Protestní aktivity u nás i ve světě sílí. Tato skutečnost je natolik zjevná, že se ji neodvažují popírat ani ti, kdo soudí, že důvod protestovat zanikl s rokem 1989.

Práce mapuje profesní uplatnění absolventů magisterského oboru překladatelství a tlumočnictví Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (v dřívějších letech realizovaného na Katedře překladatelství a tlumočnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a na Universitě 17. listopadu). Navazuje na průzkum uplatnění absolventů uvedených ústavů uskutečněný v roce 1997 (Čeňková).

Dnešní svět se smrštil do velikosti kapsy u kalhot. Na pozadí displejů našich mobilních telefonů bojují neviditelné algoritmy 24 hodin denně o naši pozornost a využívají k tomu nejnovějších vědeckých poznatků z mnoha oborů lidského vědění.

Jaký obraz člověka nabízejí současné společenské a humanitní vědy? Tato otázka je středobodem zájmu autorského kolektivu, v němž má své zastoupení sociologie, antropologie, filosofie, historiografie, andragogika, psychologie i evoluční biologie.

Tato kniha nabízí zamyšlení nad vztahem mezi člověkem, prostorem a transcendencí. Z různých perspektiv a na odlišných příkladech ukazuje, jak člověk vnímá posvátné v rámci své zkušenosti specifického prostoru.

Kniha se zabývá otázkou relativní váhy kultury v poměru k sociálně-strukturálním a materiálním podmínkám lidského života. Kultura je zde chápána v širokém smyslu, který získala v sociálních vědách v polovině 20. století, jako významy sdílené členy společnosti nebo určité skupiny.

Text knihy vznikal od března 2021 do března 2022. Pandemii covidu za ten rok vystřídala pandemie válečného šílenství po nevyprovokované agresi Ruska na Ukrajinu.

Publikace se snaží o poznání podstaty politické moci a způsoby jejího fungování. Dívá se na ně nejen z hlediska vývoje, ale i náhledu názorů, které se objevují u člověka.

Autor v obsáhlé monografii analyzuje interakce mezi hospodářským a sociálním vývojem, státní správou, společností, zástupci hospodářské sféry a tou částí vzdělávacího systému, která měla připravit kvalifikované pracovní síly pro tovární průmysl, řemesla, zemědělství, obchod a částečně i služby. Ve zvoleném časovém úseku odkrývá okolnosti vzniku odborných škol a mimoškolních vzdělávacích alternativ,

Masa a moc sú kľúčové pojmy našej epochy. Bol nimi fascinovaný aj Elias Canetti, ktorý ich skúma ako fenomény, pre ktoré možno nájsť v dejinách ľudstva množstvo príkladov.

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale – s přihlédnutím k pointě faustovských příběhů – varovná pro nás). Vladimír Just, který o faustovském mýtu a jeho proměnách už dvě desetiletí přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, proto shromáždil a pro

Během posledních tří desetiletí jsme svědky toho, že se problematika paměti stává jedním z dominantních témat sociálních a humanitních věd. Někteří autoři dokonce v této souvislosti hovoří o novém paradigmatu.

Osm vybraných sond do různých aspektů čínské a také japonské kultury, včetně studie o lidovém umění vycházející z naší domácí zkušenosti, se různým způsobem dotýká obecných problémů tradice a její interpretace, kulturní kontinuity, způsobů poznávání jiného a obohacování sebe sama.

Migrace byla vždy součástí lidské historie, tu českou, resp. československou, nevyjímaje. Hlavními příčinami současné migrační vlny jsou válka, bída či humanitární katastrofa v z-mích původu osob, jež v posledních několika letech začaly odcházet do Evropy.

Po první světové válce se ve středoevropském prostoru masivně rozšířily myšlenkové směry korporativismu požadující nahrazení liberálně-kapitalistického hospodářského systému profesně-stavovským řádem, který měl být založen na „přirozeném“ členění hospodářského sektoru do samosprávných korporací – stavů. Ty měly převzít podstatnou část funkcí dosud příslušejících státu a současně řídit ekonomické vztahy

Autoři této kolektivní monografie se snaží na základě terénních výzkumu u krajanů z Bulharska, Srbska, Spojených států amerických, Ukrajiny a Chorvatska upozornit na nové rozměry bádání krajanské problematiky. Cílem monografie není nahlížet na krajany skrze tradiční přístupy integrace nebo asimilace, ale upozornit na transnacionální vztahy krajanů.

Kniha skúma, \'či je múdre dovoliť, aby prostriedky spoločenskej komunikácie boli vystavené svojvoľnému sebapresadzovaniu alebo aby skončili v rukách tých, ktorí ich zneužívajú na manipulovanie morálneho cítenia.\'

Témou publikácie je problematika altruizmu, morálky, ľudskej súdržnosti a spolupatričnosti, ktorá je skúmaná z hľadiska viacerých spoločenských disciplín.

Pracuje v oblasti sociálnej patológie,kriminológie, sociológie výchovy a metodológie spoločenskovedných výskumov. Je autorom viacerých monografií (Úvod do sociológie výchovy a mládeže, Sociálna patológia, Kriminológia pre sociológov, sociálnych pracovníkov a sociálnych pedagógov, Individualizácia mládeže, negatívne znaky, Úvod do metodológie spoločenskovedného výskumu a i.), ako štúdií, uverejnených

Český překlad knihy Dandysmus, poslední záblesk heroismu francouzskéhofilosofa, literárního kritika a univerzitního profesora D. S. Schiffera je ojedinělou ukázkou, jak aktualizovat a nově prezentovat toto klasické téma. Jak sám autor píše, dandysmus je vším, jenom ne nebožtíkem zašlých časů.