Kellerova kniha je dílem výjimečného, přemýšlivého kazatele. Je to pozoruhodná publikace, ne náhodou jmenovaná Knihou roku 2008 časopisem World Magazine, která se posléze vyšplhala až na sedmou příčku žebříčku bestsellerů literatury faktu časopisu New York Times a autor se dokonce na čas stal nejprodávanějším spisovatelem). Kritika označila Kellera za „C. S. Lewise pro 21. století“ nikoliv náhodou:

Svetový filozof a zakladateľ fenomenológie Edmund Husserl sa narodil v moravskom Prostějove 8. apríla 1859, no dnes ho v tomto meste máločo pripomína. Ozveny Moravy v živote a diele veľkého filozofa 20. storočia a zakladateľa fenomenológie podáva reflexia súčasných svetových fenomenológov a domácich filozofov (Michael Gubser, Julia Jansen, Jan Sokol). Odpovedajú na otázky o dnešnom postavení Husserlovho

Autorský kolektiv předkládá monografii k jednomu z nejznámějších Heideggerových pojednání Původ uměleckého díla. V publikaci se jednak v různých perspektivách řeší otázka zařazení tohoto pojednání do Heideggerovy celkové myslitelské cesty. Zároveň se Heideggerovo úsilí o uchopení svébytnosti uměleckého díla sleduje v souvislosti s jeho vymezováním se vůči novověké estetice, jež je ovšem součástí Heideggerova

Montesquieu az \"igazság tanúja\" akar lenni: vizsgálódik, megfigyel, összevet, s végül olyan következtetéseket von le, amelyek - szándéka szerint - a gyakorlatban is használhatók. Egész munkásságának központi magját képezi a hatalom kérdése. De ahhoz, hogy a politikai rendszerek kialakulását és működését pontosan megfigyelhesse, beutazza Európa azon területeit, amelyek akkoriban magát a világot jelentették.

Hlavním tématem monografie je ohledání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro anamnézu podstaty vzdělání v situaci jeho vbudování do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si totiž nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním v jeho podstatě a vzděláním jako procesem, máme tu snad tzv. efektivní vzdělávací a školské procesy, ale žádné vzdělání a žádnou školu. Ale právě na objevu podstaty

Filozofické koncepcie, ktoré obvykle súhrnne charakterizujeme ako novokantovstvo, vznikom ako i vrcholom svojho pôsobenia podstatne určovali spôsob filozofického myslenia na väčšine európskych elitných univerzít pred prvou svetovou vojnou. To znamená, že sotva možno plne pochopiť dynamiku vývoja filozofického myslenia v 20. storočí bez priamych alebo nepriamych odkazov na mysliteľov novokantovských

Francouzský filosof a esejista Olivier Mongin nabízí strukturované pojednání toho, co dnes, v době globalizace, znamená město nebo urbánní prostor. Nejde ovšem o mezioborovou tematickou encyklopedii, ale spíše o rámec konfrontace různých oborů, jimž je téma různým způsobem vlastní – literatury, historie, architektury, sociálních věd – rámec mající umožnit, aby se město opět mohlo stát obecným pojmem:

A hagyomány szerint a taoizmus alapítójának, Lao-cének tulajdonítják a taoista filozófia alapművét, a Tao te kinget. A szerző költői képekkel átszőtt aforizmákban összegzi a taoizmus tanítását, melynek legfontosabb üzenete, hogyan tud az ember harmóniában élni a természetet mozgató őserővel, a taoval.

Kolektívna monografia sa zaoberá aktuálnymi problémami z oblasti filozofickej antropológie, sociálnej filozofie a filozofie kultúry. Autori nepristupujú k týmto oblastiam ako k disjunktným množinám, naopak, uznávajú, že v mnohých ohľadoch sa prelínajú a ich vzájomný dialóg prispieva k produktívnemu riešeniu filozofických problémov. Predpokladom komplexnej odpovede na základnú antropologickú otázku

Úvahy jednoho z nejpronikavějších myslitelů 20. století Výběr dvanácti esejů George Orwella je průřezem vizionářskou tvorbou kultovního britského autora obsahující sociální kritiku i humor. Eseje s širokým tematickýcm záberem vybral a interpretuje novinář a dokumentarista Václav Müller, který se dílem George Orwella dlouhodobě zabývá.

A kapitalizmus minden életszférát és gondolatot felfalt. A dermesztő elidegenedés és a hiánytalan eldologiasodás emberellenes jellemzőit sorra kell vennünk ahhoz, hogy a kiutat egyáltalán elkezdhessük megkeresni. Az európai baloldali radikális hagyomány egyik fő művénél kevés provokatívabb szöveg született a huszadik században. Az új fordítás számos jegyezettel igyekszik Debord gondolatait hozzáférhetőbbé

Záměrem předkládané publikace je vyjasnit chápání transcendence ve Fenomenologii vnímání Maurice Merleau-Pontyho. Na jedné straně má tematizace tradičního filosofického termínu přispět k porozumění celku zvoleného díla a na druhé má výběr jednoho z nejvýznamnějších fenomenologických děl napomoci k porozumění termínu. Zkoumání reflektuje jednotlivá použití zvoleného termínu ve Fenomenologii vnímání,

\"S e szabadság forrása, biztosítéka és támasza: maga az Isten. Minden más modern szabadságfelfogás, akármilyen elégedettséggel tölti is el birtokosát, képtelen a történelmet igazolni. S ez a képtelenség, legalábbis annak szemében, aki önmagával szemben őszinte, maga a történelem rémülete.\" Az archaikus ember - akit a modern szemlélet sokszor a \"primitív\" jelzővel illet - életét átszövi az az alapelv,

Západní eschatologie (1947) — jediná kniha, kterou J. Taubes za života vydal — podává historickou syntézu západního duchovního odkazu z hlediska náboženské apokalyptiky, jejíž počátky odhaluje od hebrejských proroctví přes antiku a rané křesťanství, sleduje její středověké oživení u Jáchyma z Fiore a odkrývá její pozdní sekularizované formy u Kanta, Hegela, Marxe a Kierkegaarda. Taubes obsahově navazuje

Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému. Jakkoli šlo o vzdělané publikum, postrádalo zvláštní filosofickou průpravu, což Schelliga vedlo k přístupnému a srozumitelnému vyjadřování.

V knize Mýtus a skutečnost shrnuje autor dosavadní poznatky o mýtu. Zamýšlí se nad jeho definicí, zabývá se jeho strukturou a funkcí a dále probírá tematicky jednotlivé typy mýtů.

Dvojjazyčná ročenka je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické“ situaci v dalších částech světa, které ovlivnil pád vlád komunistických stran. Vychází druhý ročník s texty N. Pepperellové o Lukácsovi, D. Swaina o rawlsovských teoriích spravedlnosti, P. Steinera o Havlovi, N. Nesbitta

Zborník z XIII. Česko-slovenského sympózia k analytickej filozofii, ktoré sa konalo roku 2009 v Smoleniciach, ponúka články primárne sa venujúce problematike kontextu a významu v rôznych oblastiach skúmania.

Devátá kniha se soustřeďuje na člověka. Autor v ní zkoumá rodinu jako mikrokosmos a lidskou společnost jako makrokosmosa podává výklad o národních jazycích, jménech národů, o instituci království a o vojenské terminologii, o občanech, příbuzenských svazcích a o manželství.