Pravicový radikalizmus a nepriateľské postoje v spoločnosti sú javy, ktoré sa kontinuálne menia v čase i priestore na globálnej i regionálnej úrovni. Verejné i odborné diskusie na túto tému často nasledujú po sociálnych a politických zmenách, ktoré determinujú vznik rôznych subjektov reagujúcich na negatívne nálady v spoločnosti.

Čo je to konverzácia? Je to len nezáväzný spoločenský rozhovor alebo môže ísť aj o niečo viac?

V okamžiku, kdy čteme báseň nebo jí nasloucháme, se odehrává něco pozoruhodného. Můžeme skutečně říct, že jsme tím, ke komu se obrací a komu je určena?

Slovník raněkřesťanské literatury Východu prof. Marka Starowieyského představuje světový unikát.

Monografie představuje výsledky průzkumu více než pěti desítek německy a česky vydávaných časopisů, a dalších soudobých médií, v nichž se v letech 1770–1805 vyhraňovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zabývá se pravidly literární komunikace, jak je pro své čtenáře v českých zemích vnášeli první, často zvnějšku přicházející kritikové.

Poetice postav jakožto jednomu z klíčových prvků literárních děl se věnují četné literárně-teoretické texty, ale zpravidla jde o dílčí sumarizující úseky v pracích zabývajících se uměleckým vyprávěním komplexněji. Monografie Juana Zamory nabízí odlišný pohled a literárním postavám a jejich utváření se věnuje na konkrétním materiálu prozaických textů Josefa Škvoreckého.

Modernismus, ať už chápaný v jakékoliv periodizaci (dlouhé či kratší), nepochybně přinesl radikální proměnu obrazu světa, a to ve velmi rozdílných oborech lidské činnosti od výtvarného umění, architektury, přes literaturu, filozofii, lingvistiku až po eschatologické a futuristické vize v myšlenkách politiků a ideologů. Specifickým problémem jsou pak dramatické střety mezi individuálními intencemi jednotlivců

Mezi beletrií a historiografií vede nejasná hranice odnepaměti. Tradiční historický román vychází z premisy, že je coby román realistický, a tudíž že románové ztvárnění historie je realistické – liší se v detailech, nicméně základní linie historického vývoje zůstává nezpochybnitelná… stejně jako byla nezpochybnitelná tradiční historiografie.

Cílem kolektivní monografie Pokušení neviditelného: Myšlení moderny není podat komplexní zprávu o veškerých hnutích mysli mezi modernisty, ale ukázat na vybraných případech proměny tohoto myšlení, jeho transformace či případný kolaps. Jednotlivé studie pokrývají zejména období první poloviny dvacátého století, kde jsou tyto radikální proměny nejviditelnější.

Literárni historici Jozef Minárik a Ján Mišianik za sebou zanechali úctyhodné vedecké dielo, ktoré je dodnes podnecujúce a inšpiratívne, a v mnohých ohľadoch stále východiskové. Obaja bádatelia boli svojho času vedeckými pracovníkmi Ústavu slovenskej literatúry SAV (Doc.

Kolektivní monografie vznikla k osmdesátým narozeninám Rudolfa Chmela, zakladatelské osobnosti slovakistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Přední odborník v literární slovakistice a hungaristice, je neodmyslitelně svázán s hledáním odpovědi na otázku „co je střední Evropa“ na mnoha úrovních svého profesního života: nejen jako pedagog, literární vědec, publicista, ale také jako politik a

Maďarský bohemista, literární vědec, estetik a vysokoškolský pedagog István Vörös je především básník, třebaže doma i v zahraničí jsou oceňovány i jeho prózy a dramatické texty. A básník je to nápaditý, hravý, nekonvenční.

Kniha Tomáša Horvátha prináša pohľad na problematiku literárneho subjektu v dielach slovenských a poľských autorov, ktorých tvorba je literárnou vedou situovaná do obdobia modernizmu (v poľskom prípade obdobie tzv. Mladého Poľska) alebo sa nejakým spôsobom s otázkami subjektu v modernistickej literatúre spája (literárny subjekt v romantickom texte). Problémy, ktoré už boli viackrát pertraktované, autor

Autor, ktorý sa predstavuje pod pseudonymom Dalfar, sa v tomto výbere z textov, esejí a úvah z oblasti literatúry a kultúry zaoberá priestorom textu a spôsobmi jeho prežívania. Texty, často marginálie a aforistické skratky, sa venujú konkrétnym dielam, ale aj spôsobom vnímania a prežívania života.

Přehledná studie historičky umění Evy Čapkové přináší základní informace o vztahu Bohumila Hrabala k výtvarnému umění, o jeho uměleckých souputnících a inspiraci, kterou spisovatel v umění nacházel, a o vlivu výtvarného umění na jeho literární dílo. Text doprovází zhruba čtyřicet reprodukcí výtvarných děl autorů, o nichž pojednává: fotografií Ladislava Michálka, grafik Vladimíra Boudníka, Zdeňka Boušeho

Marie Rút Křížková (* 1936) se vedle vydávání díla Jiřího Ortena edičně zabývala tvorbou dětí v terezínském ghettu, vedla rozhovory s teologem Josefem Zvěřinou, edičně připravovala knihu pamětí Miloslavy Holubové, napsala dějiny salesiánů v českých zemích, zpracovala korespondenci Jiřího Lederera a věnovala se řadě dalších témat. Její závěrečnou prací jsou vzpomínky s názvem Slyšet a odpovídat, které

Monografie Jindřicha Tomana, profesora slavistiky na University ofiMichigan (Ann Arbor) v USA, si dává za cíl představit lingvistiku Pražského lingvistického kroužku v širších kulturních a politických souvislostech. Autor se mj. zabývá stylem jazykovědné práce na počátku 20. století, rolí pražské multikulturní společnosti při vzniku Kroužku, propojením Kroužku a avantgardy a vlivem modernistických

Krátky slovník slovenského jazyka je typom výkladového slovníka, určeného pre širokú verejnosť.

Kto bol Dominik Tatarka? Človek mnohých identít a rol, ktoré nie sú komplementárne, ba niekedy sa až vylučujú... Azda preto dodnes chýbal komplexný pohľad, hlbinnejší vzhľad a výskum diela a jeho tvorcu.

Studie mapuje literárněhistorický vývoj antického mýtu o Pygmalionovi, židovské legendy o Golemovi a beletristických zpracování postdescartesovské představy o automatu jakožto tří verzí \"literárního mýtu o umělém člověku\". Na základě podrobných textových analýz románu Budoucí Eva od Villierse de l´Isle-Adam, patrně nejucelenějšího pojednání na toto téma ve francouzské literatuře, pak propojuje všechny