Jezdec z ulice sv. Urbana patří mezi nejlepší a také nejautobiografičtější autorovy prózy. Vypráví příběh židovského mladíka z Montrealu, který v polovině 60. let odejde z univerzity a pracuje pro místní televizi, potom se přestěhuje do Londýna. Se svým ž

Postmoderná poézie Dalimíra Stana, tak ako ju prezentuje v najnovšej zbierke Očistec / Purgatorio, je obrazovo absurdnou drámou bytia, roztriešteným obrazom kedysi celistvej skutočnosti. Stano z nej vyberá črepy, skladá ich krížom-krážom k sebe, aby z nich čitateľ zachytil pôvodný tvar a popri ňom si odniesol autorskú výpoveď. Konceptuálne je kniha vystavaná nevšedne zaujímavo. Predslovom zbierky je

Výbor z básnické tvorby Jaroslava Kovandy. Kniha je koncipována tak, aby odrážela Kovandovu básnickou mnohovrstevnatost. Sestává proto z tematických celků, jež jsou napájeny nejenom z tzv. velké i malé historie (intimní, rodinná, kolektivní, areálová paměť), ale představují také autorovy básnické překlady, poezii pro děti či jeho práci pro časopis Psí víno, jenž v 90. letech založil. Všechny tyto žánrové

Druhého ročníka literárnej súťaže Básne 2010 Asseco Solutions sa zúčastnilo 126 autorov. Práce hodnotila porota v zložení Peter Milčák (predseda), Ján Litvák a Ján Gavura.

Po vydání prvního a druhého svazku (2007, 2008) básní Čana (1946–1997, od roku 1968 ve Švýcarsku a Izraeli) vychází nynísvazek třetí, dovršující souborné, třísvazkové vydání Čanova básnického díla. Třetí svazek obsahuje sbírky Žehrání a proslovy, Sešitek trapné poezie aneb Malá kronika, Přilepili mně vousy a předepsali brýle a oddíl překladů a parafrází Ozvěny (mj. biblická Píseň písní, básní ze svitků

Básně portugalského básníka Joaa Luíse Barreta Guimaraese jsou, jak sám říká, otázky, které pokládá čtenářům. Při čtení jeho poezie skutečně máme pocit, jako bychom si s autorem jen tak povídali.

Kniha nastavuje formou básní a ilustrací alegorické zrcadlo jednotlivcům, skupinám lidí a celé lidské civilizaci. V závěru se zamýšlí nad principem mostu jakožto druhu křižovatky umožňující nezávislý pohyb v jinak kolizních směrech.

From the eighth floor of a tower block in Central Europe, Jan Zábrana surveyed the twentieth century. He had been exiled from his own life by Communism.

Pýthijské zpěvy jsou druhým ze čtyř Pindarových cyklů vítězných zpěvů (epiníkií), který obsahuje dvanáct ód oslavujících vítězství v pýthijských hrách: v tradičních všeřeckých sportovních soutěžích, které se konaly každé čtyři roky na počest boha Apollóna v Delfách. Pindarova epiníkia, psaná zpravidla na zakázku bohatých aristokratů, mísí chválu patrona s tradičními mýty a hádankovitými úvahami o vztahu

Minimalistický bestseller, venovaný legende slovenskej nekonvenčnej poézie, Milanovi Adamčiakovi. Kniha s dvanástimi stranami sa zaoberá otázkou času a večnosti.

Kniha básní Radka Malého na obrazy Pavla Čecha. Pavel Čech je malíř.

„Nikdy som nenapísal krajšie básne venované láske, ako tie, ktoré sú uverejnené v tejto zbierke,“ vyslovil sa autor. Knihu opäť ilustrovala Sofia, Hiraxova sestrička, ktorej obrázky len tak žiaria ľúbosťou...

Čítajúc zbierku poézie v Srbsku uznávaného básnika Danilova má človek pocit takej dynamiky a prekvapenia, akoby autor pálil svoje verše z poetického samopalu - neočakávane, drzo, bez akejkoľvek bázne pred čímkoľvek, no presne. Tie zásahy sú mierené na čitateľa a ten sa skrúca z neočakávaných pocitov, pripomenutých príbehov, či cudzích autorových predstáv, ktoré sa mu náhle miešajú do vlastných zážitkov,

Epitaf černé kočky je básnickou sbírkou autorky Lucie Faloutové. Kniha, jež je autorčinou prvotinou, obsahuje devatenáct lyrickoepických básní.

Antológia prezentuje básnickú tvorbu Trnavskej skupiny, ktorej kritika prisúdila označenie konkretisti. Zbierka poskytuje po prvýkrát na jednom mieste okrem básní aj podstatné úryvky z článkov a vyjadrení členov skupiny z rokov 1956 – 1973.

Elégia Jorgeho Manriqueho Slohy na otcovu smrť sa pokladá za najzrelšíplod španielskeho básnického stredoveku a za báseň univerzálnej lyriky. Básnik zdôrazňuje neodvratnosť smrti každého človeka bez ohľadu na jeho postavenie, vyvodzuje z toho potrebu mravného, bohumilého života na príklade rytiera dona Rodriga takýto život predstavuje a velebí.

Doba je těhotná kamením, ještě se to však neví. Jen pár škaredých zjevů, jimž se nadává do básníků, krákorá cosi o temnotě, která nastane, až se narodí smrt. Naštěstí jim není rozumět. V ulicích bují karneval, žezla se chopil nový lidský druh, homo ludens — napříště už za sebou děti této země nikdy nepřestanou tahat řehtacího kačera. Zrušený Bůh slyší, ale nerozumí. Lidstvo konečně našlo svou vlastní

Dvojjazyčné vydání jednoho z vrcholných děl české poezie.

Každý má v sobě duši básníka, ale každodenní život ubírá snové naivitě naší fantazie; zužuje naše obzory. Což takto se v tom svém všedním dni na chvíli zastavit, začíst se, cestovat s někým, kdo se své duše nebojí, třebas do Athén, Hindukúše, či na Kubu? Co takto oprášit památku klasiků - Goetha, Shakespeara - či jejich nesmrtelných postav? Vžít se do role horského maršála, piráta, milence? Nemusíte

Výbor básní nazvaný Zakázaný jazyk přináší průřez zralým tvůrčím obdobím této žijící klasičky , tvorbou, již kritici někdy označují za autorčino druhé životní dílo . Jde o poezii iniciovanou devátou básnířčinou sbírkou Utószó (Doslov, 1996), reflektující problematiku křehkosti lidské existence, a pokračující sbírkami A bűnök számbavétele (Evidence hříchů, 1998) a Üdvözlégy, utazás! (Buď pozdravena,