Tato sbírka otevírá okno do světa českého ženského psaní přelomu 19. a 20. století. Příběhy žen nucených ke sňatku, žen dohnaných k sebevraždě, o svádění, samotě i o rozpadu lesbického vztahu představují široké spektrum života žen v této době.

Knižní studie analyzuje českou literární kritiku devadesátých let z hlediska politického čtení a je důležitým příspěvkem k otázce recepce románové tvorby Michala Viewegha nebo dobovým diskusím o autenticitě v literatuře. V první části jsou představeny základní tendence polské literární kritiky stejného období, které jsou vzhledem k českému kontextu použity jako kontrastní rastr, jenž problematizuje

The book Migration and Identity in Nordic Literature focuses on migration as it has manifested itself in literature and culture in the nineteenth, twentieth and early twenty-first centuries in Denmark, Norway, Sweden, Finland, and Iceland. Since migration almost always leads to a disturbance of identity and creates a potential for conflicts between individuals, as well as between groups of people,

Bubáčci, stejně jako dříve vydané výbory Struktury a Obtisky, představují osobitou koláž Kožmínova soukromého, akademického i kulturního života, avšak objevuje se v nich i řada pronikavých filozofických reflexí, aforismů, komentářů k literárním dílům, filozofickým textům apod. Vydáním Bubáčků (název je aluzí Skácelovy básně) bude dovršen nejen původní autorský záměr, ale kniha zároveň přispěje k hlubšímu

Monografie se zabývá medialitou díla Karla Teigeho a Vítězslava Nezvala, dvou vůdčích postav českého poetismu, z pohledu filozofie médií. V duchu uvažování Marshalla McLuhana, o které se Martin Charvát opírá, nejsou pro něj média neutrální prostředník, nýbrž způsob vidění a pociťování, který determinuje lidskou zkušenost.

Monografia literárneho vedca Petra Darovca predstavuje Petra Pišťanka ako prelomového autora deväťdesiatych rokov 20. storočia, ktorý slovenskej literatúre otvoril celkom nový svet mafiánov a prostitútok, ich životný štýl a prejavy správania vrátane poklesnutého jazyka. S nadhľadom a bez moralizovania písal o ľudskej povrchnosti, duchovnej vyprázdnenosti a intelektuálnej lenivosti, ale aj o manipulačných

Je to už viac ako dvetisíc rokov, čo čínski taoisti narazili na problém neužitočného stromu. Stál pri ceste, bol vysoký, ba obrovský, ale jeho drevo bolo načisto nepoužiteľné.

Devět esejů třeba o tom, proč je fantastická literatura důležitá nejen pro dospívající, proč do lidského světa patří zvířata, který čaroděj chodil do školy dřív než Harry Potter a jak vznikaly knížky z proslulého cyklu Zeměmoří. Překlad sbírky přednášek \\\"Cheek by Jowl\\\" z roku 2009, doplněný o často citovaný esej ze sedmdesátých let \\\"Proč se Američané bojí draků?

Odysseus v básni Josefa Lederera doznává: „Nad vesly druzi mluví o domovu / Já vymyslel jim Ithaku“. Tento verš předznamenává téma celé knihy, kterým je recepce antické mytologie v českém prostředí od středověku až po 20. století. Autoři jednotlivých kapitol na příkladech z historiografické, krásné či překladové literatury, výtvarného umění, divadla nebo školství ukazují, že antické mýty v české kultuře

RIO PREISNER, 1925 (Mukačevo) – 2007 (Indianola), byl básník, esejista, filozof, teatrolog, germanista a překladatel. Pocházel z české úřednické rodiny.

Předkládaná monografie zahrnuje 17 kapitol, jež jsou tematicky i metodologicky provázány a zahrnují období od romantiky a biedermaieru přes realistickou a naturalistickou literaturu konce 19. a začátku 20. století až k dílům napsaným po roce 1945. Lokálně a regionálně se pohybují mezi literaturou centrálního Německa a Rakouska, ale zaměřují se především na literární tvorbu pražskou a moravskou, přičemž

Překladatel a literární historik Dušan Karpatský ve svém obsáhlém Listáři navazuje na tradice epistolární literatury a výběrem dopisů, jež mu během jeho bezmála šedesátileté literární činnosti napsali jeho kolegové, přátelé a zejména spisovatelé naši i jihoslovanští, chce připomenout, že dopisy stále ještě mohou tvořit pozoruhodný doplněk k dílu svých tvůrců, neboť podávají živé svědectví o pisatelích

Publikace je volným pokračováním knih Poselství papíru, Papír všude a se vším, Na papíře napsáno a vytištěno. Přináší ve více než 150 populárněvědeckých statích, kulturněhistorických esejích a rozsahem vesměs kratších „obrázcích“ v nezvyklých souvislostech a na konkrétních příkladech fakta o rozmanitých formách širokého společenského uplatnění papíru, jeho estetického i praktického působení, způsobech

Cílem edice Studie z korpusové lingvistiky, vydávané Nakladatelstvím Lidové noviny a projektem Český národní korpus od roku 2006, je poskytovat prostor pro výzkum prováděný pomocí jazykových korpusů, tj. rozsáhlých souborů autentických textů v elektronické podobě. Výhodou takového přístupu je jeho empirická podstata, opakovatelnost postupů a důraz na živý jazyk a typický úzus.

Mená géniov ruskej slovesnosti Ivana Bunina a Vladimíra Nabokova vo vedomí čitateľov spája rovnaký jazyk, epocha, významný vklad do literárneho dedičstva, ako aj život a tvorba v emigrácii. No títo autori majú k sebe aj osobne a osobnostne veľmi blízko.

Monografie navazuje na knihu České literární romantično (Host 2012). Soustředí se na literaturu vycházející z francouzského Parnasu a představující v českém prostředí jeden z klíčových diskurzů konce devatenáctého a počátku dvacátého století. V prolegomenách Aleš Haman rekapituluje historii užití pojmu parnasismus v české literární vědě a osvětluje motivaci jeho znovuzavedení, Jiří Pelán resumuje podobu

Northrop Frye byl jedním z nejuznávanějších literárních vědců dvacátého století a přes padesát let význačným profesorem Torontské univerzity. Sám popsal Dvojí vidění jako „o něco kratší a přístupnější verzi“ Velkého kódu a jeho pokračování, Mocných slov.

Topos lesa fuguruje v množstve významných diel a stáva sa dôležitým kompozičným a významotvorným činiteľom. Topos je tu chápaný ako \'miesto s príbehom\'...

Kniha o Otokaru Březinovi přináší reprezentativní soubor dosud převážně jen časopisecky uveřejněných a dnes už mnohdy zapomenutých studií katolicky orientovaného literárního kritika, historika a básníka Miloše Dvořáka. Ten se narodil roku 1901 v Jasenici u Náměště nad Oslavou.

Kniha Jazyk a kognícia prináša najnovšie poznatky vied zaoberajúcich sa jazykom. Jezborník prác, ktoré tematizujú užšiu, špecializovanejšiu časť kognitívnych vied.