První česko-latinské vydání jednoho ze základních děl politické filosofie. Český překlad v zrcadlovém vydání pořídil a poznámkami opatřil J. Janoušek.

Kniha Bázeň a chvění si bere název z novozákonních epištol. Kierkegaard se snaží pochopit úzkost, jakou musel cítit Abraham, když ho Bůh vyzval, aby obětoval svého syna Izáka. Posledním stadiem před dosažením víry je podle autora stav nekonečné rezignace a odhodlání vzdát se všeho, co by člověk upřednostňoval před Bohem. Nemoc k smrti pojednává o zoufalství, které Kierkegaard z křesťanského pohledu

Moderní myšlení vzniklo z přesvědčení, že člověk sice je součástí světa a je na něj odkázán, že však svět jako svět je zde teprve a pouze s člověkem. Člověk tak začíná vystupovat jako světatvorný.

Kapitální či hlavní hříchy patřily spolu s kontrastními ctnostmi k východiskům morálního i politického myšlení západní civilizace. S nástupem moderní politiky však z jejich stínu stále výrazněji vystupují nekanonická pokřivení lidské povahy, pro něž si Judith Shklarová vypůjčuje Montaignovo označení „obyčejné neřesti“. Krutost, pokrytectví, snobství, proradnost a misantropie nejsou jen přímočarým

Kolektivní monografie s obrazným názvem Skicář slovanský promýšlí symboliku prostoru a kulturní krajiny v konkretizaci slovanských společenství středovýchodní Evropy. Kniha je s vědomím četných rizik a možných úskalí koncipována jako soubor metaforicky pojatých listů, archů či esejisticky uchopených svědectví, kdy každá ze zařazených studií představuje příklad různě znázorněného vztahu člověka k okolnímu

Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě.

Výber z filozofických, sociologických a historických štúdií a článkov.

Tato kniha je srozumitelným přehledem myšlenek Emanuela Swedenborga. Vysvětluje náboženství tak, aby mu bylo snadno rozumět.

Kniha je pokusem o netradiční pohled na lidské prožívání v perspektivě „první osoby“. Je navržena specifická metoda, zvaná „introspekce plus“, při níž nedochází k separaci mezi subjektem introspekce a výzkumníkem, jak je běžné v současné kognitivní vědě. Introspektor zkoumá své vlastní mžikové prožitky, jako například spontánní mikrosny či letmé pohledy.

Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah, které vznikaly v průběhu deseti let. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě.

Ústředním tématem knihy je fenomenologie tělesnosti v díle francouzského filosofa Michela Henryho (1922–2002). V první kapitole jsou nastíněny Henryho fenomenologická metoda a to, jak se jeho „materiální fenomenologie“ vyrovnává s „klasickou fenomenologií“ reprezentovanou fenomenologií Edmunda Husserla a Martina Heideggera. V druhé kapitole – věnované Henryho pojetí „tělesnosti“ – autor nejdříve představí

Dá sa povedať, že v kognitívnej vede, napriek vzájomnej rivalite a nekompromisnej kritike, v súčasnosti koexistujú tri hlavné paradigmy: symbolová (podľa nej sa myseľ podobá na digitálny počítač, ktorý má k dispozícii symbolové reprezentácie a manipuluje s nimi podľa určitých syntaktických pravidiel), konekcionistická (v rámci ktorej sa kognitívne funkcie modelujú pomocou umelých neurónových sietí,

Praktické i teoretické přístupy k migraci jsou v současnosti často určovány jen v krátkodobém rámci volebních období. To by nás ovšem nemělo odvádět od dlouhodobějších úvah o právech mi grantů.

Zborník textov z 5. medzinárodného platónskeho sympózia, ktoré sa konalo v Prahe v dňoch 12. - 15.10. 2005.

Platónská tradice v antické filosofii a její recepce ve filosofii německého idealismu.

Na počátku této knihy byla fascinace objevy jednotlivých vědních oborů a otázky, které z nich vyplynuly. Člověk jako předmět výzkumu se jevil stále složitějším a komplexnějším, dílčí pravdy byly rychle střídány pochybnostmi a z nich vyplývajícími otázkami.

Výber z prác Waltera Benjamina (1992 – 1940) prináša pohľad na neskoré obdobie tvorby tohto nemeckého filozofa a literárneho kritika a teoretika. Jeho kultúrno-spoločenské eseje o podstate moderny a jej princípoch inšpirovali odborníkov z oblasti filozofie, sociológie, estetiky, literárnej a mediálnej vedy.

In this combative, controversial book, Terry Eagleton takes issue with the prejudice that Marxism is dead and done with. Taking ten of the most common objections to Marxism-that it leads to political tyranny, that it reduces everything to the economic, that it is a form of historical determinism, and so on-he demonstrates in each case what a woeful travesty of Marx\'s own thought these assumptions

Člověka si v éře globálního kapitalizmu podmanilo vědomí, že tato všeobjímající síla, buď již je, nebo zásluhou svého permanentního bytnění brzy bude vskutku všemocná. Testy DNA, Echelon, zpravodajské družice detailně monitorující planetu... a to je jenom špička ledovce...

Překlad jedné z nejvýznamnějších prací klíčové osobnosti filosofie 20. století chce českému čtenáři zprostředkovat systematicky cenný příspěvek k diskusi o metodologii vědeckého vysvětlování. Von Wright v něm plodně využívá a spojuje nosné motivy analytické i kontinentální tradice a pohybuje se tak v poli nerespektujícím mnohdy uměle zdůrazňovanou a pěstovanou dichotomii těchto dvou linií filosofie