The Avant-Postman explores a broad range of innovative postwar writing in France, Britain, and the United States. Taking James Joyce’s \"revolution of the word\" in Ulysses and Finnegans Wake as a joint starting point, David Vichnar draws genealogical lines through the work of more than fifty writers up to the present, including Alain Robbe-Grillet, B. S. Johnson, William Burroughs, Christine Brooke-Rose,

Udělala z nás pandemie větší čtenáře, nebo spíše naopak? Vychýlila naše čtenářské zvyky?

Dokumentární román Moskva-hranice narazil bezprostředně po svém vydání (1937) na dvojí neporozumění. Jeho styl záměrně překračoval hranice vytyčené pro tzv. vážnou literaturu tím, že přejímal prvky tzv. marginální literatury v míře tehdy neobvyklé.

Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí.

Jonathan Culler (* 1944) patří k nejvýznamnějším literárním teoretikům a jeho Krátký úvod do literární teorie (česky 2002, 2015) se těší trvalé oblibě v USA i u nás. Teorie lyriky si klade za cíl přistoupit k oblasti lyrické poezie pružně a nedogmaticky, přitom ale s vědomím bohatých vnitřních vazeb tradice básnického psaní, poslechu a čtení, které se osvědčují v autorské i čtenářské zkušenosti, a

Studie se pokouší nastínit obraz představ o těle, jak se ukazuje v staroseverské literatuře, a to na základě analýzy dvou témat, jež se těchto představ úzce dotýkají: somatických projevů emocí a proměny podoby (hamr). Těžištěm knihy je sémantická analýza kořene ham, která umožňuje pochopit, co má společného přechod do stavu bojové extáze u berserků, mytologická proměna boha ve zvíře či transformace

Sborník ze sympozia věnovaného životnímu jubileu PhDr. Františka Kautmana, významného českého literárního vědce a spisovatele, které v lednu 2012 uspořádala Společnost Dostojevského v Praze ve spolupráci se Slovanskou knihovnou. Na sympoziu přednesli příspěvky lidé, kteří s jubilantem v různých etapách jeho pestrého a složitého života sdíleli odborné zájmy, zejména literární vědci i bývalí kolegové

Publikace nabízí pedagogické i nepedagogické veřejnosti se zájmem o problematiku německého jazyka a literatury nové podněty a inspiraci. Jednotlivá témata byla vybrána na základě profesního zaměření autorů.

Kniha Mimochodom je zbierkou samostatných textov venovaných rôznorodým témam, ktoré však zároveň spája optika marginálií alebo mimochodnosti. Jednotlivé reflexie využívajú metódu marginálií v oboch významoch slova: sú poznámkami na okraji každodenných javov a zároveň sa venujú tým zdanlivo menej významným, alebo možno len menej nápadným a zdôrazňovaným témam.

Publikace Michala Kosáka a Jiřího Flaišmana Editologie (On náčrtu ke knize) se na novočeském materiálu věnuje metodologii ediční práce. Kniha v úvodních částech rozvrhuje základní typologii edičních přístupů a ukazuje možnosti, jak lze k vydávanému materiálu přistoupit.

Svět Dona Quijota je kolektivní monografie, jejímž cílem je představit základní problémy interpretace slavného Cervantesova románu, vydaného ve dvou dílech v letech 1605 a 1615. Devět autorů této práce se zabývalo dlouhodobým studiem literatury, jež Cervantese ovlivnila, i výklady nejlepších světových odborníků.

Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho. Ačkoli byla z maďarské poezie daného období přeložena do češtiny tvorba pouze těchto autorů, lze říci, že tito básnícipředstavují dostatečně reprezentativní výběr.

Jakým způsobem je narativní text schopen pojmout, zprostředkovat a vynalézt fenomén beztvarosti, doposud spojovaný výhradně s oblastí výtvarného umění? A co stojí za schopností literárního jazyka rozehrát tento akt tvořivé deformace a událost metamorfózy, jež vizuální i textuální formy umísťuje na hranici viditelného a neviditelného, známého a neznámého, přítomného a nepřítomného?

Víly, upíři, vlkodlaci, draci, trpaslíci, andělé, zombie, jednorožci, medúzy, elfové, obři a další tvorové. Kni¬ha nabízí napínavé výpravy za bytostmi, které leží na pomezí svě¬ta lidského, božského a zvířecího, ale hlavně do světa lidské představivosti.

Teóriou látky, témy, problému a tvaru chceme prispieť k otázkam zrodu literárneho diela a autorskej metódy, ale aj k interpretácii povahy umeleckého textu. Prepojenosť videnia a komunikačnej intencionality má takú umeleckú štruktúru, ktorá dáva čitateľovi možnosť, aby sa k videniu najdôležitejších vecí, umiestnených pod textom (medziriadkový priestor), za textom (katarzný priestor) alebo nad textom

Sloboda neuznáva novodobé \"mankurstvo\", prejavucúce sa najmä v účelom a zjednodušujúcom vzťahu k povahe nášho bytia za uplynulých štyridsať rokov. Pamäť samostatne uvažujúcich a originálnych ľudí sa zdá, našťastie, nezdeformovateľná.

Kniha soustřeďuje nejzdařilejší literárněkritické texty romanisty Jiřího Konůpka (1919 - 1968) týkající se francouzské literatury a českému čtenáři představuje tu její část, která patří k nejzajímavějším. K té v první řadě patří zakladatelé francouzského písemnictví (Marie de France a Chrétien de Troyes), většina textů je ale zaměřena na moderní literaturu 19. a zejména 20. století.

Kniha Jiřího Pechara byla vydána poprvé v samizdatové Edici Petlice. Je kritickým zhodnocením samizdatové tvorby let 1970–89.

Súbor referátov, ktoré odzneli na konferencii Jazyková kultúra na začiatku tretieho tisícročia, sa vyznačuje vyhranenou metodológiou, schopnosťou zreteľne formulovať vedecké postoje k vytýčenej téme a kultivovane reagovať na divergenciu názorov.

Americký básník Sylvester Pollet (1939-2007) byl výraznou postavou olomouckého festivalu Poezie bez hranic 2002 ajedním ze stěžejních amerických nakladatelů představujících české básníky v angličtině. Rozsáhlý výbor z Polletovy poezie citlivě přeložil básník Petr Mikeš.