Co považují české a slovenské osobnosti za (ne)potřebné? V období polykrize, kdy už jsme se téměř adaptovali na to, že čelit nepředvídatelným těžkostem a neobvyklým situacím je nový normál, kdy už víme, že ve vztahu k planetě jsme kolosálně selhali a generacím po nás odevzdáváme i kvůli tomu právě tento „nový normál“, přeci jenom zkoušíme najít i pozitivní východiska.

Publikace představuje nový a originální pohled na média rozhlas a film: zkoumá, jak se ovlivňují a inspirují a jak to obohacuje umělecký účinek obou médií. Vychází ze zevrubných analýz rozhlasové tvorby filmových režisérů Woodyho Allena, Ingmara Bergmana a Federica Felliniho a zamýšlí se nad vztahem jejich rozhlasového a filmového díla.

Finský teoretik médií Jussi Parrika v této publikaci představuje vznikající oblast archeologie médií. Je to způsob uvažování o kulturách nových médií prostřednictvím poznatků o médiích, jež byla nová v minulosti, a to často s důrazem na zapomenuté či bizarní aparáty, postupy a vynálezy.

Zdá se, že v současné politické atmosféře je nemožné vést rozumnou konverzaci s někým, kdo zastává odlišný názor. Ať už zveřejňujete svoje postoje na sociálních sítích nebo mluvíte se spolužáky ve škole či s kolegy v zaměstnání (nebo jen doufáte, že přežijete ve zdraví rodinnou večeři s tvrdohlavým příbuzným), dialog skončí ve chvíli, když se vaše názory zkříží.

V knize Jak vést (zdánlivě) nemožné rozhovory autoři Peter Boghossian a James Lindsay seznamují čtenáře s přímočarými a praktickými konverzačními technikami, které jsou nezbytné k vedení rozhovorů na různá kontroverzní témata jako jsou klimatická změna, náboženské přesvědčení, genderová identita, rasová otázka, chudoba, imigrace nebo otázka kontroly prodeje střelných zbraní. Boghossian a Lindsay vás

Kniha se věnuje studiím nových médií – širokému interdisciplinárnímu akademickému metapolizastřešujícímu sociálněvědné zkoumání a teoretickou reflexi takzvaných nových médií. Text shrnuje historické a epistemologické kořeny studií nových médií a jejich vývoj a následně formuluje teoretický koncept nových médií.

Esej Nové besedy nabízí hlubší zamyšlení a originální náhled na klíčové otázky, které nese život v současné společnosti. Významní a cenění autoři nahlíží na téma z pohledu různých vědních oborů.

Literatura - tak jako další umění - patří ke skupině toho, co dnes nazveme „tradičními médii“. Přesto mediální uvědomění literatury a jejího zkoumání po staletí zastírala absence a latentní status pojmu média.

Autorka knihy je psycholožka a zkušená lektorka, která pomáhá klientům s rozvojem emoční inteligence, efektivní komunikace a prezentace. Na spoustě praktických příkladů a ukázkových dialogů vám ukáže, jak někoho dokázat odmítnout a jak se naopak zachovat, když nás odmítne druhý, jak umět dát negativní zpětnou vazbu a naopak dokázat přijmout kritiku, jak rozpoznat a zvládat manipulaci anebo jak pracovat

Britský historik Niall Ferguson, autor řady vysoce oceňovaných publikací (naposledy např. Civilizace), ve své nové práci analyzuje podoby mocenského vlivu.

Cílem předložené kolektivní monografie je nabídnout sondy do českého myšlení o (masových) médiích mezi lety 1918 až 1938. Jednotlivé kapitoly jsou v převážné většině neseny formou „případových“ studií, kdy se jejich autoři zaměřují na specifický fenomén v rámci toho kterého masového média (tisk, filmové médium, rozhlas) a následná analýza si klade nárok na ukotvení daného jevu v kontextu tendencí myšlení

Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na \"tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů \"toho, co již pominulo“ a \"toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do

Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! Média, politici, sociální sítě – ze všech těchto zdrojů se na nás neustále valí dohady o tom, kdo, jak a proč se nás snaží dezinformovat. Co ale často opakovaná spojení fake news, dezinformace a alternativní fakta zahrnují?

Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! Média, politici, sociální sítě – ze všech těchto zdrojů se na nás neustále valí dohady o tom, kdo, jak a proč se nás snaží dezinformovat. Co ale často opakovaná spojení fake news, dezinformace a alternativní fakta zahrnují?

Kniha francouzského významného politologa Dominique Moiseho (* 1946) se neotřelým způsobem zabývá otázkou emocí v dnešním světě, jež vysvětluje na podkladu současných nejpopulárnějších televizních seriálů (Hra o trůny, Dům z karet, Okupace, Homeland, ale i Panství Downton). Autor upozorňuje na to, že od 11. září 2001 zasahuje světová politika stále více nejen do našeho každodenního života, ale i do

Jde o první monografii s touto tematickou specializací v České republice a svým mezioborovým kontextem a rozsahem také první ve světovém badatelském rámci. Určena je nejen studenty, ale i pro odbornou veřejnost: pracovníky reklamních agentur, reklamní režiséry, tvůrce reklamních televizních, rozhlasových a filmových šotů a pro další osoby, které přicházejí do styku s hudební strukturou v marketingové

Kniha rozoberá znalosti a schopnosti v oblasti komunikácii, ktoré každému uľahčujú život - profesionálny i osobný.

Knížka Rozhovory o interview navazuje na tituly O fejetonu, s fejetonem (Karolinum, 2007) a Pokusy a dobrodružství: poznámky k eseji (Karolinum, 2008). Cílem publikace je poskytnout různé osobní pohledy na žánr rozhovoru, od vymezování jeho pozice přes nástin dějinného vývoje k jeho současnému místu v médiích včetně internetu. Editoři Barbora Osvaldová a Radim Kopáč vyzvali ke spolupráci zajímavé autory,

Zdálo by se, že s reportáží je to snadné. Je to žánr očitého svědectví: autor by měl být události přítomen, zapsat, co viděl, a pořídit rozhovory s několika svědky.

Sborník Kultura, média a náboženství je druhým vydavatelským počinem Vyšší odborné školy publicistiky, navazujícím v ediční řadě Studie na předchozí titul Vladimíra Bystrova Svobodná nesvoboda. Do svého obsahu soustředil příspěvky erudovaných odborníků z kulturní, mediálně – společenské i náboženské sféry, ale ihistoriků či ekonoma (Martin C. Putna, Aleš Opatrný, Jiří Zajíc, Jiří Hanuš, Tomáš Ježek