vedy vznikajú vo svete práce, ktoré umožňujú novým spôsobom premýšľať o tvorbe a percepcii umeleckého diela, o vnímaní, emocionalite, myslení a imaginácii. Autori monografie sa podujali tieto podnety spracovať a súčasne poukázať na ich použiteľnosť v literárnej vede i na nové impulzy, ktoré kognitívnou vedou inšpirovaná literárna veda môže priniesť

Jiří Pechar patří k osobnostem narozeným na konci 20. let, které jsou dnes nositeli kontinuity se vzdělaností druhé poloviny 40. let (kdy studoval), s 60. léty (přeložil mj. C. Léviho-Strausse a napsal monografií o francouzském \"novém románu\") a s působením v následném dvacetiletí (přeložil Proustovo Hledání ztraceného času a zveřejňoval samizdatově své odborné práce). Publikace je syntézou autorova

Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených svazků,

Príručný slovník literárnovedných termínov je iba základnou študijnou pomôckou, ktorá umožňuje poslucháčom etymológiou, stručným vymedzením, krátkou charakteristikou literárnych pojmov a príkladmi rýchle a odborne precízne si osvojiť ich sémantiku v takom rozsahu, aby poslucháč mohol odborne komunikovať vo vyučovacom procese literárneho a literárnovedného vysokoškolského vzdelávania.

Autentické dialógy spisovateľa a publicistu Ľuboša Juríka so slovenskými, českými, európskymi i americkými spisovateľmi. Kniha prináša nové alebo doplnené rozhovory s významnými spisovateľmi, v ktorých sa otvorene hovorí o tvorivej činnosti, o metodike tvorby, o osobných ťažkostiach autorov, ale aj o dobovej politickej situácii a spoločenských súvislostiach modernej histórie.

Svazek představí Grušovo literárně-esejistické a vědecké dílo před Sametovou revolucí v roce 1989 – a před autorovou diplomatickou a krátkodobě též politickou kariérou – která dále výrazně formovala ráz jeho textů. Eseje a studie o literatuře a kultuře s příspěvky z Plamenu, Literárních novin a Literárních listů, Tváře, Sešitů pro mladou literaturu a Zítřka a několika sborníků (Slyšet se navzájem,

Sedmý svazek Opery reaguje hned na několik výročí – 80. výročí založení Pražského lingvistického kroužku, 80. výročí narození Jiřího Levého a 40. výročí jeho úmrtí a 50. výročí vydání jeho průkopnické práce České theorie překladu – i na řadu diskusí se zahraničními kolegy, z nichž vyplynulo, že translatologická obec má o metodologických východiscích i výsledcích práce předních českých a slovenských

Rozbor ranej poprevratovej tvorby Jána Hrušovského v širšom kontexte európskeho modernizmu pôsobí popri doterajšom obvyklom expresionistickom posudzovaní Hrušovského tvorby objavne a novátorsky.

Příspěvky z mezinárodní studentské konference interFaces VII v červnu 2009 v Praze. Sborník příspěvků ze VII. ročníku mezinárodní studentské konference Interfaces, která se konala v Praze v červnu 2009, shromažďuje příspěvky studentů ze tří univerzit (Karlovy univerzity v Praze, univerzity v Lipsku a ve Wrocławi). Téma kulturní translace jednotliví autoři pojednávají z pohledu lingvistiky, literární

Cílem knižní studieje postihnout pravidla platící v agonálním prostoru, do něhož literární znalci svými promluvami a texty jako subjekty vstupují a v jehož rámci jsou vzájemně poměřováni, posuzováni a hodnoceni. Autor přitom vychází z předpokladu, že myšlení o literatuře spoluformuje nadosobní paměť určitého kolektiva (tradičně národa, ale stále více i samotné vědecké komunity) a současně je také prostorem

Schádzam dolu svahom. Oproti mne vyrastá háj červených smrekov – a úplne bolestivo cítim,ako mi v tej poslednej chvíli jesennej rozlúčky (zožltnuté, zelenkavosvetlohnedé) hovoria: „Ak ty nevyslovíš, čo sa nám žiada povedať, odídeme, nevydajúc hlásky!“

Příběhová próza ze života mládeže patří dlouhodobě ke čtenářsky nejoblíbenějším žánrům literatury pro děti a mládež. Do hledáčku literární vědy se však dosud dostávala spíše ojediněle.