Almanach medievisty-editora je výstupem z činnosti Komise pro vydávání středověkých pramenů diplomatické povahy při Historickém ústavu Akademie věd ČR. Publikace se člení na oddíly Články, Kronika, Bibliografie a Komise.

Publikácia (skriptum pre študentov) má slúžiť ako praktická príružka “pri zorientovaní sa v čítaní diel Jána Dunsa Scota”. Publikácia nepredstavuje osobný postoj autora k filozofii Dunsa Scota, ale len akoby z pohľadu “nestranného pozorovateľa” predstavuje Scotove myšlienky a postoje. Žiaľ, v skutočnosti nedáva ani orientáciu v Scotových dielach, ani ich nepredstavuje.

Záměrem monografie je poskytnout souhrnný přehled teorií interpretace, jejichž tématem bývá Shakespeare, resp. renesanční literatura, přičemž se s ohledem na rozsah problematiky zaměřuje na koncepce oučasné, vytvářející konfrontační rámec vybízející ke komparaci a analýze. Nekončí se však konstatací neslučitelnosti interpretačních postupů, které se navzájem vyvracejí, nýbrž se ukazuje, že i postupy,

Kniha je věnována literární tvorbě francouzských autorek Marie Noëlové, Suzanne Renaudové a Sylvie Germainové. Jejich tvorba se rozprostírá po celém 20. století - a dokonce ho přesahuje.

Príležitostné žánre zostávali v slovenskej literárnej historiografii doposiaľ na pokraji záujmu a takmer bez reflexie, a to i napriek tomu, že v súvekej kultúre plnili významnú funkciu v kultúrnej komunikácii, ktorá súvisela s aktuálnou dobovou politickou a spoločenskou situáciou. A tiež napriek ich výpovednej hodnote smerom k tzv. malým dejinám, teda k udalostiam v životoch rodov, rodín, osobností,

Kniha představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí.

Matúš Mikšík v monografii venovanej predstaviteľovi skupiny Osamelých bežcov analyzuje jeho zbierky, interpretuje básne a objasňuje princípy jeho poézie. Ivan Laučík (1944 - 2004), básnik zo skupiny Osa­melých bežcov, bol životom a tvorbou nerozlučne spätý s Liptovom.

Monografická práca z oblasti literárnej vedy Literatúra ako existenciálna komunikácia, ktorej autorom je prof. PhDr. Dalimír Hajko, DrSc., skúma súvislosti medzi tvorbou umeleckej literatúry (poézie a prózy), literatúry faktu, filozofickými východiskami a autorskými zámermi tvorcov.

V pozdních textech Émila Benvenista (1902-1976) je patrná snaha najít alternativu k strukturální lingvistice, která svým předmětem činí neosobní jazykový systém. Benveniste klade důraz na samu událost výpovědi, nesoucí jedinečný význam, a na subjektivitu mluvčího, která se ve výpovědi ohlašuje.

Od roku 1957 se v Sobotce pořádá festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Ruská bohemistka Ludmila Budagovová (nar. 1932) z Ústavu slavistiky Ruské akademie věd v Moskvě se festivalu účastní od roku 1977 a od té doby pro něj připravila 12 odborných přednášek z oblasti české a ruské literatury, česko-ruských literárních a kulturních styků a ruských kulturních reálií, mimo jiné např.

Novátorská popularizační kniha o slovníkářství byla vytvořena především kolektivem pracovníků oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a lexikografické sekce Ústavu germánských studií FF UK. Uvádí zájemce o tuto disciplínu do aktuálního bádání i praxe.

Vedeckú monografiu E. Maliti Fraňovej charakterizuje úsilie o hĺbkové uchopenie svojej témy, ktorou sú otázky tvorivého zástoja ruského básnika symbolistu a prozaika postsymbolistu, ako i ideológa a teoretika, jedného zo zakladateľov modernej ruskej verzológie Andreja Belého (1870 – 1934). Jeho diela nabité umeleckým i myšlienkovým potenciálom sa prekladali do slovenčiny a do češtiny v obdobiach spoločenského

Kniha Horizont komparace je dalším výsledkem česko-polské odborné spolupráce MałgorzatyKowalczyk (*1946), polonistky a didaktičky literatury, a Petra Posledního (*1945), literárního historika, teoretika, bohemisty a jedné z nejvýraznějších osobností české literárněvědné polonistiky. Přítomná publikace s výmluvným podtitulem Česko-polské literární sousedství 1945–2005 nabízí metodologicky i materiálově

Rytířské ságy patří mezi méně známé žánry staroseverské literatury. Tento termín je už od středověku souhrnným označením pro staroseverské verze několika skupin literárních textů, které původně vznikaly ve Francii.

Kniha V poschodovom labyrinte je záznamom úsilia autora uchopiť fenomén postmoderny z pozícií medzinárodných reflexií, predovšetkým ako zjav rodiaci sa v zápase našich spisovateľov s totalitnou mocou a s iluzívnosťou ňou vnucovaného videnia sveta.

Jasné a kritické pojednání, založené na bezprostřední znalosti originálních textů a jejich komentářů.

Kniha odkrývá komplikované vztahy českých a slovenských komunistických spisovatelů se stranickým establishmentem v letech 1963-1968. Autor se zaměřuje na jednotlivé kauzy, jež je možno považovat za neuralgické body tehdejší oficiální kulturní politiky i za neoddiskutovatelné předpoklady reformního procesu Pražského jara 1968.

Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky - k zamýšlení se nad \'jinakostí\' v české literatuře přivedl do Prahy přes 150 badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách

Analýza a mnohostranné objasnenie tvorby spisovateľov patriacich do rozličných národných literatúr nielen európskeho, ale i latinoamerického kontinentu.

Studie mapuje literárněhistorický vývoj antického mýtu o Pygmalionovi, židovské legendy o Golemovi a beletristických zpracování postdescartesovské představy o automatu jakožto tří verzí \"literárního mýtu o umělém člověku\". Na základě podrobných textových analýz románu Budoucí Eva od Villierse de l´Isle-Adam, patrně nejucelenějšího pojednání na toto téma ve francouzské literatuře, pak propojuje všechny