Vadí vám konflikty? Neradi se hádáte?

Slovník kolektivu autorů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy tvoří pendant k úspěšné Praktické encyklopedii žurnalistiky, jež se dočkala několika vydání. Obsahuje přes dvě stě padesát výkladových hesel, která umožňují základní orientaci v klíčovýchkonceptech oboru.

Zneisťuje vás, že neviete, čo si iní skutočne myslia? Či to, čo hovoria, je pravda?

Monografie prezentuje metodologii a analýzu vybraných složek zvukové roviny v mluvních projevech moderátorů hlavního televizního zpravodajství. První část textu je věnována teoretickým východiskům z oblasti řečového projevu, jazyka v televizním zpravodajství, fonetiky češtiny a ortoepie.

Orientace v informacích se stává stále složitější, svět médií je vlivem obrovského množství platforem stále nejpřehlednější. Mediální krajina 21. století, v době online žurnalistiky, informačního přehlcení, dezinformací, sociálních sítí a virtuální reality.

Ako sociálne siete zmenili súčasný fašizmus a ako fašizmus zmenil sociálne siete? Internet a zvlášť sociálne média ponúkajú pre krajnú pravicu priaznivé prostredie.

Předložená kolektivní monografie zaměřuje pozornost na týdeník Přítomnost v meziválečném období a je čtvrtým pokračováním ediční řady nazvané Kapitoly z dějin českého myšlení o médiích 1918–1938, která je vydávána pod vedením Martina Charváta a Jana Jiráka v rámci řešení vědecko-výzkumného záměru na Metropolitní univerzitě Praha. Studie se zabývají výkladem rozličných tematických celků, jenž se na

Kniha se věnuje studiím nových médií – širokému interdisciplinárnímu akademickému metapolizastřešujícímu sociálněvědné zkoumání a teoretickou reflexi takzvaných nových médií. Text shrnuje historické a epistemologické kořeny studií nových médií a jejich vývoj a následně formuluje teoretický koncept nových médií.

Všichni známe ten typ lidí, co z každého setkání udělá kovbojku – kolega v práci, který pokaždé něco špatně pochopí, příbuzní, kteří si neustále stěžují nebo ostatní urážejí. Soužití s takovými lidmi je náročné a vyčerpávající.

Predkladaná publikácia si kladie za cieľ reflektovať základné otázky spojené steóriou publika, ato zperspektívy funkcií médií, vybraných komunikačných modelov ahlavne zpohľadu dichotómie aktívneho apasívneho publika. Keďže zvolená problematika je vslovenskom mediologickom priestore zachytená len okrajovo, analýzu existujúcich zahraničných výskumov ateoretických textov dopĺňa ovýsledky autorových výskumných

Pro vaši profesní kariéru je dnes více než kdy dříve důležitá vaše osobnost. Samotné odborné znalosti a kompetence vás v práci nezachrání, pokud nebudete působit sympaticky a přesvědčivě.

Jan Petránek byl respektovanou osobností české žurnalistiky s jedinečným rozhledem po světovém politickém dění. Jeho doménou byl od počátku padesátých let (s vynucenou normalizační pauzou v továrně na pneumatiky) rozhlas, v němž působil jako zpravodaj v Indii a Sovětském svazu a zahraničněpolitický komentátor.

Kniha čtenářům představuje velmi kontroverzní téma mediálního pokrytí jaderného testování a jeho vliv na americkou společnost čtyřicátých, padesátých a šedesátých let dvacátého století. Zároveň dokazuje, že zástupci americké administrativy úmyslně manipulovali s médii, aby rizika jaderného zbrojení bagatelizovali, nebo naopak v Američanech vyvolávali pocit strachu, když to pomáhalo naplnit jejich osobní

Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na \"tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů \"toho, co již pominulo“ a \"toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do

Publikácia, ktorú rozhlasovým žurnalistom, študentom, marketingovým pracovníkom, manažérom, pracovníkom PR-agentúr, ale i ostatným záujemcom o rozhlasové vysielanie ponúkame, si kladie za cieľ bez prílišného teoretizovania poskytnúť základnú orientáciu v problematike rozhlasového spravodajstva. Napriek tomu sa teoretickým východiskám nevyhýbame.

Žurnalistika je adaptívna – prispôsobuje sa podmienkam doby, hoci v mnohom ich sama vytvára a mení. Práve dnešná doba ukazuje dopyt po novom – serióznom a objektívnom – denníku, ktorý by dokonca mohol mať prívlastok konzervatívny.

V posledních zhruba dvaceti letech sílí varovná až panická tónina politicko-mediálního diskurzu, která – byť v podstatě nevyřčeně – operuje s představou hluboce dysfunkčního stavu veřejné diskuze a oslabení, či snad dokonce ochromení možností demokratického rozhodování. Konstitutivním rysem tohoto výkladu současné situace je právě zmíněná nesmiřitelná polarizace (a neochota se angažovat). Předkládaná

Vysokoškolská učebnica a príručka pre všetkých, ktorých zaujíma žurnalistické písanie. Autorka vsadila problematiku novinárskych žánrov do širšieho kontextu štylistiky, podrobne sa venuje najmä kategórii žánru ako takého, so zaujímavými presahmi až k Aristotelovi a Vergíliovi.

Kniha poskytuje všetsranný a nezaujatý pohľad na problematiku násilia v televízii. Neponúka paušálne odsúdenia, rozoberá selektívne, diferencované pôsobenie a rolu komunikácie v rodine a v škole, zároveň televízne násilie nebagatelizuje.

Autor je dlouholetýzkušený novinář, takže ví, jaké metody a přístupy jsou úspěšné a které naopak vedou k jistému neúspěchu. pomůže vám vyvarovat se chyb a snadněji dosáhnout výsledků.