„Člověk - zvíře politické“ je Aristotelův výrok. Nemohl mít ponětí o tom, že se za třiadvacet století budou lidé dívat jiným lidem do hlavy, co se jim tam v průběhu politického rozhodování děje, ani o tom, proč se to děje.

Publikace se zaměřuje na působení sociálních a kulturních faktorů inovačních aktivit. Popisuje nové formy inovací, například sociální inovace chápané jako změny sociálních praktik, a zvažuje též tzv. kulturní tezi, podle níž je inovační chování primárně určováno kulturou jako souborem specifických hodnot a praktik.

Pátý svazek Soudobé sociologie je věnován rozmanitým teoretickým přístupům k problematice sociální změny. V protikladu ke všemu, co je statické, znamená sociální změna dynamiku a diskontinuitu.

Zlé veci môžu byť na niečo dobré, pokiaľ sa z nich dokážeme poučiť. A platí to aj o slovenskej skúsenosti s covidom-19.

Současná sociologie si klade otázky, kde, jak a proč vznikají rizika, jak je produkuje nebo konstruuje sama společnost a jak se promítají do jedincovy každodennosti. Na jedné straně stojí rizika jako terorismus či korupce, s nimiž se jednotlivci potýkají jen vzácně, která ale mění podobu celé společnosti.

Jakkoliv hluboko se vrátíme do minulosti, nikde se nesetkáme s módou štíhlosti, ba hubenosti v podobě, která by se byť jen vzdáleně podobala dnešním trendům. Naše doba není pravidlem, nýbrž výjimkou.

\"Tato kniha musí být tou nejvíce devastující analýzou socialismu všech dob,\" napsal Henry Hazlitt v roce 1938 pro New York Times – a to platí i nadále, po téměř sto letech od jejího prvního vydání. Socialismus je rigorózním vyvrácením ekonomie socialismu, ale je mnohem více než jen to.

Kniha Anny Beaty Háblové pojednává o obchodních centrech, jejich architektonickém vývoji, ale i o roli, jakou hrají v životě současné společnosti i v rámci urbanistické struktury města. Fundovaný a poučený výklad se zde kombinuje s velmi čtivou formou, doplněnou vtipnými ilustracemi.

Kniha se zabývá stěžejními metodologickými problémy sociálních věd. Úvodem vytyčuje základní problém, jímž je otázka tzv. souměřitelnosti a nesouměřitelnosti sociálních věd s přírodními vědami.

Jednou z nejdramatičtějších událostí Blízkého východu posledních let byl útěk statisíců civilistů, kteří v roce 2014 na severu Iráku prchali před postupujícími jednotkami tzv. Islámského státu. Mezi uprchlickými skupinami byli také příslušníci náboženské menšiny jezídů.

František Novosád (1948), profesor v odbore „dejiny filozofie“, pôsobí ako vedúci vedecký pracovník Filozofického ústavu SAV a prorektor Bratislavskej medzinárodnej školy liberálnych štúdií (BISLA). Zaoberá sa dejinami filozofie a sociálnych teórií. Najviac pozornosti venoval rozborom vývoja nemeckého myslenia druhej polovice 19. a začiatku 20. storočia Publikoval štúdie o novokantovstve, austromarxizme,

Kniha přináší výsledky řady sociologických a antropologických výzkumů týkajících se etablování muslimů a islámu v českém prostředí, které proběhly v rámci výzkumu „Islám v ČR: etablování muslimů ve veřejném prostoru“. Předkládá informace z perspektivy sociálně-vědního poznání a je příspěvkem do diskuse, která se v české společnosti v posledních letech rozpoutala. Hlavní témata: MUSLIMOVÉ A ISLÁM PO

Současný politický diskurs v USA - a i v dalších průmyslových demokraciích - byl až doposud založen na bezmezné víře v \"prosperitu\", která pramenila z pocitu vítězství nad chudobou a zápasem o přežití. Dnes, když demokracie získala spíše materiální rozměr, se již málo bavíme o tom, kam by měla vlastně směrovat.

Všetky dostupné čísla o Slovensku v roku 2001. Aj na CD ROM..

Najvýznamnejšia súborná publikácia Štatistického úradu Slovenskej republiky pre rok 2006.

Súbor štúdií o hľadaní jednotiacich rádov umeleckého diela. Práca tvorí pozoruhodný oblúk klenúci sa od teoretickej reflexie cez sériu štúdií z dejín umenia, najmä hudobného..

Lidská touha po poznání nedosažitelných a nevysvětlitelných jevů nekončí ani s rozvinutým vědeckým poznáním a představou, že \"už vlastně všechno víme\". Jedním z prostředků takového poznání může být užívání psychoaktivních látek. V této knize autorka nahlíží na chování uživatelů marihuany a alkoholu jako na rituál, který chápe jako zdroj a zároveň výsledek lidské kreativity umožňující prožívání něčeho,

Kniha komplexne analyzuje fenomén nelegálnych ekonomickýchaktivít migrantov v Čechách.

Autoři se pozastavují nad neutěšeným stavem společnosti a zamýšlejí se nad jeho příčinami. Rozebírají jednotlivé negativní jevy a lidské vlastnosti, jako je krutost, bezohlednost, zášť, chamtivost, závist, šikana a další, a tyto fenomény stavějí do protikladu s pokorou, skromností, slušností a soucítěním.

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás). Vladimír Just, který o faustovském mýtu a jeho proměnách už dvě desetiletí přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, proto shromáždil a pro