Tematicky uspořádaný výbor z díla francouzského bohemisty Xaviera Galmiche (* 1963) přináší čtyři desítky statí z let 2000–2021. Vedle textů o spirituální linii českého písemnictví jako odkazu barokního ducha (K. H. Mácha, O. Březina, J. Váchal, J. Deml, V. Holan, B. Reynek a další) obsahuje studie o fenoménech a tendencích společných celému středoevropskému prostoru, jako je multikulturalita a vícejazyčnost

Publikácia prináša zaujímavé a aj menej známe príležitostné texty. Vďaka vybraným príkladom veľmi dobre ukazuje široký záber príležitostnej tvorby.

Jak moc je důležité to, co text neříká? A jak o ne(do)řečeném přemýšlí literární teorie?

Kniha komplexně zkoumá proces pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury a kriticky se staví proti převažující interpretační linii, vedoucí od národního obrození až po marxistickou literární vědu, která se snažila uchovat velkolepý obraz 16. století jako „zlatého věku“. Ve sledovaném období žila česká převážně reformačně orientovaná společnost v sebestředném náboženském mesianismu a stavěla

Kniha se zabývá pojmem exilu na mnoha úrovních – od doslovné po metaforickou. Kombinuje analýzy převážně židovských autorů Střední Evropy dvacátého století, kteří obvykle nebývají spolu spojováni, jako jsou Kafka, Kraus, Levi, Lustig, Wiesel a Frankl.

Poezie jako vztah mezi existenciálním a duchovním, mezi všedním, mytickým a religiózním. Osud, genezi i recepci díla Zdeňka Rotrekla (1920—2013) poznamenaly fatálním a dramatickým způsobem dějinné okolnosti.

Kniha představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí.

Nejnovější básnické zachycení uplývajícího času a pomíjejícího světa autorova mládí vychází pod mnohoznačným názvem Opovážení a zahrnuje verše z let 2018–2019. Jako v předchozích sbírkách i tentokrát probleskuje lehkou nostalgií vždy paprsek smířlivého okouzlení a moudrého životního optimismu.

Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě mnohem zřetelnější

RIO PREISNER, 1925 (Mukačevo) – 2007 (Indianola), byl básník, esejista, filozof, teatrolog, germanista a překladatel. Pocházel z české úřednické rodiny.

Jiří Pechar patří k osobnostem narozeným na konci 20. let, které jsou dnes nositeli kontinuity se vzdělaností druhé poloviny 40. let (kdy studoval), s 60. léty (přeložil mj. C. Léviho-Strausse a napsal monografií o francouzském \"novém románu\") a s působením v následném dvacetiletí (přeložil Proustovo Hledání ztraceného času a zveřejňoval samizdatově své odborné práce). Publikace je syntézou autorova

Dvacátý pátý svazek řady Studie z korpusové lingvistiky je věnován spoluzakladateli Českého národního korpusu, prof. PhDr. Karlu Kučerovi, CSc., který v roce 2017 oslaví své významné životní jubileum (narozen 3. dubna 1947 v Chlumčanech u Loun). Vystudoval češtinu a angličtinu na FF UK, dlouhodobě působil v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a od 90. let také v Ústavu Českého národního korpusu,

Kniha Tomáša Horvátha prináša pohľad na problematiku literárneho subjektu v dielach slovenských a poľských autorov, ktorých tvorba je literárnou vedou situovaná do obdobia modernizmu (v poľskom prípade obdobie tzv. Mladého Poľska) alebo sa nejakým spôsobom s otázkami subjektu v modernistickej literatúre spája (literárny subjekt v romantickom texte). Problémy, ktoré už boli viackrát pertraktované, autor

Způsob fungování literární kritiky v éře tzv. normalizace česká literární historie dosud spíše opomíjela, anebo ji paušalizovala jako jednolitý celek, který je přímým a prvoplánovým důsledkem společenské „deformace“. Autor monografie Vybírat a posuzovat. Literární kritika a interpretace v období normalizace od pojmu „deformací“ vychází.

Zborník obsahuje štúdie z dvoch pracovných stretnutí slovenských literárnych historikov, ktoré boli zamerané na odborné problémy súvisiace s interpretáciou literárnych textov domácej (uhorskej) proveniencie z obdobia stredoveku a renesancie. Príspevky sa dotýkajú stereotypov v doterajších interpretáciách konkrétnych literárnych textov, inšpirácií literárnohistorických výskumov pri ich výklade a významu

Bedřich Hrozný, jeden z nejvýznamnějších českých orientalistů, jemuž se před sto lety podařilo rozluštit nově objevený a nesrozumitelný jazyk starověkých Chetitů, se stal celosvětově uznávaným zakladatelem oboru chetitologie. O životních osudech Bedřicha Hrozného vzniklo několik publikací, dosud ale nebyly vydány ani známy dopisy jeho současníkům – významným osobnostem československé kulturní scény

Monografie Jindřicha Tomana, profesora slavistiky na University ofiMichigan (Ann Arbor) v USA, si dává za cíl představit lingvistiku Pražského lingvistického kroužku v širších kulturních a politických souvislostech. Autor se mj. zabývá stylem jazykovědné práce na počátku 20. století, rolí pražské multikulturní společnosti při vzniku Kroužku, propojením Kroužku a avantgardy a vlivem modernistických

Výber z bohemistických literárnych štúdií, vzniknuvších v rokoch 1999 - 2005.

Kto bol Dominik Tatarka? Človek mnohých identít a rol, ktoré nie sú komplementárne, ba niekedy sa až vylučujú... Azda preto dodnes chýbal komplexný pohľad, hlbinnejší vzhľad a výskum diela a jeho tvorcu.

Hledání skrytého pokladu přináší antologii komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví a představuje tři jeho ústřední „žánry“: biografie (či hagiografie) velkých súfijských mistrů (tabaqát), slovníky odborného pojmosloví súfijů (istiláhát) a pojednání o mystické Cestě, jejích etapách, stavech a stupních. Ve všech třech okruzích byly vybrány ukázky z těch nejautoritativnějších