Druhé rozšířené vydání knihy Ať si holky popláčou, která vyšla v roce 2008 v nakladatelství Abonent ND. Byla brzy vyprodaná, nominovaná na cenu Boženy Němcové a její ohlas mezi recenzenty a hlavně čtenáři byl velmi příznivý.

Z intelektuální linie české literatury. Pod souborným názvem Má písmena představuje Česká knižnice čtveřici žánrově odlišných, avšak motivicky provázaných textů Milady Součkové.

Karel Schulz je znám především jako autor monumentálního historického románu o MichelangeloviKámen a bolest (1942/43) z renesanční Florencie. Tato kniha se znamuje se zapomenutou avantgardní tvorbou Karla Schulze.

Povídková sbírka Edy Kriseové se pohybuje na hranici mezi fikcí a realitou. Zvláště v povídkách Na ostrovech či Pondicherry, v nichž je zachycen problém současné Indie na pozadí životního příběhu architekta Františka Sammera.

Thriller z alternativní historie světa plného Teslových vynálezů Píše se rok 1936. Ulicemi New Yorku se míhají světla elektromobilů a vysoko nad úrovní vozovky sviští vlaky nadzemní magnetické dráhy.

Publikace Rozmluvy ze Šafránku. S úsměvem o životě, stárnutí a stáří je věnována plzeňskému rodákovi profesoru Jaroslavu Šafránkovi, jedné z velkých českých osobností.

„Prodám svůj život. K osobnímu nahlédnutí.“ Anna bilancuje a má dojem, že život promarnila snahou zachránit cely? svět.

Nové vydání prvního českého klasického románu První český román — Vesnický román! Je tomu právě 150 let, co kniha opustila Grégrovu tiskárnu. A ačkoli se tehdy zdálo směšné, že by se žena stala spisovatelkou, Karolina Světlá předstihla všechny české prozaiky, dokonce i Nerudu či Hálka, když plně ovládla kompozici moderního evropského románu.

Na přelomu léta a podzimu dramatického roku 1953 se na provizorní ošetřovně jednoho vězeňského bloku jednohojáchymovského lágru denně střetávají čtyři jeho nedobrovolní obyvatelé tří národností: český židovský lékař, jenž už přežil Osvětim a pochod smrti a nyní situaci čelí osobní statečností a humorem, československý hokejový mistr světa, odsouzený za špionáž,vlastizradu a dezerci, kápo německé národnosti

Dokumentární román o poměrech v ženských a mužských věznicích Československé socialistické republiky v 80. letech 20. století. Knihu Eduarda Vacka Občanský průkaz prosím, je beletrizované svědectví o vězeňském systému reálného socialismu.

Prahu děsí Prsteníčkový vrah, který si vybírá oběti mezi mladými ženami vždy podle stejného vzorce. Na pozadí děsivých zpráv o vraždách žije svůj běžný život Viktor, dramaturg kina Obzor, pro něhož jsou filmy posedlostí.

Druhá kniha fejetonů volně navazuje na předešlý úspěšný Osmý den týdne. K babičce, hlavní postavě prvních příběhů, se tentokrát výrazněji připojuje Hvížďalův dědeček a další postavy české společnosti 20. století ? malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc, spisovatel Viktor Fischl, kreslíř Vladimír Jiránek, fotografové Oldřich Škácha a Josef Koudelka, divadelník a básník Jiří Suchý.

Láska se rodí v křečích, nekonečně dlouho, pomalu. Rodí se od té doby, kdy se narodíme my.

Dramatický, hluboce lidsky pojatý a dojímavý životní příběh ženy, která ztrácí, trpí a znovu hledá. Autorka nevšedním způsobem a citlivým jazykem nahlíží do lidské duše a kreslí příběh, který se bezpochyby dotkne každého vnímavého čtenáře.

Kniha Silentbloky je soubor fragmentárních literárních textů, jež zaznamenávají autorovy pokusy o změnu vnímání a proměnu vlastní citlivosti. O to se pokouší vyvoláváním lucidních stavů, psychedelickými experimenty či pokusy s vlastním tělem.

Literární pohádková travestie Pavouk na šalvěji nabízí kromě originálního receptu,kterým lze obohatit menu jakéhokoliv banketu, i poněkud nevšední literární zážitek, oscilující kdesi mezi moralitou, kanadským žertíkem, pohádkou pro čtenáře všeho věku a příběhem ze života. Každý nechť si vybere podle svého.

Povídky v knize Malé příběhy přinášejí mistrovské karikatury figurek a postav lidí monstrózních či davových, představujících duchaprázdnou pokleslost naší doby. Nuska se zde představuje jako jazykový suverén a virtuóz, který si mistrně pohrává se všemi vrstvami upadlé mluvy dneška.

Prozaik a esejista J. Jedlička písal v 50. a začiatkom 60. rokov po dobu viac než dvanásť rokov listy svojmu staršiemu priateľovi Václavovi Wildovi.

Knihu tvoří jedenáct esejů, ve kterých jde především o naše kolektivní psychické zkušenosti. Základní otázka,spojující většinu esejů v této knize, zní: Co si vlastně myslíme a jak prožívámé sebe a svět?

Ivan Wernisch se svérázným způsobem pokusil zkomprimovat na poměrně malou plochu narativní útvary, z nichž dokonce jeden každý sestává z jednotlivých, konkrétně nazvaných kapitol, které ovšem povětšinou nepřesahují rozsahem několik řádků. Jsou to přitom příběhy, z jejichž motivů by nejeden spisovatel dokázal skutečně vytěžit látku na rozsáhlý román nebo aspoň novelu.