Velkolepo poňatá a veľmi premyslene komponovaná kniha o literatúre Číny od jej počiatkov až do konca 5. stor.n.l. s rozsiahlym úvodom Olřicha Krále...

Americká badatelka tureckého původu Mutlu Konuk Blasingová se zabývá povahou lyrického subjektu a jeho vztahem k básnickému jazyku. Zdánlivě soukromé, individuální vědomí vyjádřené v básni je podle ní jen virtuální entitou.

V okamžiku, kdy čteme báseň nebo jí nasloucháme, se odehrává něco pozoruhodného. Můžeme skutečně říct, že jsme tím, ke komu se obrací a komu je určena?

Středoevropská etnika si vytyčila jiný cíl. Jejich tvářnost určil proces „národního obrození“. Byla to touha po vytvoření nikoliv byrokratického státu, ale soudržné lidské pospolitosti vyznávající společné hodnoty.

Kniha Lesley Milroyové a Matthewa Gordona je úvodem do problematiky variační sociolingvistiky. Její předností oproti jiným úvodovým sociolingvistickým publikacím je umné propojování teoretických aspektů se zcela praktickými výzkumnými požadavky.

Jakou podobu má regionální literatura od vzniku Československa do současnosti? Slovník prostřednictvím lexikografických údajů zachycuje literární obraz regionu.

Projekt TOP 5 sa zameriava na výskum súčasného slovenského umenia s cieľom priniesť informácie o nových podnetných dielach slovenskej poézie a prózy vydaných vo vybranom kalendárnom roku, tentoraz s vročením 2017. Ôsme pokračovanie antológie už píše svoju vlastnú tradíciu a od roku 2012, keď vyšlo prvé vydanie, postupne zmapovalo literárnu tvorbu v rokoch 2010 – 2017.

Carrollova Alenka v říši divů, fenomén světové literatury, vyšla anglicky poprvé v roce 1865, česky v letech 1902 a 1904. To se však Alenka ještě nejmenovala Alenka.

Monografická práca z oblasti literárnej vedy Literatúra ako existenciálna komunikácia, ktorej autorom je prof. PhDr. Dalimír Hajko, DrSc., skúma súvislosti medzi tvorbou umeleckej literatúry (poézie a prózy), literatúry faktu, filozofickými východiskami a autorskými zámermi tvorcov.

Projekt TOP 5 sa zameriava na výskum súčasného slovenského umenia s cieľom priniesť informácie o nových podnetných dielach slovenskej poézie a prózy vydaných vo vybranom kalendárnom roku, tentoraz s vročením 2015. Publikácia nadväzuje na tradíciu dlhodobého záujmu vedeckých akademických pracovísk na Slovensku, predovšetkým Filozofickej Fakulty Prešovskej univerzity v Prešove, na ktorej sa v širokej

Soubor literárních kritik českých prozaických děl, které vyšly mezi léty 2010-2017. Zápisky o próze české tvoří komponovaný cyklus tří desítek kritických statí a navazuje tak chronologicky na autorův první soubor Prozaická zastavení.

Svazek obsáhne tři knihy Přemysla Blažíčka (1932–2002), napsané v osmdesátých a devadesátých letech 20. století a vydané pak – nikoli v pořadí, v jakém vznikaly – v letech 1991 (Haškův Švejk) a 1992 (Epičnost a naivita Holečkových Našich a Škvoreckého Zbabělci). Shrnutí do jednoho svazku je dáno chronologií vzniku všech tří prací i faktem, žejde o monografie o románových dílech (odtud souhrnný titul

Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených svazků,

Osobitý charakter prostoru, který nás obklopuje – ať už jej obýváme, nebo se s ním seznamujeme na cestách – vstupuje do naší mysli, promítá se do uměleckých reflexí a stává součástí kolektivně sdílených obrazů a příběhů. Také ty pravděpodobně ovlivňují, jak jej napříště dokážeme sami vnímat.

Kniha představuje české historické myšlení ovlivněné strukturalismem, a to nejen v kontextu historické vědy. Autorka se zabývá výraznými osobnostmi českého meziválečného vědeckého kontextu a představuje, místy s přesahem do druhé poloviny 20. století, jejich osobité přístupy k výkladu historické skutečnosti, jež nesou stopy strukturalismu, a to od nesmělých názvuků až po zřetelně strukturalistické

Tato kniha si klade za cíl přiblížit literární historii ostatním humanitním vědám pomocí nástrojů vyvinutých původně pro jiné oblasti výzkumu: kvantitativních grafů, zeměpisných map a vývojových stromů evoluční biologie. Názorným příkladem je nová interpretace vývoje moderní prózy v první kapitole: teprve při zkoumání nejen několika málo kanonických textů, jak bývá zvykem, ale samotného systému románových

Zborník prináša materiály zrovnomennej konferencie Ústavu slovenskej literatúry SAV. Podujatie bolo súčasťou pravidelného cyklu podujatí k problematike žánrov populárnej kultúry a ich presahov a styčných bodov s tzv. vysokou kultúrou.

Jaroslav Havlíček je čtenářské veřejnosti znám především díky románům Petrolejové lampy a Neviditelný, které se staly i předlohami filmového zpracování. Ojedinělost a významová vrstevnatost Havlíčkových děl však dnes ustupuje poněkud do pozadí, a to i přesto, že leitmotivy Havlíčkových textů mají stále čím oslovit.

Intermedialita je dnes módní metoda, zatímco poetika poněkud vyšla z módy. Právě tyto dva přístupy však spoluautoři publikace organicky sklenují ve zkoumání příběhu, jak se realizuje v jednotlivých uměních a médiích nebo v jejich vzájemných vazbách.

Sborník Literární archiv č. 46 je věnován stému výročí narození Bohumila Hrabala a Jiřího Koláře, které kromě silného přátelství pojila i sounáležitost se Skupinou 42. V první části sborníku jsou zastoupeny studie představené v rámci mezinárodní konference nazvané Obrazy, ze kterých žiji: dílo Bohumila Hrabala v proměnách a ve druhé části příspěvky soustředěné na tvorbu Jiřího Koláře.