Někteří z nás si ještě pamatují, jaká euforie u nás panovala v listopadových dnech roku 1989. Její trvání bylo docela dlouhé. Společenská situace se citelně proměnila, najednou se mohlo o člověku, politice, náboženství a celé řadě jiných témat mluvit způsobem, který byl v předlistopadové éře naprosto nemyslitelný. Jediný správný marxisticko-leninský světonázor bylo možné vystavit polemickým námitkám,

Trojdílná učebnice pro gymnázia a další střední školy seznamuje studenty se základy vybraných společenských věd důležitých pro jejich osobní orientaci ve společnosti i pro přípravu na pomaturitní studium.

Pierre Hadot (1922-2010), Michel Foucault (1926-1984) a Jan Patočka (1907-1977) jsou tři bezesporu velmi rozdílní filosofové, jejichž myšlenkové cesty se však v druhé polovině 20. století dosti nečekaně a někdy i k jejich vlastnímu překvapení setkaly. Jejich koncepce duchovních cvičení, péče o sebe a péče o duši jsou tři způsoby, jak lze uchopit vnitřní proměnu sebe sama. Ta nabývá někdy až existenciální

V spoločenskom a kultúrnom živote starých Grékov a Rimanov nebol rok jeden v ničom výnimočný. V Aténach alebo v Ríme nikto netušil. že kdesi v Palestíne sa narodil a žije dieťa menom Ježiš. Prvé kontakty apoštola Pavla s obyvateľmi Atén v roku 51 sa skončili fiaskom. o niečo úspešnejší bol v Macedónsku. v Solúne a v Korinte. kde v rokoch 49 až 52 založil prvé kresťanské spoločenstvá. Kresťanstvo bolo

Owen Barfield (1898-1997), básník, sémiotik a epistemolog, se v této knize obírá evolucí člověka v posledních třech tisíciletích: jak se proměňovala jeho participace na projevech přírody, jak se vyvíjela spiritualita, vědomí, racionalita, odpovědnost ke světu. Svůj výklad podporuje doklady z antropologie, archeologie, výklady svatých i profánních textů, a hlavně vždy a znovu fundovanými vhledy do jazyka

Základní dílo francouzského existencialismu, v němž se autor pokusil navázat na Heideggerův filosofický výklad lidské konečnosti, kterou chápe jako možnost být tím, čím nejsem, a nebýt tím, čím jsem. Jean-Paul Sartre v tomto rámci vykládá lidskou svobodu, situovanost všech projektů a v rámci analýzy konkrétních vztahů k druhému člověku podává i svůj slavný výklad, v němž se lidská otevřenost pro možnosti

Kniha André Comte-Sponvilla Šťastie bez ilúzií je prepisom prednášky autora a diskusie v rámci filozofických pondelkov v Bouguenais vo Francúzsku. V jeho úvode sa autor zamýšľa nad pojmom šťastia, ktorý je predmetom filozofickej reflexie od čias, ako Gréci vymysleli pojem filozofia láska k múdrosti. Každý človek chce byť šťastný otázka je, ako to dosiahnuť. Spôsob, ktorý ponúka autor, je premýšľanie,

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie. Autoři obou textů, Konrad Cramer a Michael Wollf, probírají problematiku morálního zákona především ve vztahu ke Kantově Kritice praktického rozumu, v níž byl zformulován jako \"základní zákon čistého praktického rozumu\".

A modern ember fél a kereszténységtől - és fél a múlttól. A modern ember nem őrzi már dédapja emlékét, ellenben buzgón írja dédunokájának kimerítő és hiteles életrajzát. Walter Scott a XIX. század elején a múltnak regényeit írta; H. G. Wells a XX. század elején a jövő regényeit írja. A modern lelket hajszolja valami a jövő felé, a futurista álmok felé, nemcsak a fáradtság, hanem a félelem is, amellyel

Antonin Gadal, poslední strážce katárských mystérií, v knize poodkrývá stezku hermeticko-křesťanského zasvěcení jihofrancouzských katarů z 12. a 13. století a popisuje historické pozadí, které vedlo k rozkvětu a smutnému zániku tohoto hnutí. Poukazuje na nepřetržitou tradici od egyptských mystérií, přes skupiny manichejských, bogomilů, katárů, přes renesanční neoplatonismus a rosenkruciánství 17. a

Autentické svědectví druhého magistra Řádu bratří kazatelů blahoslaveného Jordána Saského nás zavádí do první třetiny 13. století, kdy byly pokládány základní opěrné pilíře vznikajícího dominikánského řádu. Kniha O počátcích Řádu kazatelů v sobě snoubí hagiografické prvky odkazující na život svatého Dominika s až kronikářsky pojatým pojednáním o dějinách řádu. Ne náhodou se toto dílo stalo podkladem

Co jsme vlastně zač, co je to okolo nás, kde jsme se tu vzali a proč? Otázky, které trápí člověka odnepaměti a zaměstnávající vědce i spirituální vůdce. Existují tisíce odpovědí, ale ani na jedné se zatím lidstvo neshodlo. Michal Pospíšil se na tyto složité a vážné otázky ve své knize dívá s notnou dávkou nadhledu, ironie a hlavně selského rozumu. Jeho modelovou situací je listopadové pondělní ráno,

Patočkovo myšlení má podobu soustavných rozhovorů s klíčovými osobnostmi evropského duchovního prostoru. Na tomto prostém faktu je založen svazek, který chce čtenáři představit ve dvanácti kapitolách Patočkovy dialogy s mysliteli antického Řecka, německé klasické filosofie i moderní fenomenologie.

Zenon z Kitia je pokladaný za zakladateľa stoicizmu. Pochádzal z mesta Kition na Kypre.

Kniha představuje aktuální studie a poprvé do češtiny přeložené primární texty, které pojednávají o ideji univerzity. Východiskem zkoumání je oblast německé klasické filosofie.

Právní myšlení, jak našeptává název knihy, už tradičně souvisí smyšlením filozofickým. Publikace neztrácí se zřetele souvislost mezi právem a jeho filosofickými východisky.

Často diskutované dielo ruského filozofa a teológa, východnej perly francúzskej emigrácie. Dogmaticko-filozofický traktát, vychádzajúci z hlbokej znalosti východnej i západnej tradície, je provokujúcou výzvou.

Příspěvky v tomto sborníku zazněly na mezinárodní konferenci Jednota a mnohost uspořádané Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty při příležitosti osmdesátých narozenin doc. PhDr. Karla Flosse.

První díl souboru Komeniologických studií obsahuje chronologicky uspořádané stati, recenze a příležitostné texty o J. A. Komenském, které autor publikoval v letech 1941–1958. Významnou součástí komeniologických studií jsou vedle rozborů díla Komenského též Patočkovy srovnávací studie Komenského s jeho význačnými současníky, především Mikolášem Kusánským, Descartem, Baconem aj., z budoucích pak především