V každej rodine existujú príbehy, ktorých objavenie a zachovanie má pre príbuzných nevyčísliteľnú hodnotu. Tým, čo ich chcú zaznamenať a zanechať tak odkaz budúcim generáciám, je určená táto publikácia. Záujemcov o geneaologický výskum oboznámi s jeho základmi a krok za krokom prevedie tvorbou rodokmeňa. Kniha obsahuje aj užitočné rady a tipy, ako viesť pátranie po predkoch. Okrem toho je v nej priestor

A \"Magyar nemes családok\" című 11 kötetes gyűjtemény ma könyv formában már szinte fellelhetetlen. A hatalmas családtörténeti gyűjtemény több mint 40.000 családot és 120.000 nevet sorakoztat fel. A szerző véleménye szerint: \"Egy ilyen gyűjteményes munka sohasem lehet teljes és minden adatában feltétlenül hiteles. Szerzője rá van kényszerítve az előzőleg már megjelent hasonló tárgyú munkákra, amelyek

Dílo Doc. PhDr. Josefa Beneše, CSc., Německá příjmení u Čechů, zakladatelské osobnosti české vědy o vlastních jménech, vzniklo z jeho celoživotní pozornosti ke \"stýkání a potýkání\" češtiny a němčiny, které dobře znal jako rodák z dvojjazyčných Prachatic. Za autorova života se práci nepodařilo zrealizovat do knižní podoby z politických důvodů a nepomohly zde ani doporučení předních lingvistů. Poprvé

Úvod do archeologie z pera historika starověkých dějiny a archeologa prof. Erika Clinea nabízí čtenáři vedle známých příběhů, jako například Schliemanova odkrývání Troje či objevení Tutanchamonovy hrobky v Egyptě, přehled zásadních archeologických objevů posledních desetiletí - , od objevení pozůstatků předchůdců člověka v Africe z doby před více než třemi miliony lety po objev válečníků terakotové

Magyarország ezeréves fennállásának ünnepén genealogiai irodalmunk egyik kiváló kutatója baczka-madarasi Kis Bálint egy merész állítás bebizonyításával lepte meg a hazai genealogia olvasóit. Ezen állítása pedig az volt, hogy a honalapító Árpád nem csak az általa megszerzett földet hagyta a magyarságra örökül, hanem a vérét is, mely a leányági leszármazás révén nemesi családjaink nagy részébe átment.

Předkládáná monografie představuje první komplexní zpracování středověkých šperků uložených v depozitářích muzeí, galerií a archeologických institucí na jižní Moravě. Autorka do kolekce zahrnula předměty ze 79 lokalit, a to 45 z intravilánu měst, 11 z výzkumu hradů a 23 z výzkumu současných i zaniklých vsí a polokulturních lokalit. Výběr se omezil na období vrcholného středověku, tj. 13. až 15. století,

Ostrožná poloha Mogyorós, v katastrálnom území obce Stránska, sa stala v rokoch 1985 1988 prvou a doposiaľ aj jedinou systematicky skúmanou lokalitou badenskej kultúry na území Gemera. Vedením terénnych prác boli poverení G. Nevizánsky z Archeologického ústavu SAV v Nitre a Š. B. Kovács, bývalý pracovník Gemerského múzea v Rimavskej Sobote. Poslednú, štvrtú výskumnú sezónu viedol G. Nevizánsky samostatne.

Publikace přináší u nás dosud nejkomplexněji pojatý pokus o syntézu širokého spektra témat v oblasti dálkového archeologického průzkumu lidských sídel a krajiny v minulosti. Sleduje vývoj a soudobé trendy tohoto oboru v Evropě a v přilehlých oblastech, které měly pro jeho vznik a rozvoj zásadní význam (Blízký východ, severní Afrika) a o jejichž poznávání se v rozhodující míře přičinili evropští badatelé.

Mystéria starověkého Egypta nás fascinují už stovky let. S každým archeologickým objevem se však tajemství prohlubuje: co pobízelo tuto pradávnou civilizaci, aby vytvořila tolik neobyčejně krásných promyšlených chrámů, hrobek a pyramid? Skutečný význam a účel skrytý za těmito velkolepými díly je pravým pokladem Egypta, a právě ten je v této knize odhalen až do nejmenších podrobností.Posvátná tradice

Po vyše sedem storočí sa Turínske plátno pokladalo za drahocennú relikviu s odtlačkom tela ukrižovaného Ježiša Krista. V roku 1988 laboratórne skúšky definitívne potvrdili, že plátno nemôže pochádzať spred roku 1260 n.l. Podľa názoru autorov sa však Turínske plátno spája s tzv. veľkým tajomstvom slobodomurárstva a s tajnými spoločnosťami, ktoré ho po stáročia uchováv

Prvá časť knihy odhaľuje najmä čudesné \"vedecké\" praktiky tzv. medzinárodného výskumného tímu, ktorý sa zmocnil kumránskych zvitkov po ich objavení a dlho neumožnil prístup k nim iným vedcom. Ďalšie časti osvetľujú dôsledky neskresleného výskumu zvitkov na objasnenie dejín rímsko-katolíckej cirkvi. Ukazuje sa, že Zvitky od Mŕtveho mora nie sú iba \"vnútornou záležitosťou\" okrajovej náboženskej sekty,

Piaty z plánovaných šiestich zväzkov Heraldického registra obsahuje farebné zobrazenia používaných heraldických znakov (erbov) a vlajok slovenských miest, obcí, krajov, inštitúcií a rodov zapísaných v Heraldickom registri Slovenskej republiky. Po prvý raz sa v tomto zväzku zverejňujú erby, vlajky a ďalšie symboly ôsmich samosprávnych krajov Slovenska. Publikácia je vhodná pre záujemcov o slovenskú

Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí. Těžkosti spojené s návratem z nucené vnitřní nebo zahraniční emigrace líčí příběhy Franzisky Diany Sternbergové, Pavlíny Bořek-Dohalské, Mathildy Nosticové, potomků rodů Kolowratů-Krakowských,

Núbie, země za rozhraní středomořského světa a subsaharské Afriky, je dnes v širší veřejnosti téměř zcela neznámá, navzdory svým pozoruhodným, byť často pohnutým dějinám. Její strategická poloha i velké nerostné bohatství poutaly už od konce pravěku pozornost egyptských faraonů. Dobýváním a postupnou kolonizací se jim podařilo Núbii postupně ovládnout, a nakonec zcela integrovat do staroegyptského

Kovács László, a Bölcsészettudományi Kutatóközpont Régészeti Intézetének nyugalmazott tudományos tanácsadója a kora Árpád-korból származó, pontosabban az 1000-1141 között veretett zárópénzű kincsleletek nyomába ered. A szerző számos, a lelet megtalálásának idejére, módjára, összetételére vonatkozó híradást is összegyűjtve, az előkerülési helyek korabeli és mai nevének ábécésorrendjében állította össze

Heraldice jako zřejmě nejpopulárnější z pomocných věd historických bylo již věnováno nemálo publikací. Kniha Karla VI. ze Schwarzenbergu však mezi nimi zaujímá výjimečné místo. Její autor spojil v sobě starobylou rodovou tradici s hlubokou znalostí celé řady oborů – od historie přes politické vědy až po dějiny umění, byl autorem esejů i znalcem ikonomalby. Významná byla jeho dlouholetá činnost v exilu,

V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy. Vznikl nový vědní obor, egyptologie. Bez znalosti písma starých Egypťanů totiž bylo možné odkrývat a obdivovat monumentální stavby, nádherné sochy a stěny chrámů popsané

A könyv szerzője hosszú évek óta szolgál keresztény lelkigondozóként. Ez idő alatt számtalan emberrel foglalkozott, voltak köztük szülők, akiket letaglózott a hír, hogy a gyermekük homoszexuális, és tudni akarták, mit tettek ők rosszul. Vagy mit mondjanak, hogy jobb belátásra bírják meleg fiukat, vagy mit tegyenek, amikor a lányuk az ünnepekre haza akarja hozni leszbikus szeretőjét, vagy hogyan reagáljanak,

V publikácii sú uverejnené príspevky venované historickým udalostiam, ktoré sa odohrali na stredoeurópskej hranici v 1. – 4. storočí. Tieto udalosti boli zaznamenané antickými autormi a zdokumentované archeologickými výskumami významných lokalít – sídlisk i pohrebísk – vrátane ojedinelých dôležitých nálezov zo slovenských zbierkotvorných inštitúcií. Autormi článkov sú poprední archeológovia a historici