Dvanáct tematicky různorodých povídek spojuje styl prolínající rovinu reality a imaginace a často až surreálná představivost, pohybující se na hranici snu a skutečnosti. Sen, a konkrétně trýznivé sny emigrantů jsou tak výchozím bodem uměleckého vyjádření zážitků a reflexí autorů, pro něž se rok 1968, a zvláště vpád vojsk Varšavské smlouvy, stal traumatem, s nímž se vyrovnávali v metaforické podobě

Kolik jsi viděl tváří, tolikrát ses setkal s člověkem. Říká se, že po čtyřicítce si za svou tvář můžeme každý sám.

Skalára Klára má na kahánku. A protože nechce natáhnout bačkory, vezme nohy na ramena a cestou přes potok, řeku a moře potkává nejrůznější podivuhodná zvířata.

Jak se žilo v komunistickém Československu a zejména v Ostravě v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století? A našly se přímo „v ocelovém srdci republiky“ osobnosti, které dokázaly vzdorovat komunistické totalitě?

Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské

Sviatok bezvýznamnosti je ako náhodné stretnutie Sartra s Fellinim. Nepotrebujú veľa slov, všetkému rozumejú.

Práca na knižke nebola ťažká, ani ťaživá. Smutno mi bolo, keď som s ňou končila.

Poznejte Francii z netradičního úhlu – očima jejího milovníka a znalce Jiřího Žáka. Ten svým nezaměnitelným způsobem vypráví o lidech, místech i literárních dílech, která jsou spjata se zemí galského kohouta.

Hradčany a Nový Svět – místa spjatá s českou historií. Ale ve vzpomínkách malíře Jiřího Anderleho se před čtenářem objevují v docela jiné podobě, než jak ji vnímají davy turistů.

Bohumil Hrabal, Jack Kerouac, možná i Jack London – to jsou vzdálení literární příbuzní Josefa Pánka. Povídková kniha Kopáč opálů čerpá především z několika let, která autor prožil v Austrálii, ale je také výpovědí o životním pocitu generace, jíž se s pádem totalitního režimu rázem otevřel celý svět.

Dvanásť poviedok súboru Lido di Dante nás privádza do letoviska niekoľko kilometrov od Ravenny, v ktorom sa ulice volajú podľa postáv Božskej komédie. Petr Borkovec (1970) napísal malého sprievodcu po mieste, v ktorom sa prepletajú naturisti s odborníkmi na duny, prostitút s Dante Alighierim a vodné vtáky s motorkami Ducati.

Výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, které přečkalo válku zazděné na půdě místních kasáren. Novela Otty Weisse I viděl Bůh, že je to špatné je jedinečným literárním počinem a zároveň silným osobním svědectvím historického významu.

Soubor deníkových záznamů Kalužiny volně navazuje na úspěšnou autorovu prvotinu Šarlák (65. pole, 2014), která zaznamenala pozitivní ohlasy u čtenářů i kritiky. Petr Mano ve své knize citlivě zaznamenává drobné detaily z každodenního života a dává je do souvislostí s historií i duchem míst, která důvěrně zná.

Tři nové příběhy zasadil Petr Šabach do města v americkém státě Massachusetts, které dobře zná, protože zde žije jeho syn a vnoučata. V atmosféře Halloweenu a Vánoc prožívá svá drobná dobrodružství dvojka sehraných kluků, vypravěč Damián a frajer Robinson, kteří stihnou pohřbít mravence i prožít první milostná vzplanutí.

Spoveď prostitútky, ktorá bilancuje svoj život. S humorom spomína na roky strávené vykonávaním tohoto remesla.

Střípky moudrosti volně navazují na dvě již dříve vydané sbírky textů s podobnými názvy. I v tomto případě se jedná o soubor krátkých, víceméně humoristických črt, které jsou tentokrát doplněny korespondujícími symboly mayského orákula.

Slavný román Michala Viewegha, který autor napsal speciálně pro ženy. Jeho hlavní hrdinka, dvaadvacetiletá Laura, je redaktorkou populárního dámského týdeníku.

Svůj první román propašovala Iva Pekárková v roce 1985 na západ ukrytý v hlavě. Prostý příběh o přátelství, autostopu, lásce, touze, ochraně přírody a dálniční prostituci obletěl začátkem 90. let svět a lidem ze svobodnějších zemí pomáhal chápat, jak asi vypadal život za železnou oponou, v zadrátovaném Československu.

Ve své knize autor zachycuje víc jak tři čtvrtě století života plného \"hopů\", řečeno jeho vlastními slovy. Života muže, kterého osud položil do zlaté kolébky bohaté, staropražské rodiny s německým personálem, aby se mu za to v dalším běhu času a společenských proměn náležitě pomstil.

Esence ženy – někdy skryté, jindy vyřčené, ale vždy více či méně přítomné téma knih Arnošta Lustiga. Ve svém pozdním díle, Židovské trilogii, nechává autor tento námět zaznít plnou silou.Jak jsme však již u tohoto spisovatele zvyklí, nejedná se o útěšnou oslavu ženské krásy.