Radikálna zmena života. Väčšina ľudí asi nemá rada, keď sa niečo podstatné nečakane zmení.

Jen málokdo poznal papeže Benedikta XVI. tak dobře a tak zblízka jako Georg Gänswein. A proto má smysl číst jeho vzpomínky.

V Novém zákoně, konkrétně v listu Galaťanům, najdeme seznam vlastností, které charakterizují dobrého člověka. Láska, radost, pokoj, trpělivost, shovívavost, vlídnost… Apoštol Pavel je označuje za plody Ducha Svatého: on jich uvádí devět, tradice rozšířila jejich počet na dvanáct.

Nikdo z nás si nepřeje zažívat období smutku a truchlení. Občas ale takové období přijde.

Kniha O Bohu a pelikánech se v českém prostředí objevuje po více než třiceti letech od jejího původního vydání coby vlaštovka environmentální a feministické teologie. Její výchozí perspektivou je postoj úcty, soucitu a péče, které se nevztahují jen na svět lidský, ale zásadně se týkají i mimolidského stvoření.

Jejich životní příběhy oslovily již celé generace čtenářů a inspirují nás dodnes. Zanechali po sobě jedinečný odkaz – ať už kázali, pečovali o sirotky nebo hlásali evangelium v cizí zemi.

Tridsať meditácií obsiahnutých v tejto knižke môže čitateľovi poslúžiť dvojako. Ako naznačuje podtitul knihy, prvými adresátmi sú tí, čo sa podujali vykonávať si duchovné cvičenia v každodennom živote.

Publikácia je prvým pokusom o zhromaždenie základných údajov o Mons. Jánovi Zentkovi.

Ďalšou pútavou knihou z edície YOUCAT je netradičný katolícky katechizmus pre deti a rodičov s názvom YOUCAT pre deti. Vznikla spoluprácou rodičov, učiteľov, kňazov a vedúcich detských spoločenstiev z Rakúska, Slovenska a Nemecka.

„Vojáci, kteří byli Kapaunovi nablízku… ho nazývali světcem, viděli v něm dar od Boha. My tu dnes oceňujeme jeho odvahu.

Otřásání základů (The Shaking of the Foundations, 1948) je první ze tří Tillichových souborů kázání. Pronikavé meditace a úvahy nad známými či méně známými biblickými texty i po letech překvapují hlubokým porozuměním, existenciálním nábojem a praktickým uchopením křesťanského poselství.

Môže sa stať kresťanská viera pevným kompasom v súčasných životných a spoločenských dilemách? Nepôsobí táto otázka ako anachronizmus?

Sedm kajících žalmů, z nichž nejznámější jsou žalmy 51 (Miserere) a 130 (De profundis), spojuje téma lítosti nad hříchy a touhy po Božím odpuštění. Modlitba těchto žalmů odvrací člověka od bezmoci a zoufalství.

Předkládaná kniha se věnuje životu a dílu starce Josefa Hesychasty, jenž patří k nejvýznamnějším osobnostem současného pravoslaví. Prostřednictvím svého učení i žáků podstatně ovlivnil život na Svaté hoře Athos, a nejen tam.

Dvesto rokov je dlhý čas aj pre rýchlo plynúcu dobu, v ktorej žijeme dnes. Prach času maskuje udalosti, dátumy, ľudí a oslabuje spomienky, ak ich priam neľútostne nevymazáva.

Známý výrok z Dostojevského románu Idiot „Krása spasí svět“, který dal název této kolektivní monografii, otevřel otázku, na kterou se kolektiv autorů této knihy pokusil dát odpověď: „Jaká krása spasí svět?“ Odborná monografie vznikla na základě vědeckých rozprav a kolokvia na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ke společné práci byli kromě akademických pracovníků fakulty přizváni

Dokument Amoris laetitia – Radosť lásky, ktorý vznikol iba štyri mesiace po skončení biskupskej synody o rodine, je venovaný rodine a manželstvu. Pápež sa v ňom zaoberá stavom súčasnej rodiny a manželského života, pričom poukazuje na krásu vzájomného manželského spolužitia i jeho hodnoty, no nevyhýba sa ani ťažkostiam, ktoré sa týkajú dnešnej rodiny.

Kolektivní monografie se snaží pozitivně podat ruku v nesnadných podmínkách, s nimiž je konfrontován rodinný život. Mechanismus stále větší spotřeby, dítě jako překážka atraktivnějších „nabídek“: naše rodiny znají podobná dilemata důvěrně.

Ve své knize představuje Walter Kasper milosrdenství jako základní pojem evangelia, jako základní metaforu, jako šifru a klíč ke křesťanskému životu. Oproti tradičnímu pojetí školské teologie, v níž bylo milosrdenství podřízeno vlastnostem vyplývajícím z me­tafyzické podstaty Boha, a hrálo tu­díž jen okrajovou roli, pokládá Kasper milosrdenství za základní Boží vlastnost.

Deset let v trapistickém klášteře naučilo Karla Satoriu mnohem víc než jen naslouchat tichu, učilo jej především umět život, umět svůj čin, porozumět zadání svého života. Kniha je strhujícím uvedením do kontemplativní modlitby, do mystiky v tom nejkrásnějším slova smyslu a myšlenkově vychází z Terezie z Avily, Jana od Kříže, Josefa Ratzingera a mnoha dalších.