Jak se sokolské hnutí stalo téměř neodstranitelnou součástí české kultury? Jak prostupovalo jejími sférami? Jaký vliv mělo na utváření kolektivní národní identity? To jsou základní otázky, kterými se zabývá publikace Tělo v pohybu. Při hledání odpovědí byla jako jeden z hlavních nástrojů použita interpretativní analýza sokolských kulturních performancí uskutečňovaných ve veřejném prostoru v období

Autor volně navazuje na řadu svých úspěšných publikací o olomoucké historii, zejména na knihu Olomoucké vycházky. Tentokrát se budeme procházet kolem tzv. ochranného pásma městské památkové rezervace a připomínat budovy, podniky, komunikace, které zde bývaly a už nejsou anebo se výrazně proměnily, a zejména na známé a zajímavé osobnosti, s nimiž jsou jednotlivá místa spjata.

Projekt známého historika a oblíbeného spisovatele. Kniha popisuje, jak se proměnil život všech vrstev tehdejší společnosti v 16. století. I nadále autor vychází z dostupných historických pramenů a spojením odborné erudice a svého vypravěčského umění vytvořil ojedinělé dílo, které všem zájemcům přehledně a současně zajímavě přiblíží jedno z nejvýznamnějších období českých dějin. Text opět doprovází

Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918-1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly

Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po

Představíme osobní a nákladní vozy, které dodávaly české vagonky C. k. rakouským státním drahám (K.k.St.B.) ještě před vznikem ČSD, tedy před rokem 1918. Naleznete zde jak vozy plné luxusu, tak jednoduché vozy služební a poštovní, nákladní vozy cisternové nebo chladicí pro přepravu piva.

Publikácia Kapušansko v zrkadle času ponúka niekoľko pohľadov do tejto minulosti. Samotný termín „Kapušansko“ nie je pojmom čisto geografickým, ale ide o osobitý historicko-geografický región v medzibrání, teda medzi dvoma krajinských bránami – bardejovskou a kapušianskou, so špecifickou funkciou, ktorá utvárala tunajšie sídliskové, národnostné, cirkevné, spoločenské a správne pomery, odlišné od okolitých

Základná informačná príručka o životopisoch a dielach nielen významných, ale aj menej známych slovenských a slovacikálnych osobností od najstarších čias až do súčasnosti.Štruktúra hesla: priezvisko a meno, povolanie, základné biografické údaje (dátum a miesto narodenia a úmrtia), životopisný prehľad, literatúra o autorovi.

Rok 1981 bychom asi nejlépe charakterizovali termínem stojaté vody. V klubech zní svižné disko Michala Davida, Jiří Menzel natáčí Postřižiny a nikoho ani ve snu nenapadne, že ti, kteří v tomto roce přijdou na svět, oslaví své deváté narozeniny ve světě úplně jiném.

Nacionální \"obranné\" spolky sehrály v německé společnosti českých zemí 19. a 20. století významnou roli. Jako podstatná komponenta německého nacionálního hnutí podněcovaly ve veřejném prostoru ideovou a politickou radikalizaci na bázi xenofobního nacionalismu. Vyhrocená \"nacionalizace\" ústící do absurdních představ o nadřazenosti a světovládě \"germánské rasy\" s německým jádrem v čele však měla

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace. Po obsahové stránce jde o badatelský počin, který spojil řadu dalších vysokoškolských, historických, teologických i archivních pracovišť českých a především slovenských.

Kniha je věnována jednotlivým druhům písemné komunikace v období raného novověku od 16. do 18. století a vychází z tradičního nahlížení na komunikaci jako na jednoduchou sociální interakci. Písemná komunikace je zde pojímána ve dvou rovinách podle tematické příbuznosti.

O perzekúciách, nezákonnostiach a zločinoch komunistického režimu sa písalo veľa, no veľmi málo o samotnej komunistickej strane, ktorá bola hlavným pilierom (chrbticou) komunistického režimu. Veľmi málo, alebo takmer vôbec sa nerozoberalo, aká to bola politická strana, akú mala štruktúru, členstvo, vedenie, stranícky aparát, ako vlastne fungovala.

Estetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung). Za císaře Josefa II. byla určena jako povinný předmět pro všechny posluchače třetího ročníku rakouských filozofických fakult. Přes zjevnou nobilitaci zároveň zůstala trvale vystavena útokům ze strany jak pragmatiků, požadujících

Dvojica autorov - novinárov sa vydala po stopách historických návštevníkov Bratislavy, ktorí svojou osobnosťou vniesli pečať do stáročnej bohatej histórie hlavného mesta Slovenska.

Na Slovensku vychádza málo pekných kníh. Ako keby kniha bola iba slovami popísaným zviazaným papierom.

Anotácia Publikácia podáva stručný obraz o dejinách a miestopise tatranských dolín v slovenskej časti Vysokých Tatier. Hlavným zámerom autora bolo vzbudiť záujem čitateľa o ďalšie spoznávanie vysokotatranských dolín zo značených turistických chodníkov. Slovenský a anglický text.

Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony?

Další kniha z edice Dějiny českých měst je věnována Mělníku. Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Mělník prohlásil natrvalo za královské

Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století.