Tato sbírka otevírá okno do světa českého ženského psaní přelomu 19. a 20. století. Příběhy žen nucených ke sňatku, žen dohnaných k sebevraždě, o svádění, samotě i o rozpadu lesbického vztahu představují široké spektrum života žen v této době.

Carrollova Alenka v říši divů, fenomén světové literatury, vyšla anglicky poprvé v roce 1865, česky v letech 1902 a 1904. To se však Alenka ještě nejmenovala Alenka.

Antologie Čtení o Janu Nerudovi s podtitulem Utváření obrazu předkládá mozaikovitý portrét jedné z nejvýznamnějších osobností druhé poloviny 19. století: spisovatele a novináře Jana Nerudy (1834–1891). Čítanka shromažďuje třináct textů z let 1864 až 1942, a pokrývá tedy zhruba prvních osm dekád rezonance Nerudova díla. Jde jednak o kritické stati a portréty publikované za autorova života (Vilém Kienberger,

Pisateľovo \"málobranie\" (slovo je z názvu jednej moravsko-prírodno-vinárskej básne J. Skácela) chce byť drobnou poctou autorom, ktorých texty roky sprevádzali jeho čítanie slovenskej literatúry, resp. aj prácu s ňou. Cez zvolené synekdochy kritického písania A. Matušku a M. Hamadu, ako aj umeleckého a kritického písania D. Tatarku má ambície \"mikrologicky\" priblížiť niektoré z peripetií modernej,

Moje zaujatie témou karpatskej hranice v slovenskej literatúre vznikalo postupne a spočiatku malo najmä privátny charakter. Iniciačný pocit kontaktu s ňou in natura som prežíval pri prázdninových hrách v okolí medzilaboreckej „malej“ železničnej stanice, neďaleko Lupkovského tunelu, ktorého dojznačná existencia na sklonku socializmu napĺňa chlapčenskú myseľ nepokojom.

Soubor literárních kritik českých prozaických děl, které vyšly mezi léty 2010-2017. Zápisky o próze české tvoří komponovaný cyklus tří desítek kritických statí a navazuje tak chronologicky na autorův první soubor Prozaická zastavení.

Kniha přináší příspěvky z konference pořádané před 2 lety v Nymburce. Tematickou osu tvoří mnohotvárnost styčných ploch mezi Hrabalovou tvorbou a historií / historiografií.

Souborné vydání všech Suchého vzpomínkových textů

Publikácia prináša dvanásť ukážok kázňovej prózy autorov, ktorí formovali tvár modernej slovenskej literatúry. Pre celistvosť jej obrazu je dôležité poznať aj kázňovú tvorbu.

Anna Housková představuje trochu jiného Borgese, než jaký je znám z četby povídek. Odkrývá Borgesovu umanutou zálibu v argentinských reáliích a jeho vztahování se ke gaučům z literatury a zabijákům z předměstí.

Vladimír Svatoň ve své knize uvažuje o komparatistice jako o myšlení, které chce zachytit kontury širších kontextů, než jaké nabízí literatura jednotlivých národů. Důležitý je pro něho pojem „předpokladové půdy“ jako principu, kterým je kontext scelen.

Příspěvky obsažené v tomto sborníku pojednávají o způsobech a formách performativity v české literatuře s válečnou tematikou. Zabývají se jak performativitou v rámci textu/díla samého (jejím procesem a jejími prostředky), tak díly s válečnou tematikou, která implikují takovéto strategie rodu/genderu a jazyka, jakož i performativitou v rámci interpretace textu/díla: čtenářskou recepcí a především pak

Publikace představuje pokus o teologicko-antropologickyorientovanou interpretaci románu Karla Čapka Hordubal. Jejím hlavním úkolem je naslouchat románem kladené otázce po člověku, nechat ji zaznívat v různých podobách a rozumět jí teologicky, a tak s ní též vstoupit do dialogu.

Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69. Mezi autory se objevují nejvýznamnější čeští myslitelé druhé poloviny dvacátého století (Milan Kundera, Karel Kosík, Robert Kalivoda a další). Od konce padesátých let se český kulturní týdeník zvaný Literární noviny nesměle pokoušel znovu začlenit českou kulturu do evropského kontextu a naopak.

Kniha obsahuje metodologickú diskusiu problému a popri filozofických aspektoch prináša aj ich aplikáciu na vedu o textoch. V ďalších kapitolách sa analyzujú jednotlivé roviny: fónika, slovo, syntax, metrika, sémantika a text ako celok.

Autorův první výbor z textů sestává z projevů publikovaných v 90. letech XX. století. Některé z nich vznikly jako doprovody knižních edic, jiné jako konferenční příspěvky a zase jiná otiskla soudobá periodika.

Súbor textov predstavuje žáner eseje v interpretačných, teoretických, básnických a publicistických príspevkoch renomovaných odbornikov a známych českých osobností.

Pětadvacetiletý Victor Hugo roku 1827 směle předestírá základy nového žánru založeného nasvobodě inspirace a formy. Esej odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století, generace, která se otvírá vlivům Evropy a chce radikálně skoncovat s tyranií klasicistního kánonu

Monografia slovenskej sinologičky o diele popredného tchajwanského spisovateľa Bai Xianyonga.

Kapitoly z dejín prekladu a recepcie na Slovensku.