U příležitosti 91. narozenin Lenky Reinerové vychází její nová, velmi osobně laděná próza. Z rukopisu německého originálu Das Geheimnis der nächsten Minuten přeložila Olga Walló.

Nečekaně mrazivý román od autorky bestsellerů Hana, Tiché roky, Listopád. Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc.

Teodor je zapálený vesnický učitel, který hrává v kostele na varhany. Padesátá léta v Československu ovšem nejsou dobou varhan a kostelů, a Teodor se tak dostává do stále ošemetnější situace.

Richard místo do školy chodí do hospody, Jindřiška shání omluvenku na venerologii, Veronika zase místo školy na gynekologii zjišťuje, jestli není náhodou těhotná s Honzou. Aleš si vzal Marcelu, protože byla tehdy na lyžáku tak neodbytná, Anita jede na romantický čundr se dvěma spolužáky.

Symetrická kompozice nového románu Václava Vokolka Krajiny zjevení je inspirována středověkými tabulovými oltáři: střed knihy tvoří hlavní výjev, podstatný střed díla, základní téma odehrávající se v roce 1849. Levá a pravá strana jsou tvořeny dvěma křídly se současnými výjevy.

Román Pohlavní styky má sice světové parametry, přesto se rozhodl ctít trend používání lokálních surovin. Díky typicky českým ingrediencím – žvanivost, závist, křiváctví, slavomam, nenažranost, zbabělost, mindrák či lakota – totiž vznikl hustý boršč plný řídkých nýmandů.

Kniha „Román z minulého století“ by mohla mít též název „Román minulého století“. Aniž by to bylo na úkor jejího smyslu nebo vyznění. Přítomnost či absence jednoho malého písmena totiž určuje dva možné úhly pohledu na zachycené osudy, životy.

Když se potkají žena a muž, kolik lidí se vlastně potká? Kolik bytostí je s námi ve chvílích nejintimnějších— a nemusejí to být jen bytosti živé a lidské?

První a zároveň poslední próza scenáristy Jiřího Křižana (1941–2010). Příběh osiřelého venkovského chlapce vychovávaného bezmála starosvětsky spravedlivým dědečkem, prostříhávaný „blbeckými“ historkami z náhradní vojenské služby u Pomocných technických praporů (PTP). Nesmírně sugestivní vyprávění, které dává téměř fyzicky pocítit, jaké to je vyrůstat na okraji společnosti – jako politickou zvůlí ocejchovaný

Novodobá utopie, dílo pozdního romantismu, pohádka pro lid držený pod krkem svou vlastní politickou reprezentací – tak lze charakterizovat Hastrmana (2001), potenciální černou knihu ekoterorismu… kdyby to nebyla kniha zelená. Děj románu je rozdělen do dvou časových pásem – do období 19. století a do současnosti.

Milostná novela o prekliatí doby, kedy sa každý môže stať fotografom a urobiť aspoň jednu dobrú fotku. Dôležitá je motivácia.

Rozmarné léto je humoristickou novelou Vladislava Vančury z roku 1926, která navozuje ovzduší dobré pohody a smíchu, humor zde je spíš shovívavý než útočný. Vančurovi se podařilo vystihnout poklidnou atmosféru malého českého města poetickým jazykem a pro něj příznačnou hrou se slovy a metaforami.

Dílo Bohumila Hrabala (1914—1997) je dnes uznávané nejen jako jedna z dominant české prózy druhé poloviny dvacátého století, ale je známé i v evropském a světovém kontextu. Přední znalec Hrabalova díla Milan Jankovič vybral pro Českou knižnici soubor kratších autorových próz z celého rozsahu jeho prozaické tvorby od počátku padesátýchlet až po léta devadesátá.

Hlavním hrdinou příběhu je muž ve středních letech, přezdívaný Žíla. Ze směsice veselých střípků z jeho života, se dozvíte o tom, jak přišel ke své ženě Simoně i jak mu umřela.

Román významného českého prozaika a dramatika (1894 Josefov -1957 Mnichov), autora slavného románu New York: zamlženo, byl vydán poprvé a naposledy v roce 1954 v New Yorku. V autorově vlasti vychází nyní vůbec poprvé.

Mladý učitel Martin přijíždí do provensálského pohoří Luberon, které na první pohled připomíná ráj jako z pohlednice. Martin, nadaný zvláštním talentem, sem následuje tajemnou vůni ještě tajemnějších lanýžů, o nichž zatím jen sní... Co když ale hlavním motorem jeho hledání není pouze touha najít \"černý diamant\"? V pátrání téměř detektivním nás autorka tentokrát seznamuje s méně známou stránkou života

Bílý klaun je sbírka fejetonů a jiných krátkých textů, z nichž mnohé spisovatelkaLenka Procházková (dcera prozaika a scénáristy Jana Procházky) publikovala v novinách a časopisech. Některé texty však vycházejí v tištěné podobě poprvé.

Deník kočičího intelektuála je mapou jednoho roku v životě přemýšlivého kocoura a „jeho lidí.“ Kočičí intelektuál zpočátku sleduje život svých lidí s jistým odstupem a lehkou ironií. Přesto, že má rád své jistoty, sám ve svém životě zažije poněkud dramatický zvrat, při kterém mu půjde o život a který ho dovede k jiným lidem a k poznání, že je dobré věřit ve šťastné konce.

Tři plus jedna. Tři autoři postavili knihu na počest toho čtvrtého: Kopáč, Stančík, Mareš – a Kafka.

Helena kdysi utekla na samotu do lesů a dnes se vrací do města, kam tvrdila, že už nikdy nevkročí, a i Petra odešla na venkov za novým životem. Co bude muset dokázat Pavla, aby ji sousedé ve vesnici konečně přijali?