Michel Foucault je známý jako autor, jenž zdůrazňuje závislost lidských subjektů na neosobních strukturách, nad nimiž nemají žádnou moc. Zároveň však je celé jeho dílo neseno kritickým záměrem a skutečným étosem svobody; jako by nás chtěl osvobodit přesně od těch omezení, která s takovou pečlivostí popisuje. Předkládaná kniha si bere za východisko právě tento paradox, jenž se konkretizuje ve Foucaultově

Výbor z děl světových humanistů a křesťanských myslitelů Knížka \"Zvířata jsou naši bližní\" je soubor krátkých kapitol vybraných z děl známých humanistů, filozofů a křesťanských myslitelů. Svým námětem je to kniha na našem knižním trhu nejen do značné míry jedinečná, ale nadmíru potřebná. Nutí čtenáře k vážnému zamyšlení nad životem zvířat v dnešní materialisticky zaměřené společnosti, nad jejich

Prvořadý literární historik Giulio Ferroni (* 1943) se Machiavellimu věnuje již od počátku sedmdesátých let, kdy publikoval monografii o motivu životního zvratu a střetu s osudem v Machiavelliho divadelních hrách. Po třiceti letech promýšlení pak své úvahy k Machiavellimu shrnul v útlé, ale obsažné knize Machiavelli aneb o jistotě z roku 2003. Ferroni poměrně ostře odmítá představu o Machiavellim coby

Anaximenés z Mílétu je poslední z trojice myslitelů, kteří pocházeli z téhož iónského města a podle tradice stáli na samém prahu filosofie. Ačkoli se Anaximenem završuje mílétské vnímání světa, nalézá se poněkud ve stínu Thaléta a Anaximandra. Právě jemu však Theofrastos věnoval samostatný spis. Podle Aristotela měl za počátek všeho pokládat vzduch. Byla to ale především konkrétní formulace vzniku,

Kniha je souborem statí, pojednání a přednášek vydaných při různých příležitostech od poloviny třicátých, ale hlavně během čtyřicátých let, poslední příspěvky jsou z konce let padesátých. O jejím významu svědčí už jen ta skutečnost, že vyšla ve čtyřech vydáních, z nichž předposlední a poslední bylo vždy rozšířeno. Kniha je rozdělena na dvě části. První se zabývá tzv. homérskou otázkou, a to z různých

Edita Steinová (1891 – 1942) bola významná nemecko-židovská katolícka filozofka a rehoľníčka. V roku 1922 sa nechala pokrstiť a neskôr vstúpila do karmelitánskeho kláštora. Od roku 1932 prednášala na Pedagogickom inštitúte v Münsteri, ale po nástupe nacistického režimu musela učiteľské miesto opustiť. Začiatkom augusta 1942 ju Gestapo odvlieklo z kláštora do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau,

Zamýšľanie sa nad zmyslom života, dobrom a zlom, nezmyselnosťou tradičného náboženstva, prírodou a vesmírom... Autorovým posolstvom je vpodstate toto: Nemáme možnosť voľby a výberu, neunikneme kolobehu života a smrti, sme iba \"mravce v mravenisku\" , nemáme právo hľadať útechu vo viere alebo v duchovnom poznaní...

Druhý svazek populárně naučné edice Munice nás zavede do labyrintu filozofického tázání na téma ČAS. Necháme se vést úvahami řady velikánů, od Aristotela po Prigogina, dokud nedospějeme k nevyhnutelné křižovatce: čas je buď nejdůležitější element vesmíru, nebo vůbec neexistuje. Autor knihy, profesor Josef Krob, působí na Katedře filozofie FF MU a otázkám času, prostoru a smyslu se věnuje dlouhodobě.

Porfyriova sbírka čtyřiačtyřiceti Sentencí nestejné délky je pokusem zachytit základní principy Plotinovy nauky týkající se vztahu duše a těla, charakteristik tělesného a netělesného. Intelektu v jeho jednotě a mnohosti i „toho, co vše přesahuje“, o němž žádnou nauku podat nelze. Řecko-české vydání připravuje Lenka Karfíková.

Materiály Scientologie obsahují ten nejrozsáhlejší souhrn informací, jaký kdy byl shromážděn o mysli, duchu a životě. Ve více než stovce knih a publikací, v tisících dalších článků a pojednání a ve více než 3 000 nahraných přednáškách zahrnují díla L. Rona Huubarda praktick ykaždou stránku života. A toto je Scientologie: Nový pohled na život, kniha, která obsahuje nadčasový výběrRonových objevůshromážděných

Proces globalizácie sveta v súčasnosti kladie čoraz náročnejšie požiadavky na dôkladnejšie poznanie a porozumenie filozofického myslenia, náboženstiev a civilizácií obyvateľov všetkých svetadielov, umožňujúce ich porovnávať a hodnotiť. Pohnútkou n a napísanie tejto tematicky rozsiahlej práce bolo uvedomenie si naliehavej potreby vhodnej knihy pre slovenských vzdelancov, ktorá by im umožnila lepšie

Francúzsku filozofku, mystičku, odborársku aktivistku Simone Weilovú (1909-1943), ktorej celým dielom preniká túžba po „poznaní celou dušou“, označil Albert Camus za „jediného veľkého ducha našej doby“. Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa“, to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou. Preto Weilová môže odmietnuť konceptuálne

HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení. Druhý svazek se zabývá mohutností vůle, tedy i závažným problémem svobody. Schopnost vůle byla objevena až s příchodem křesťanské éry, křesťanský konflikt mezi vírou ve všemohoucího Boha a svobodnou

A Corpus Hermeticum egy feltehetően tudatosan szerkesztett válogatás, egy szöveggyűjtemény Hermész Triszmegisztosz tanításaiból, amely tizenhét görög nyelvű hermetikus dialógust tartalmaz. A kötetben a teológiai témájú értekezések mellett a kozmológiával és az embernek a világban elfoglalt helyével foglalkozó szövegeket egyaránt megtaláljuk, melyek a hermészi tanítások, a hermetikus filozófia megismeréséhez

A Filozófia – Az etikától a metafizikáig szélesíti a látókörünket, felpörgeti az agyunkat, és alapjaiban kérdőjelezi meg nézeteinket és mindazt, amit a tudásról eddig gondoltunk. Ráébreszt, hogy még az érzékszerveinkben sem bízhatunk, habár csak rájuk számíthatunk. A gyönyörű kötet tele van filozófiai feladványokkal, amelyek a legnagyobb elméket is gondolkodóba ejtették, kérdésekkel, amelyek leleplezik

Aby sme si mohli niečo predstavovať, nepotrebujeme to vidieť. Aby mohol moderný vedec hovoriť o mnohých súčasných vedeckých fenoménoch, takisto ich nepotrebuje vidieť. Tak by sa dal v skratke vyjadriť postoj francúzskeho filozofa Gastona Bachelarda k problematike pohľadu, ktorým sa človek priamo zameriava na predmety pred sebou. Anton Vydra svojou knihou na jednej strane predstavuje Bachelardov filozofický

Tento svazek (STh II-II, q. 34–46) navazuje na traktát o lásce a milosrdenství. Tomáš zde rozebírá hříchy proti lásce jako takové, tj. nenávist k Bohu a bližnímu; hříchy proti radosti a milosrdenství, tedy acedii zvanou také polední démon a závist; hříchy proti pokoji, tj. nesvornost, svár, schisma, válku, šarvátku a vzpouru; a hřích proti dobročinnosti a bratrskému napomenutí, jímž je pohoršení. V

What is the nature of things? Must I think my own way through the world? What is justice? How can I be me? How should we treat each other? Before the Greeks, the idea of the world was dominated by god-kings and their priests, in a life ruled by imagined metaphysical monsters. 2,500 years ago, in a succession of small eastern Mediterranean harbour-cities, that way of thinking began to change. Men (and

Veľkú časť svojho bádania venoval Aristoteles oblasti prírody a prírodných javov. Preskúmal množstvo živočíchov a rastlín, pričom sa usiloval o ich triedenie, a tiež sa zamýšľal nad podstatou ich existencie a vo všeobecnosti nad princípmi fungovania života.

Plútarchos zasadil svůj spis O Sókratově daimoniužánrově na pomezí historické novely a filosofického dialogu, do rámce skutečných událostí konce roku 378 př. Kr. v Thébách, kdy místní demokraté spolu se skupinou exulantů svrhli oligarchy vládnoucí krvavě a krutě pod ochranou spartské posádky.