Predmetom knihy je realizmus vo filozofii 20. storočia a jeho tri varianty. Konkrétne, neorealizmus, kritický realizmus, intuitívny realizmus, s cieľom priblížiť, predstaviť filozofické koncepcie najvýznamnejších reprezentantov jednotlivých variantov realistickej platformy, ku ktorým bezpochyby patrí A. N. Whitehead, N. Hartmann, N. O. Losskij a poukázať na ich prínos do filozofického myslenia 20.

\"Realita\" je jedním z nejčastěji zneužívaných slov ve všech jazycích světa. Všichni věříme, že víme, co se pod ním skrývá. Jsme-li však dotázáni, zjistíme, že má tolik různých významů, kolik je lidí na zemi. Není proto překvapivé, kolik konfliktů se neustále objevuje mezi jednotlivci i skupinami lidí, jejichž reality stojí proti sobě. Za takových okolností je až s podivem, že lidstvo vůbec ještě

Neville Goddard (1905 - 1972) barbadosi származású amerikai metafizika tanító. Azon nagy és karizmatikus misztikusok egyike, akik az \"Új Gondolat\" filozófiáját hirdették, és akik felismer ték a törvényt, mely szerint \"a képzelet teremti a valóságot\". Művei egészen új, meglepő megközelítésben tárják elénk a Biblia szimbólumrendszerét, és magyarázzák a szentírások jelentését, mi közben lényegre törően

No-one deserves to be a millionaire. Not even you. We all notice when the poor get poorer: when there are more rough sleepers and food bank queues start to grow. But if the rich become richer, there is nothing much to see in public and, for most of us, daily life doesn\'t change. Or at least, not immediately. In this astonishing, eye-opening intervention, world-leading philosopher and economist Ingrid

Predmetom tejto práce je skúmanie vybraných etických pojmov z hľadiska ich dvojznačnosti, ba niekde aj viacznačnosti. Termíny ako zodpovednosť, neresť, odpustenie, autenticita, spravodlivosť alebo uznanie sú súčasťou nášho každodenného jazyka, často ich však používame bez rozlíšenia významových rovín v nich obsiahnutých.

Svazek obsahuje studie věnované rozboru studií předbělohorské šlechty na školách Jednoty bratrské, výuce na reformovaném brémském gymnáziu, analýze katolických pohřebních kázání z přelomu 16. a 17. století, Komenského polským kontaktům, dále studie zabývající se rozborem korespondence neortodoxních náboženských myslitelů, pojetím sensus communis v myšlení René Descarta a intelektuální genealogií herbornského

Cyklus přednášek z letního semestru r. 1931 na universitě ve Freiburku s podtitulem ”Bytnost a skutečnost mohoucnosti”, v nichž autor analyzuje Aristotelovy pojmy dynamis a energeia. Přeložil I. Chvatík.

Předložený výbor, který z francouzských a latinských originálů přeložil a úvodními poznámkami opatřil Jan Palkoska, nabízí reprezentativní průřez těmi z Leibnizových filosofických textů, které lze považovat za zásadní pro náležité porozumění jak základům, tak i některým z ústředních motivů Leibnizova vrcholného myšlení v oblastech logické sémantiky, metodologie, metafyziky a přírodní filosofie. Jednotlivá

Kniha přináší tři studie na pomezí rozdílných, a přesto vzájemně provázaných interpretačních perspektiv filosofie, resp. hermeneutiky a literární vědy. První studie se pokouší ve třech oddělených krocích explikovat filosofické aspekty Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka.

While Alfred North Whitehead did not dedicate any books or articles to aesthetics specifically, aesthetic motifs permeate his entire philosophical opus. Despite this, aestheticians have devoted little attention to Whitehead; most attempts to reconstruct Whitehead’s aesthetics have come from process philosophers, and even in that context aesthetics has never occupied a central position.

Způsob, jakým se autor věnuje tajemství zla, by se dal nazvat mystickým. Nenabízí řešení, alespoň ne v rozumové oblasti.

Príspevok tematizuje problematiku ľudských práv z hľadiska filozofie. Skúma otázku, či možno definovať pojem ľudských práv tak, aby bol racionálne platný a univerzálne záväzný.

Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744). Vico zde přehledně srovnává moderní přístup ke studiu s antickým vzděláváním na příkladech různých disciplín od přírodovědy přes lékařství až k umění nebo právní vědě. Kritizuje fragmentarizaci vzdělání i jeho narůstající odtrženost od životní praxe.

Osobní a osobitý příspěvek autora, jenž vyšel ze surrealismu (jeho české verze), ke krizi modernismu, jak k ní došlo koncem 20. století. Jak známo, zrodila tato krize takzvaný postmodernismus, Král sám odtud vzápětí dospěl k vlastní poetice „pěší metafysiky“. Zde jako jeden z prvních kritizuje modernismus v podobě avantgardistických programů a radikalistických projektů jiného, lepšího světa.

Kniha je filosofickým pokusem o genealogii otroctví. Sleduje vývoj rozumění vztahu mezi svobodou a otroctvím.

Jacques Maritain (1882-1973) patří k nejvýraznějším postavám filosofie 20. století. Do francouzského prostředí znovu uvedl tomismus, očištěný od manuálových nánosů a nově promyšlený tváří v tvář otázkám, které klade moderní filosofie, kultura a společnost.

Pokus o nalezení etického základu, který by objasnil dualismus eudaimonismu a universalismu. Přeložili M. Stretti a M. Zajíček.

Leccos nasvědčuje tomu, že se znovu probouzí zájem o fenomén komunistické řeči, což patrně souvisí s nástupem nové generace, která už se starým režimem nemá přímou zkušenost. Na druhé straně je z mnoha rozličných hledisek patrné, že se česká společnost stále ještě s obdobím komunistického panství, zvláště s jeho podobou „normalizační“, náležitě nevyrovnala (vyrovnání zde chápu jako integraci do naší

Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński (1902–1995), profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole (Whitehead, Wittgenstein) a světově se proslavil bestsellery „Cesta k filosofickému myšlení“ (německy 1959, česky Rozmluvy, 1985) a „Slovník filosofických pověr“ (polsky 1987, česky samizdat, 1988). Přednášel a psal v pěti jazycích. Největším přínosem Bocheńského je analýza

Platónská tradice v antické filosofii a její recepce ve filosofii německého idealismu.