\"Tři figury posedlosti. Tři noční výjevy, trojí šílenství.\" Jean Starobinski, švýcarský profesor francouzské literatury a dějin medicíny, jeden z nejvýznamnějších literárních kritiků současnosti, přistupuje k trojici extrémních psychických situací – bludu, posedlosti a noční můře – z trojí hermeneutické perspektivy a rozvíjí tři způsoby performativního \"čtení\", jež jsou ovšem pointována výraznou

Publikácia prináša zaujímavé a aj menej známe príležitostné texty. Vďaka vybraným príkladom veľmi dobre ukazuje široký záber príležitostnej tvorby.

Impulzom na vznik tejto učebnice bola snaha umožniť študentkám a študentom zoznámiť sa s textami autoriek a autorov so skúsenosťou migrácie z po nemecky hovoriaceho priestoru, ktorých literárnym jazykom je nemčina, a následne s nimi pracovať. Učebnica je doplnením prednáškového cyklu „Migračná literatúra“ a sprevádzajúcim materiálom pri výučbe literatúry autorov a autoriek so skúsenosťou migrácie.

Kniha Samota uprostřed davu. Charles Baudelaire a české umění vychází k básníkovu dvoustému výročí narození.

Kniha představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí.

Kniha nabízí rozbor prozaické tvorby portugalských spisovatelů Branquinha da Fonseky (1905–1974) a Domingose Monteira (1903–1980) z hlediska modality „neobvyklého“, známé v románských jazycích pod termínem „insólito” (fr. insolite). Teoretické vymezení konceptu se inspiruje především výzkumem brazilských badatelů, pro něž se jedná o modalitu sloužící k literárnímu vyjádření něčeho mimořádného, nadpřirozeného

Cílem kolektivní monografie Pokušení neviditelného: Myšlení moderny není podat komplexní zprávu o veškerých hnutích mysli mezi modernisty, ale ukázat na vybraných případech proměny tohoto myšlení, jeho transformace či případný kolaps. Jednotlivé studie pokrývají zejména období první poloviny dvacátého století, kde jsou tyto radikální proměny nejviditelnější.

Průvodce historickým fondem Národní technické knihovny v Praze jako pokus o dílčí syntézu. Knihu Nesamozřejmost vědy a techniky lze vymezil jako rozsáhlá filozofickou esej, jejímž námětem je evropská vědecká literatura od 16. do počátku 20. století v historických, kulturních, vědeckých a filozofických kontextech.

Honba za smyslem je komponovaným autorským výborem z kritických statí o literatuře a kulturněhistorických esejí z let 2008–2018. Svazek volně navazuje na autorův předchozí výbor z prací z let 1997–2007, nazvaný Vyložené knihy.

Soubor korespondence z let 1883–1900 představuje jedinečnou výpověď, dotvářející podstatným způsobem obraz společenského, kulturního i uměleckého milieu v českých zemích na konci 19. století. Zachycuje hluboké přátelství dvou umělců, vzdělanců a skeptiků, lexikem jejich vlastní sebereflexe – malkontentů.

Kniha přináší kompletní Dvořákovu kritickou, esejistickou a publicistickou tvorbu od mladistvých počátků (časopis Svítání), do doby těsně poválečné (časopis Vyšehrad). Jde po svazcích O Jakubu Demlovi (Cherm 2007) shrnující Dvořákovy práce demlovské a Inflace slova v našem věku (Cherm 2009) shrnující poválečnou Dvořákovu esejistiku a publicistiku již o třetí Soldánovu edici v rámci nakladatelství

Co si představit pod pojmem literární dandysmus ? Románové postavy s dandyovskými rysy známé z děl Stendhalových a Balzakových ? Nebo typické formy a styly, jakými psali dandyové-spisovatelé Byron, Baudelaire, Musset, Sue, Huysmans či Wilde? A konečně neevokují spojení dandysmu a literatury první teoretické studie snažící se vystihnout povahu dandyů z pera Balzaka, Barbeye d\'Aurevillyho a Baudelaira

Název v češtině: Variace na téma venkovské sídlo v britské literatuře od Forstera po Hollinghursta Monografie se věnuje literatuře spojené s anglickým venkovským sídlem, a to zejména dílům autorů 20. a 21. století, jako jsou E. M. Forster, Evelyn Waugh, Iris Murdoch, Alan Hollinghurst a Sarah Waters. Venkovské sídlo je nahlíženo v širším společenském a kulturním kontextu, včetně soudobého vývoje a

Dvacátý pátý svazek řady Studie z korpusové lingvistiky je věnován spoluzakladateli Českého národního korpusu, prof. PhDr. Karlu Kučerovi, CSc., který v roce 2017 oslaví své významné životní jubileum (narozen 3. dubna 1947 v Chlumčanech u Loun). Vystudoval češtinu a angličtinu na FF UK, dlouhodobě působil v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a od 90. let také v Ústavu Českého národního korpusu,

Zuzana Husárová je autorkou experimentálnej (hlavne elektronickej) literatúry, ktorej sa venuje aj ako teoretička. Vo svojej tvorbe pracuje s rôznými médiami.

Mená géniov ruskej slovesnosti Ivana Bunina a Vladimíra Nabokova vo vedomí čitateľov spája rovnaký jazyk, epocha, významný vklad do literárneho dedičstva, ako aj život a tvorba v emigrácii. No títo autori majú k sebe aj osobne a osobnostne veľmi blízko.

Básnická avantgarda Čiech, Slovenska a Poľska, jej výrazové prostriedky, spoločenské, duchovné a literárne determinanty, súvislosti a funkcie.

Matěj Lukšů (1868-1931) patřil bezesporu k nejbližším přátelům Otokara Březiny (1868-1929). Jejich vztah trval od studentských let do smrti velkého symbolistického básníka. Za tu dobu přerostly jejich kontakty ve výsostné přátelství, v němž byl Lukšů Březinovi nejen společníkem, ale též rádcem a pomocníkem a nakonec, spolu s Emanuelem Chalupným, také básníkovým dědicem a vykonavatelem závěti.

Kto bol Dominik Tatarka? Človek mnohých identít a rol, ktoré nie sú komplementárne, ba niekedy sa až vylučujú... Azda preto dodnes chýbal komplexný pohľad, hlbinnejší vzhľad a výskum diela a jeho tvorcu.

Hledání skrytého pokladu přináší antologii komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví a představuje tři jeho ústřední „žánry“: biografie (či hagiografie) velkých súfijských mistrů (tabaqát), slovníky odborného pojmosloví súfijů (istiláhát) a pojednání o mystické Cestě, jejích etapách, stavech a stupních. Ve všech třech okruzích byly vybrány ukázky z těch nejautoritativnějších