Petr Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu. Poprvé byl zatčen v roce 1969 za svou činnost v rámci Hnutí revoluční mládeže, které lze označit za československou odpověď na studentská hnutí v západní Evropě. Právě procesem s levicově orientovanými mladými lidmi začal normalizační režim roztáčet kola trestní represe svých odpůrců, přičemž sám Petr Uhl si z něj odnesl, jak se pak

Tématem této knihy je husitství a jeho ohlas ve výtvarném umění a v architektuře v českých zemích v době předbělohorské, ale i v 19. a na počátku 20. století, kdy se zájem o Jana Husa jakožto národního hrdinu stal opět aktuálním. Utrakvistické prostředí Čech tvořilo v rámci Evropy specifickou kulturní oblast, jejíž výraznou součástí byla i architektura a umělecké zakázky příslušníků strany podobojí.

Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům! Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo. Kniha vycházející z této unikátní sbírky nabízí do dobového kontextu zasazené životní příběhy – tentokrát žen – známých i méně známých, narozených napříč všemi dekádami 20. století. Vždyť už kazatel a disident Sváťa Karásek

Politický vývoj na Slovenku po februári 1948.

Kolektivní dílo historiků z České republiky, Slovenska aRakouska spojuje odborný fundament s popularizačním přístupem. V úvodní studii zachycuje vývoj parlamentarismu v českých zemích v posledních sto padesáti letech.

Jako se poledníky neúprosně stahují k tomu pomyslnému bodu zvanému severní pól, tak k němu mířilo i množství objevitelských a vědeckých expedic. Nepřitahoval pouze magnetickou střelku, ale i muže, kteří v touze za poznáním byli ochotni podstoupit jakákoli nebezpečí a obětovat cokoli… mnozíi život.

Kniha Jihočeské závody a okruhy je dalším pokračováním pohledu na motoristické závodění na městských okruzích a závodech do vrchu. Volně navazuje na vydání ze středních, severních, západních a východních Čech, Moravy a Slezska.

Najkritickejšie dielo k interpretáciám vývinu národnostných pomerov spišských sídiel v súvislosti s ich názvami od vydania legendárneho príspevku profesora Vladimíra Šmilauera s názvom Osídlení a národnosti Spiše, ktorý bol publikovaný v roku 1935 v časopise Bratislava.

Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého) státu od roku 1848 do současnosti. Vedle základních charakteristik státu se zamýšlejí nad tím, jaké společenské a národní skupiny určité státní formy přijímaly a které je naopak problematizovaly, nebo dokonce odmítaly.

Soubor Erbovních map od Milana Myslivečka systematicky zaznamenává jednotlivá historická sídla a představuje pomocí erbů jejich stavebníky a významné majitele z řad šlechty či církevních i světských institucí. Další zobrazené erby patří rodům žijícím v mapovaném území po několik generací, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo mají jeho jméno ve svém přídomku.

Táto kniha odhaľuje kontinuitu v demokratizačnom vývoji. Poukazuje na impulzy i brzdy v sprievodnej politizácii spoločnosti za monarchie a republiky.

Kniha popisuje činnost Mimořádného lidového soudu v Praze, který byl z hlediska rozsahu agendy zdaleka největší retribuční institucí v poválečném Československu. Díky své poloze v hlavním městě navíc soudil nejvyšší představitele bývalé německé okupační moci, včetně Karla Hermanna Franka, Kurta Daluegeho či osob zodpovědných za vyvraždění Lidic.

Komplet čtyř knih dokumentů týkajících se československých ústavních dějin.

Počátky sekulární kultury, ve které dnes žijeme, sahají nepochybně dále než do doby Československé první republiky. Právě v době vlády domu habsbursko-lotrinského nastal přechod od absolutní monarchie ke konstituční, od monolitického katolicismu k agnosticismu a od nevolnictví k občanské společnosti.

Kniha reportéra a spisovatele Stanislava Motla vznikala – možná by bylo výstižnější napsat zrála – několik desetiletí. Během této doby objevil totiž celou řadu příběhů, a zejména lidí, kteří se stali přímými svědky událostí, jež vyústily ve válku před válkou.

Spis pojednáva o problematike púšťania krvi žilou, ktorej súčasťou je i vyšetrovanie krvi.

První díl pamětí právníka, právního filosofa, státověcde a statistika Františka Weyra.

Denník Rudolfa Komanderu (1921-1953) je významným dokumentom o ideovom a politickom zápase mladej slovenskej generácie v povojnovej Európe. Zároveň je kronikou Slovenského revolučného odboja, predstavuje autentické svedectvo o počiatkoch formovania slovenskej politickej emigrácie v Rakúsku a Nemecku, vývoji názorov mladej generácie nielen na otázky exilu, ale ja na aktuálny vnútropolitický vývoj na

Publikácia k rovnomennej výstave približuje začiatky Židovského múzea v Prahe a predstavuje katalóg jeho predvojnovej zbierky.

Kniha nabízí široké veřejnosti informace o archeologických výzkumech z doby kamenné ve středním Polabí. Hlavní výzvou k jejímu napsání se stal objev neobvyklé a z velké části poměrně dobře zachované mohyly z pozdní doby kamenné, datované do 4. tisíciletí před Kr. Pro lepší porozumění významu zmíněné památky v rámci dobových souvislostí byla však věnována pozornost i starším úsekům nejstaršího zemědělského