Představa středověkého měšťana praktikujícího jógu je stejně absurdní jako představamoderního velkoměsta, v němž by kurzy jógy nebylo možné navštěvovat. Role, jakou \'mystický Východ\' hraje v životě moderních společností a kultur, tedy není samozřejmá.

Hlavní tezí knihy je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické bádání zdánlivě předkládá nezkreslené, objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Přidůkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny teologickým předporozuměním.

Předkládaná publikace si klade cíl přispět do diskuze o roli náboženství v současné společnosti a prostoru Česka, a to se zaměřením na aktuální trendy, které lze pro větší názornost označit poměrně obecným pojmem postsekularismus, který ovšem ve většině případů nevede k návratu tradičních náboženských struktur a církví utvořených v minulosti, ale k „novému“ formování religiozity a spirituality. Postsekularismus

Kdo byli Mayové? Kde a jak žili?

Pokračovanie provokatívnej knihy Evanjelium podľa mňa o hľadaní pravdy o živote a jeho zmyslu. Autor si zobral na mušku najťažšie z evanjelií - Jánovo - a na pozadí najnovších objavov archeológie a ďalších historických vied hľadá odpoveď na otázku, či môže aj v dnešnej dobe niečo dať modernému človeku kniha stará 1900 rokov.

Spiritualita se na počátku 21. století opětovně dostává do popředí zájmu. Její současné oživení zejména v podobě nenáboženské (neinstitucionalizované) spirituality, a zároveň i narůstající zájem o toto téma ve vědě, je třeba brát vážně.

Hlavní tezí publikace Martina Fárka je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické zkoumání zdánlivě předkládá nezkreslené, ba objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Konceptualizace náboženství je v Evropě klíčovým tématem diskusí již po celá staletí a zejména touto optikou je dosud Indie

Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí. Na studiu vybraných témat (spekulace o míře Těla a Božím oděvu, metatronovská mystika atd.) se věnuje jejich interpretaci uvnitř judaismu, která je nakloněna spíše

Publikace představuje úvod do staroegyptského náboženství, především s ohledem na problematiku pojetí božského a božských bytostí a jejich odrazu v přirozeném a lidském světě. Náboženství starého Egypta a jeho jednotlivé fenomény jsou tak nahlíženy v jejich provázanosti s přírodními místními podmínkami, přírodními jevy, lidskou existencí a uspořádáním společnosti.

Kniha shrnuje autorovo dosavadní studium křesťanských evropských tradic v duchu slov P.-H. Kolvenbacha: „Všichni nemyslí stejným způsobem, a hlavně je-li teologie vnímavá vůči kontextu, vůči kontextualizaci, objevují se rozdíly v dějinných situacích, kultuře i jazyku. Tento problém by neměl nahánět strach.Napětí, které mezi univerzálním a partikulárním trvá, neznamená nutně relativizaci.

Fenomén new age sa naďalej kryštalizuje ako globálne pôsobiaci ezoterický prúd, ktorý sprevádzal vstup do nového milénia. Ako taký, vstúpi časom i do análov dejín náboženstiev, v rámci ktorých je a bude považovaný za najreprezentatívnejší variant postmodernej religiozity.

Podstata a história dôležitej kresťanskej herézie..

Encyklopedie poslouží jako slovník pojmů a termínů užívaných v hinduistických textech a v knihách akademických i popularizujících autorů při výkladu nauk hinduismu. Úvod podává souhrnný obraz historického vývoje hinduismus a jeho fází.

Text knížky vychází především z primárních pramenů, ale i z nejnovější světové sekundární literatury.Obsahuje základní faktografii rabínského judaismu mezi 2. a 18. století n. l. v oblastech, jako jsou svátky, přechodové rituály, věroučné koncepty nebo liturgie. Zahrnuta je ale také problematika vnitřního uspořádání židovské obce jako menšinové společnosti a jejích interferencí s většinovou společností

V rámci indického subkontinentu Bengálsko vždy představovalo osobitou oblast, která se v řadě ohledů lišila odsvého okolí. Ve středověku zde vznikla a vzkvétala řada pozoruhodných náboženských tradic (zejména tantrických a šaktistických). V moderní době po příchodu Britů se Bengálsko na dlouhou dobu stalo kulturním centrem celé Indie.

Otázka Boha patrí už od antických čias k najvýznamnejším systematickým oblastiam filozofie.Kniha vznikla na základe prednášok, ktoré autor máva už niekoľko rokov na Hoschshule für Philosophie v Mníchove.

Světové dílo našeho krajana připomíná jeho enormní zásluhy v oblasti historiografie vůbec. Dobrý historik nejenomže objevuje a studuje staré prameny, ale nadto umí ocenit vážnost jejich tvrzení tím, že se vžije do konkrétní osobní situace, a tím teprve nechá vstoupit pravému významu dokumentů.

Preklad vybraných kapitol spolu s komentárom a historicko-religionistickými úvahami vzťahujúcimi sa zvlášť k fenoménu hnutia Chabad a chasidizmu všeobecne.

Životní cesta kněze. Civilní zpověď o váze kněžství.

Alan Schreck je profesorom teológie na Františkánskej univerzite v Steubenville, USA. Je odborníkom na cirkevné dejiny rímsko-katolíckej cirkvi, rímsko-katolícke cirkevné učenie a teológiu.