Po únorovém převratu v roce 1948 se věznice v tehdejším Československu začaly plnit politickými vězni. Nemalou část z nich tvořili duchovní i prostí věřící křesťanských církví. Během věznění si v krajně nepříznivých podmínkách většinou dokázali uchovat nejen svou víru, ale i základní prvky svého náboženského života.Práce Jana Synka, pracovníka Ústavu pro studium totalitních režimů, sleduje průběh perzekuce

Informatívny a nesmierne zábavný pohľad na české dejiny. Autor pitvá českú národnú povahu s veľkým gustom a vtipom.Říká se, že národy, jejich charakter, temperament, tužby a míra úspěchu nebo neúspěchu jsou výsledkem jejich dějin.

Kniha představuje závěrečný výsledek několikaletého výzkumného projektu, který se zaměřil na analýzu proměn hranic komunistické diktatury v Československu ve světle stížností a anonymních dopisů z let 1948–1989. Desetitisíce „dopisů pracujících\" každoročně plnily pomyslnou studnici informací, z níž mohly stranické, státní a bezpečnostní orgány čerpat důležité poznatky o náladách a projevech nespokojenosti

Knihovna augustiniánské kanonie v Třeboni je největší dochovanou středověkou klášterní knihovnou v Čechách. Knihovna augustiniánů v Borovanech s ní byla institucionálně úzce propojena.

Publikácia v origináli, v nemčine o histórii Židovskej obce v Bratislave od začiatkov do roku 1526. V knihe sú uvedené širšie politické, sociálne a finančné súvislosti v Maďarskom Kráľovstve, edikty a nariadenia kráľov, vysokých úradníkov, pápeža a ich preklady do nemčiny, so špeciálnym zreteľom na židovské obyvateľstvo v celom kráľovstve.

Monografia sa zaoberá podnikateľskými elitami a dejinami Rimamuránsko-šalgótarjánskej železiarskej účastinnej spoločnosti, ktorá patrila od svojho založenia v roku 1881 až do zániku v roku 1945 k najväčším podnikom stredoeurópskeho regiónu. Kniha načrtáva teoretické východiská výskumu hospodárskych elít s hlavným zreteľom na novátorstvo a na aplikáciu zahraničných trendov.

Zúfalí ľudia píšu prezidentovi Tisovi. Žiadajú ho o pomoc.

Závěrečný svazek projektu Dějiny města Plzně, mapující historii města ve dvacátém století, je opět kolektivní monografií, na níž se podílelo 37 autorů především z plzeňských paměťových institucí. Výsledkem jejich několikaleté práce, založené především na studiu dobových pramenů, je zcela nový pohled na soudobé dějiny Plzně.

První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují.

K pozoruhodným osobnostem první Československé republiky patřil i vzdělaný právník, vydavatel a dobrodruh Bohuslav Kilian. Jeho unikátní časopisy Salon a Měsíc jsou dodnes tichými svědky uměleckého a společenského života i technického vzestupu této doby.

Kniha popisuje faktické osudy, zahrnující prožitky, myšlenky, postoje, (někdy filozofující) názory, lásky, koníčky a i smrt, skoro čtyř generací s židovstvem spřízněných Čechů, nezapletených ve spolupráci ani s nacistickou, ani komunistickou mocí. Tito lidé byli životně spojeni s pražským domem v Blanické ulici, který se před válkou nazýval Palác Continental.

Zborník Matica slovenská v národných dejinách prezentuje výber najlepších príspevkov z vyše 70 referátov na medzinárodnej vedeckej konferencii vo februári 2013. Konferencia sa uskutočnila pri príležitosti 150. výročia Matice slovenskej a 1150. výročia príchodu Konštantína a Metoda na naše územie.

Kniha přibližuje strukturu a působení československého četnictva, policie a finanční stráže na Chebsku v letech 1918–1938. První část přibližuje fungování pořádkového aparátu (ubytování, kázeňské záležitosti atd.). Druhá část publikace je věnována snahám o potírání kriminality a bezpečnostně-politických hrozeb, tedy německého iredentismu, komunismu a především sílícího nacistického hnutí.

Město tří národů“ — toto a podobná označení Prahy konce 19. a počátku 20. století je možné nalézt nejen v četných literárních svědectvích. Jde zároveň o důležitou součást historického a literárněvědního diskurzu o městě, o reminiscence multietnické společnosti zničené mezi lety 1938 a 1948.

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany.

Kniha Život plný střetů je prvním kolektivním pokusem zachytit veřejnou činnost a odborné aktivity významného českého historika Jana Slavíka (1885-1978) ve všech jejich rozměrech. Přináší osmnáct textů, které mapují Slavíkovu práci nejen v oblastech, v nichž je poměrně dobře znám (problematika ruské revoluce, spor o smysl českých dějin, polemiky s Josefem Pekařem), ale rovněž v dalších okruzích jeho

Státnost a ústava České koruny patřily v minulosti k opomíjenýmtématům. Tato nová publikace je výsledkem spolupráce mezioborového výzkumu právních historiků, historiků a dalších specialistů z České republiky, ze Slovenska, z Německa, Rakouska a Polska.

Kniha sa zaoberá otázkou, prečo všetky možné generácie Čechov - emigrantov, odchádzali práve do Francúzska a hlavne do Paríža a za akých okolností a čo ich sprevádzalo, keď sa prispôsobovali francúzskemu prostrediu.

Výpravná kniha plná fotografií od Ladislava Struhára. Nádherné farebné fotografie našich hradov, zámkov a kaštieľov dopĺňa stručný text Stanislava Bellana.

Karel Hvížďala již v 80. letech v exilu korespondoval s dvacítkou českých spisovatelů žijících v emigraci (mj. Kryl, Beneš, Filip, Aškenazy, Fischl, Listopad, Škvorecký, Škutina, Binar, Lustig, Hutka či Brousek). Během dvou let pomocí ping-pongu otázek a odpovědí dokázal vytvořit obraz české literární scény v zahraničí.