Básnické sbírky Ladislava Zedníka nejsou určeny k jednorázové konzumaci. Je potřeba pročíst se k nim opakovaným vstupováním do řádků: koncentrované a mnohovrstevnaté básně ostatně formálně ztvárňují to, na co se tematicky zaměřují: jsou to řezy časoprostorovými vrstvami osobní i nadosobní historie.

Putnovy modlitební knížky pro nemodliče jsou příležitostí modlit se nově a hluboce spolu s inspirativními osobnostmi českého literárního světa 20. století. „Možná i proto, že se sám vlastně pořádně modlit neumím, v poslední době skládám modlitební knížky.“ Během pandemie v roce 2020 spojil Martin C. Putna svůj literárně-kritický talent s kazatelským povoláním a výběrem z díla Karla Čapka Skoro modlitby

Na Šumavu, do Itálie, Kalifornie nebo na Warnemünde. Autem, vlakem, lodí nebo letadlem.

Jsme jako oni! Sametová revoluce pronikla až na farmu podnikavého Milana. Jeho nutrie ji nadšenecky přijmou za svou s nadějí, že už se nebudou nosit kožešiny, ale samet! To se tak úplně nestane a stejně jako lidé čelí náhle i nutrie rozhodnutí: kam dál?

Na přelomu léta a podzimu dramatického roku 1953 se na provizorní ošetřovně jednoho vězeňského bloku jednohojáchymovského lágru denně střetávají čtyři jeho nedobrovolní obyvatelé tří národností: český židovský lékař, jenž už přežil Osvětim a pochod smrti a nyní situaci čelí osobní statečností a humorem, československý hokejový mistr světa, odsouzený za špionáž,vlastizradu a dezerci, kápo německé národnosti

Román Největší tma pojednává o psychospirituální krizi, do které se jeho postavy dostávají při definování svého místa ve světě. Tato krize se může odehrávat jak na přízemnější rovině a souviset spíše s touhou po materiálním zajištění a po nápravě starých křivd, nebo na vyšší úrovni spojené se skutečným hledáním spirituality.

Petr sedí nahým zadkem v heřmánkovém čaji a sní o divokém sexu. Marek plánuje sebevraždu.

Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným.

Povídková sbírka filozofa Antonína Kosíka, jejíž vydání zahajuje novou edici singolare. Hovory o paměti v podáni význačných světových a moravských postav, jak je zaznamenal autor v devíti povídkách.

Zvedáme obočí nad záhadami kolem nás a naše mysl se jitří v touze po novém poznání. Soubor krátkých, ale myšlenkově bohatých esejů, které vycházely v časopise Vesmír v letech 1996 až 2002, navazuje na předchozí knihu Otevřené oči a zvednuté obočí, která vyšla v roce 1998.

Výbor autorových statí o literatuře, ve kterém se zabývá tvorbou 90. let, od jejich počátku zhruba do půle desetiletí.

Prózu Vězeň č. 1260 napsal Jaromír Šavrda mezi zářím a listopadem 1982 během svého druhého věznění v Ostravě (1982-84). Vknize popisuje poměry v komunistických kriminálech, ale i nejrůznější osudy muklů či absurdní historky, které bylo možné zažít jen v zemi, kde vládli straničtí pitomci spolu s tajnou policií. Kniha poprvé vyšla v autorově samizdatové edici Libri prohibiti(1985) v deseti kusech.

Hrdina románu Elia, přišel o firmu a po těžké autonehodě, leží v nemocnici. Zde se setká s psychoterapeutkou, jež se ho pokusí uvést do hypnotického stavu.

Pražský sinolog Jindřich Krottenbacher je mandarínem jaksi hned dvakrát: z titulu svého oboru a jako pedagog na Ferdinandově univerzitě v letech 1990–2000, v době, kdy v městě Praze bylo možné téměř všechno. Jak se zapojí do revoluční vřavy a co v ní zažije?

Tři prozaické miniatury neboli „tři povídky na totéž téma\\\\ paralelně přinášejí tři obdobná myšlenková poselství. Příběh z ruské revoluce 1917, příběh z chartistického, undergroundového prostředí v Československu 70. let a utopie vsazená do „minulostní budoucnosti\\\\\' vybavená reáliemi maurské Córdoby sjednocuje motiv hledání naděje, snahy žít v nelidských podmínkách, nepropadnout zoufalství, jakkoli

Smutně veselý román pro ženy, které chtějí lépe porozumět svým mužům, a pro muže, kteří chtějí lépe porozumět svým ženám. Hrdinka románu má svůj život pevně v rukou - jiné ruce totiž k dispozici nemá.

Chalupaření je vášeň. To potvrdí každý, kdo této vášni propadne.

Tri nerozlučné kamarátky z gymnízia - Vilemína, Dita a Sylvia - prežívajú typické trápenia sedemnásťročných. Je počiatok osemdesiatych rokov, všetky tri bývajú na jednej ulici v Kladne a viac ako budovateľské prejavy ich zaujímajú hlavne chlapi.

Třetí \"divadelní novela\" libereckého autora nás zavede do fiktivního divadla v Praze, odkud televizní kamery snímají kompletní scénickou přípravu obou dílů Goethova Fausta, jde tedy o svého druhu \"reality-show\". V průběhu zkoušek se osudy herců a fiktivních postav začnou natolik ovlivňovat, že to nezůstane bez vlivu na výsledný jevištní útvar. Otázka potom zní: oč jde v Goethově Faustovi?

Baladický příběh odehrávající se v dávné drsné minulosti, známý i z působivého filmového zpracování Františka Vláčila. Markéta Lazarová není historickým románem, ale příběhem vášně – nejen milenecké, ale i lidské krutosti a zuřivosti.