Optikou někdejších norimberských zákonů je ústřední hrdina, desetiletý Jakub, dítětem z tzv. smíšeného manželství. A ačkoliv žije s rodiči a prarodiči v malebném moravském městečku Konice, události druhé světové války nemohou osudově nedopadnout i do jeho světa.

Kniha z rodu povídek Jana Balabána. Mihotavé záznamy dávné slávy a patřičnosti s nadhledem i ironií zachycující třpytivost našich životů.

Vzájemná korespondence Henriho Pourrata a Jana Čepa je mimořádně cenným pramenným materiálem pro literární historii a pro zkoumání česko-francouzských kulturních styků. Korespondenční vztah je navázán Janem Čepem coby překladatelem Pourratovy monumentální auvergneské epopeje Kašpar z hor.

Nejlepší autoři z nakladatelství Host a Druhé město napsali text na motivy z „černé kroniky“, a tak vznikla obsáhlá povídková antologie s názvem Krvavý Bronx. Jejich texty se týkají a dotýkají brněnské čtvrti známé jako Bronx, což není její oficiální název: takhle se sociálně vyloučené lokalitě už dobrých třicet let říká.

Mystický gastronomicko pornografický thriller nás přenese do roku 1866. Zatímco v Evropě se schyluje k válce mezi Rakouskem a Pruskem, u nás začíná řádit první český sériový vrah.

Tři nové příběhy zasadil Petr Šabach do města v americkém státě Massachusetts, které dobře zná, protože zde žije jeho syn a vnoučata. V atmosféře Halloweenu a Vánoc prožívá svá drobná dobrodružství dvojka sehraných kluků, vypravěč Damián a frajer Robinson,kteří stihnou pohřbít mravence i prožít první milostná vzplanutí.

Emanuel Fajahyla je trochu osamělý spisovatel, má rád svou maminku a občas si představuje, jaké by to bylo, kdyby s ním bydlela jeho vyvolená. Ale ouha, místo dívky jeho snů se u něj zabydlel medvěd.

Čapkův román Krakatit vychází z obdobného vynálezu, jaký autor popsal v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy.

Rozmarné léto je humoristickou novelou Vladislava Vančury z roku 1926, která navozuje ovzduší dobré pohody a smíchu, humor zde je spíš shovívavý než útočný. Vančurovi se podařilo vystihnout poklidnou atmosféru malého českého města poetickým jazykem a pro něj příznačnou hrou se slovy a metaforami.

Z díla klasika poezie i drobnější prózy Svatopluka Čecha (1846–1908) přináší Česká knižnice jako první svazek humoristicko-satirické „broučkiády“. Obsáhne všechny prózy spojené s postavou pražského měšťana Matěje Broučka, jež společně nebyly vydány již několik desetiletí: dvě verze Pravého výletu pana Broučka do Měsíce (časopisecky 1886, knižně 1888), Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do

Známý publicista Milan Schulz (* 1930) shrnul ve svém čtivém vyprávění vlastní život,který byl pohnutou a přitom velice zajímavou cestou dvacátým stoletím. Popis své životní pouti pojal v okouzlujícím, poutavém a zábavném duchu.

Šedesátá léta 19. století. Česká společnost ožívá a hlásí se o své místo v monarchii.

Hlavním hrdinou příběhu je muž ve středních letech, přezdívaný Žíla. Ze směsice veselých střípků z jeho života, se dozvíte o tom, jak přišel ke své ženě Simoně i jak mu umřela.

Román popisuje skutečný příběh dvou milenců – Ládi a Věry (jména byla změněna). Láďa podniká, je rozvedený a žije lezením. Trénuje v boulderech, leze po horách.

Autor, známý z účinkování v nejstarší české skupině Synkopy 61, těží své příběhy jednak z prostředí muzikantského, jednak z prostředí hor.

Kniha na konkrétnych príbehoch pojednáva o všeobecnom probléme ľudského utrpenia. Jej cieľom je varovať pred všetkými formami násilia páchaného na jednotlivcoch i skupinách ľudí, predovšetkým pred násilím spôsobeným vojnami.

Román se odehrává v osmdesátých letech 20. století ve Vídni, Istanbulu a New Yorku. Jeho hrdinou je mladý český turkolog, který odchází do emigrace, aby mohl studovat dějiny janičárských vojsk v osmanské říši.

V knize sepsala autorka (*1920) všechno, co jí babička vyprávěla o svém dětství v druhé půli 19. století na usedlosti Juliska v pražských Dejvicích, na jejímž místě dnes stojí stadion. Čtyři děti rodiny Martinů tam prožívali pěkné dětství plné her, dobrodružství i nebezpečí, ale pod láskyplnou ochranou dospělých.

V knize Když syn píše líp než máma, jsou povídky dvou generací, matky a syna. Oba, každý jinak, popisují životy mužů a žen v různých životních situacích.

Druhé desetiletí jednadvacátého století, na které volně navázala neštěstí desetiletí následujícího, se při pohledu zpět nejspíš nestane idylickou momentkou v lidských dějinách, jako jsou například šedesátá léta 20. století. Radek Mikuláš se však ve svých „Vědeckých lekcích“ pro Lidové noviny pokoušel a nadále pokouší běh doby komprimovat tak, aby z něho vystoupily předměty nadějí častěji než jinde