Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát druhý život pracím významného českého filosofa Milana Machovce (19252003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za masarykovské. Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení a nastolovat

Slavná kniha nejvýznamnějšího moderního španělského filozofa José Ortegy y Gasseta shrnuje úvahy, které vycházely původně v novinách od roku 1927. Ortega v nich reaguje na zkušenost masovosti, která v 19. století vstoupila na scénu a kterou pociťuje zvlášť palčivě v zmatené době po první světové válce. Dav, na rozdíl od Psychologie davu Le Bona, nepopisuje naivně psychologicky, ale nahlíží na něj z

Klasické dielo filozofickej literatúry F. Nietzscheho, ktoré nie je súčasťou tzv. akademickej filozofie. Ovplyvnilo filozofiu života a jeho reminiscencie možno nájsť aj v neskorších filozofických a socio-kultúrnych modeloch. Nietzsche si v Ecce homo uvedomuje svoj význam: Poznám svoj údel. S mojím menom sa raz bude spájať spomienka na čosi nesmierne - na krízu ... na najhlbšiu kolíziu svedomia, na

Ivan Dubský (*1926), významný představitel české filosofie 20. století, zemřel náhle 17. května 2023. Do poslední chvíle byl duševně naprosto svěží.

Další svazek díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské. V šesté knize Stromat navazuje Klement na úvahy o vztahu křesťanské gnóse k řecké filosofii.

Jak vyučovat filosofii mladé disidenty, kterým komunistický režim odepřel možnost získat vyšší vzdělání? Autor této knihy, někdejší disident, programátor a příležitostný politik, se pokouší uplatnit své zkušenosti při výuce na vysoké škole.

Tom Holland ve své nejnovější knize kreslí na širokém plátně obraz křesťanství coby nejtrvalejšího a nejvlivnějšího odkazu antiky, na kterém je vystavěn celý západní svět. Ukazuje, že klíčové koncepty jako sekularismus, liberalismus, věda, rovnost lidí, lidská práva, a dokonce i ateismus mají hluboké kořeny v křesťanství - zvláštní víře v to, že jedna z mnoha obětí ukřižování, tedy trestu určeného

René Descartes (1596–1650) je zakladatelem novověké filosofie a jeden z nevlivnějších filosofických a vědeckých autorů. Jeho bádání vděčíme za zásadní vhledy do podstaty lidského ducha a jeho odlišnosti od fyzikálního světa, do podstaty matematické struktury přírody či za základní myšlenky týkající se neeukleidovské geometrie.

Téma, ku ktorej sa Krishnamurti stále vracia, je sloboda človeka. Pod pojmom sloboda však nemá na mysli niečo, čo je možné si vydobyť alebo vlastniť, dokonca tvrdí, že slobodu nie je možné dosiahnuť ani vzburou, bojom alebo nejakým úsilím.

Text komentuje události duchovního života v kontextu koronaviru. Podstatná je Pánova vznešená přítomnost a hluboká zúčastněnost.

Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let. Duše, která u Sókrata už není homérský stín ani mytická představa, byla ve filosofickém náhledu pojata jako síla rozhodnout se, zaujmout určitou pozici, směr.

Klasické dílo raně novověkého utopického myšlení v prvním českém překladu Ruth J. Weiniger. Vyprávění poutníka, jenž po ztroskotání své lodi Fantazie narazí na obec skutečných křesťanů, kteří jej provedou svou říší a přijmou mezi sebe, je nejen plánem na uspořádání vpravdě lidské společnosti, ale také břitkou kritikou poměrů v padlém světě.

Erazmus Rotterdamský neváhal vysloviť ostré kritické poznámky na adresu vládnucich dynastií, šľachty a vysokej cirkevnej hierarchie. Je žiarivou postavou obdobia veľkých objavov a smelých moreplavcov, prevratne rozširujúcimi obzor človeka.

Vladimír Lobotka vyštudoval históriu na UK v Bratislave a filozofiu na California Institute of Integral Studies v San Franciscu. Zaujíma sa o integrálnu filozofiu, transpersonálnu a hlbinnú psychológiu, paradigmatické posuny a teórie dejín zamerané na dynamiku vzniku a zániku komplexných civilizácii.

Autor v sérii devíti rozsáhlých esejů interpretuje myšlenkový vývoj významných židovských myslitelů 20. století s důrazem na otázky týkající se židovské identity: zjevení a zákon, naděje a spása, úcta k jinakosti a zákaz zobrazování. Tematické rozpětí sahá od novo kantovského systematika H. Cohena přes filosofickou theologii F. Rosenzweiga či M. Bubera, svébytný marxismus W. Benjamina či E. Blocha,

Popredný taliansky historik starovekej filozofie predkladá \'nové paradigmy\' výkladu Platóna, ktoré má svoje korene v práci tübigenských bádateľov K. Gaisera a H. Krämera.

Vizionář a vědec Peter Russell ve své knize Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformacinašeho vědomí na vyšší úroveň. V čase vrcholící globální krize, obav z ekologické katastrofy a politického chaosu nám přináší nadějné poselství.

Druhý díl souboru obsahuje chronologicky uspořádané stati, recenze a příležitostné texty o J. A. Komenském, které autor publikoval v letech 1959–1970.

Latinsko-české vydanie základnej stredovekej encyklopédie vedenia, združujúcej témy od slobodných umení cez antropológiu aprírodovedu až po theológiu.

Provokativní a hlubokomyslná, imperativní a neodolatelná kniha jednoho z největších básníků, katolického mystika a rosekruciána J. Péladana obsahuje kromě stejnojmenné sesje jetě pojednání Hezkost a soudobá žena a Tajemství trubadúrů. \'Dílo Péladanovo, v němž se hlásí o slovo jeden z největších básníků a nejdelikátnějších myslitelů, jeho myšlenky a ideje nejsou populární.