Zborník textov, do ktorého prispel významný nemecký bádateľ Bernd Jaspert a celá rada domácich teológov a historikov, mimo iných aj F. X. Halas, J Štefan, J. Vokoun a iní.

Jedním z nejstarších názvů Velikonoc je latinské slovo pascha. Pochází z aramejského a řeckého označení Velikonoc, odvozeného z hebrejského pesach.

Hlavní tezí publikace Martina Fárka je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické zkoumání zdánlivě předkládá nezkreslené, ba objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Konceptualizace náboženství je v Evropě klíčovým tématem diskusí již po celá staletí a zejména touto optikou je dosud Indie

Kdo byli Mayové? Kde a jak žili?

Santería – u nás prakticky neznámé náboženství má ve světě více jak sto miliónů vyznavačů. Je velice komplexním náboženským systémem s jasnou představou o fungování světa, lidském osudu i o roli dobra a zla.

Křesťanství se z Jeruzaléma šířilo několika směry. Jedním z jeho nejvlivnějších center byl Řím, jenž se také stal sídlem papežů a zůstal jím i po přesídlení císaře do nově vzniklé a tehdy řecké Konstantinopole.

Hlavní tezí publikace Martina Fárka je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické zkoumání zdánlivě předkládá nezkreslené, ba objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Konceptualizace náboženství je v Evropě klíčovým tématem diskusí již po celá staletí a zejména touto optikou je dosud Indie

Roger E. Olson jako představitel post-konzervativního amerického evangelikalismu prezentuje evangelikální teologii jako příběh hnutí, které má své historické kořeny i milníky, ale zároveň napětí i zápasy o klíčové otázky ortodoxie a křesťanské identity. S otevřeností popisuje vnitřní dialog v rámci evangelikalismu mezi těmi, kdo chtějí jasně definovat jeho doktrinální hranice a \"velkorysou ortodoxií\"

Filozofická studie o náboženském a duchovním zaměření člověka a jeho víře v jsoucnost Boha. Otázce existence Boha se nevyhneme, ať v Boha věříme nebo ne.

Obecný úvod do fenomenologického a historického studia náboženství z pera klasika moderní religionistiky určený pro široké publikum. Jednotlivé kapitoly knihy pojednávají o vztahu posvátného a profánního na rovině prostoru, času, přírody a lidského života.

Fenomén new age sa naďalej kryštalizuje ako globálne pôsobiaci ezoterický prúd, ktorý sprevádzal vstup do nového milénia. Ako taký, vstúpi časom i do análov dejín náboženstiev, v rámci ktorých je a bude považovaný za najreprezentatívnejší variant postmodernej religiozity.

Encyklopedie poslouží jako slovník pojmů a termínů užívaných v hinduistických textech a v knihách akademických i popularizujících autorů při výkladu nauk hinduismu. Úvod podává souhrnný obraz historického vývoje hinduismus a jeho fází.

Text knížky vychází především z primárních pramenů, ale i z nejnovější světové sekundární literatury.Obsahuje základní faktografii rabínského judaismu mezi 2. a 18. století n. l. v oblastech, jako jsou svátky, přechodové rituály, věroučné koncepty nebo liturgie. Zahrnuta je ale také problematika vnitřního uspořádání židovské obce jako menšinové společnosti a jejích interferencí s většinovou společností

V ďalšom zväzku si autori všímajú niektorých mystík Východu, konkrétne Egypta, Sumerov, Chetitov, Asýrie, Babylonie, starovekého Iránu, hinduizmu a indického buddhizmu.

Záverečná časť trilógie, ktorej prvý diel tvorí Indická astrológia a druhý Rozhovory o astrológii.

Filokalia vznikala od 4. do 15. storočia a výsledkom sa stala zbierka textov, ktorá je kľúčová pre porozumenie pravosláviu.

Kniha podrobne rozoberá dejiny organizácie od jej založenia v USA v roku 1966 až do súčasnosti.

Křesťanství a islám jsou dvě velká světová náboženství, obě s více než miliardou následovníků. Přestože mají z praktického hlediska mnoho společného, zeje mezi nimi hluboká propast.

Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývájednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Pánem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí.