Jan Pauer rekonstruuje ve své práci průběh událostí, které vedly k invazi vojsk států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968 a následně k první etapě nástupu normalizace v Československu. Na základě své spolupráce s bývalou československou vládní historickou komisí pro přezkoumání událostí roku 1968 v Československu měl k dispozici nejen materiály pocházející z archivů bývalého Československa,

Co dělal lord Runciman v Československu těsně před tím, než byla Británií a Francií na konci září 1938 s hitlerovským Německem podepsána nechvalně proslulá Mnichovská dohoda, jež definitivně zpečetila osud československé „první republiky“? S jakým cílem jej sem britská vláda vyslala? A co si o tom všem myslela jeho manželka?

V publikácii jednotliví autori prezentujú svoje pohľady na kľúčové udalosti, inštitúcie, orgány a osobnosti časovo spojené s rokom 1919 a priestorovo s územím Slovenska. Ich ambíciou bolo nazrieť prioritne do štátoprávnych, cirkevných, vojensko-bezpečnostných a kultúrno-spoločenských priestorov onej doby.

Druhé, upravené a rozšírené vydanie, kde v jednotlivých kapitolách autori rozoberajú a hodnotia pramene Štúrových sociálno-politických názorov, základné otázky jeho národnej filozofie a jej aplikácie na slovenské podmienky. Ďalej sa venujú miestu štátu v programovom koncepte Ľudovíta Štúra, miestu a významu práva v myslení Ľudovíta Štúra.

Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí.

Další svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem „zmizelá Plzeň“ si čtenář asi představí především podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století.

Kniha Fenomény dejín je pútavou výpravou do minulosti. Trinásť historikov mapuje v rozhovoroch s Jaroslavom Valentom rôzne epochy ľudských dejín.

Polemika o Československom rozkole je prvým titulom novej edície Pramene a polemiky. Je to súbor dvoch významných diel: Milan Hodža – Československý rozkol a kritická reakcia naň od Jozefa Škultétyho – Stodvadsaťpäť rokov zo slovenského života.

Nacionální \"obranné\" spolky sehrály v německé společnosti českých zemí 19. a 20. století významnou roli. Jako podstatná komponenta německého nacionálního hnutí podněcovaly ve veřejném prostoru ideovou a politickou radikalizaci na bázi xenofobního nacionalismu. Vyhrocená \"nacionalizace\" ústící do absurdních představ o nadřazenosti a světovládě \"germánské rasy\" s německým jádrem v čele však měla

Nejdražší film v dějinách našeho národa. Tak by se dal definovat dvojdílný film Císařův pekař a jeho pokračování Pekařův císař.

První díl souboru kratších textů Petra Pitharta přibližuje třicetileté období šedesátých až osmdesátých let 20. století. Po ukázkách z mladických básnických pokusů shrnuje autorovu polemickou publicistiku v Literárních listech roku 1968, samizdatové texty a záznamy debat v disentu, stati z exilových periodik i „zprávu o stavu společnosti“ z října 1989, která předpověděla to, co si z minulosti poneseme

Autentické a napínavé spomienky katolíckeho kňaza Františka Revesa zo začiatku 50. rokov 20. storočia, z čias komunistickej totality a prenasledovania. Reves spolupracoval s bl.

Pavel Križko pracoval takmer celý život ako archivár. Vďaka tomu sa oboznámil s dejinami banských miest na Slovensku.

Ve čtvrtém dílu \"Erbovní mapy\" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku.

Kniha Michala Přibáněje výsledkem autorova pátrání po životních příbězích dvou výrazných osobností našeho poúnorového exilu. Vydavatel a redaktor Antonín Vlach i jeho jmenovec, básník a nakladatel Robert Vlach, v padesátých letech zásadně ovlivnili exilový literární život: vydávali časopis, knižní edici a založili reprezentativní zastřešující organizaci.

Staré pohľadnice nie sú len objektom záujmu zanietených zberateľov. Sú aj dobovými dokumentmi, ktoré slúžia celému radu odborníkov, od historikov až po architektov a dizajnérov.

Kniha je ďalším svedectvom o dobe, kedy sa Európa prvej polovice 20. storočia prepadla do temnôt stredoveku, kedy sa ľudský rod opäť rozdelil na \'pánov\' a \'nevoľníkov\'. Trinásť autentických príbehov.

V druhej polovici 17. storočia, keď v Európe vrcholil tlak Osmanskej ríše, bol Prešporok – dnešná Bratislava – najdôležitejším mestom Uhorského kráľovstva. Jeho obyvatelia húfne zanechávali katolícku vieru a pridávali sa k reformátorom.

Vzájemná korespondence dvou vynikajících historiků, Josefa Jirečka a Václava Vladivoje Tomka, která jako celek nebyla ještě vydána, mapuje zlomovou dobu v habsburské monarchii (italské tažení, pád \"Bachova absolutismu\", únorová ústava z roku 1861), v české společnosti (první fáze diskusí o pravosti Rukopisů, příprava obecních voleb, voleb do zemského sněmu i říšské rady) i obou vědců a politiků osobně