Nietzsche a filosofie je klíčovou monografií Deleuzova raného období. Nejedná se zde jen o velmi fundovanou a systematickou interpretaci Nietzscheho textů, ale rovněž o svébytný výklad, díky němuž se Nietzsche zařazuje do jakýchsi Deleuzových „soukromých“ dějin filosofie (spolu s Lucretiem, Bergsonem, Spinozou a dalšími), charakterizovaných určitým kritickým projektem, založeným na valorizaci afirmace

Scrutonova Hudobná estetika je azda prvým súhrnným výkladom hudby a jej významu z perspektívy modernej filozofie; je zároveň jediným textom o tejto téme, ktorý obsahuje relevantné hudobné príklady. Autor svoje úvahy otvára metafyzikou zvuku, podáva dištinkciu medzi zvukom a tónom, analyzuje rytmus, melódiu a harmóniu a dospieva k novému chápaniu hudby ako intencionálneho objektu obrazotvorného vnímania.

Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou. K základní fenomenální bázi časovosti, smrtelnosti a dalších souvisejících fenoménů se koncentrují studie obsažené v této publikaci.

Náboženství obvykle bývá spojováno s tradicí, která odkazuje do minulosti - k prorokům, zakladatelům a moudrosti dávných zjevení. V unitářském pojetí však náboženství vychází z přirozené potřeby člověka \"být náboženským\", tedy vnášet do svého života vyšší princip bytí, otevírat se Bohu, a tím obohacovat svůj život a své vztahy vůči druhým, světu i vesmíru jako celku.

Unitářská tradice disponuje řadou možností, jak pomáhat člověku na jeho duchovní cestě a jak mu asistovat ve zkvalitňování života. V této knize (sborníku z teologického semináře) se editoři soustředí postupně na tři témata: vztah k Bohu, vztah člověka k sobě samému a vztah člověka k druhým.

Představte si, že by se vaše paměť zredukovala na měsíční výsek minulosti. Neovlivnilo by to základní funkce vaší řeči, kognitivních a emocionálních center, ale ztratili byste všechny hlubší vztahové vazby a všechny komplexní pocity a myšlenky, které se vytvářejí postupným vrstvením životních zkušeností v průběhu času.

Druhý díl série Postkoloniální myšlení I-IV, jejímž úvodním svazkem byl překlad knihy Frantze Fanona Černá kůže, bílé masky tvoří historické východisko odrážející angažovanou genezi postkoloniálního myšlení jako de facto emancipačního programu druhé vlny \"dekolonizace\" - ozbrojeného i politického procesu boje koloniálních zemí za nezávislost, který byl na Západě vnímán jako proces rozkladu evropských

„Čo oprávňuje muža alebo ženu, aby učili inú ľudskú bytosť, čo je prameňom ich autority? A naopak, ako vzniká odozva u toho, kto je učený?“ Otázka, ktorú si kládol už sv.

Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem.

Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě.

Co je akademická svoboda? – Jaký je její smysl?

Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921). Využili přitom především text z přelomu třicátých a čtyřicátých let, s nímž byl Wittgenstein zřejmě dlouhodobě spokojen. Přes výhrady, jež lze zpětně k jejich ediční práci mít, se jim

Jednou z výnimočných oblastí filozofického diskurzu na začiatku 14. storočia bola teória mentálneho jazyka (oratio mentalis alebo propositio mentalis). Mnohí autori tohto obdobia chápali jazyk a jeho mentálny invariant ako súčasť epistemického vysvetlenia komplexného spôsobu poznávania sveta prostredníctvom pojmov. Teória mentálneho jazyka bola na takúto explanáciu vhodná a zároveň priniesla nové svetlo

Dva roky, dva mesiace a dva dni strávil americký básnik a mysliteľ H. D. Thoreau na samote v prírode, vo vlastnoručne zhotovenej chatrči pri jazere Walden Pond. K životu bez civilizačných výdobytkov ho priviedla túžba porozumieť svetu, ktorého bol súčasťou, snaha nájsť v ňom svoje pravé miesto a rozlíšiť to, čo je dôležité od všetkého nepodstatného.

Sborník vybraných článků, úvah a esejů představuje čtenářům Erazima Koháka ne jen jako filosofa, jak ho znají z prací jako Domov a dálava, Zelená svatozář, Jan Patočka: filosofický životopis a dalších, nýbrž jako komentátora věcí politických i kulturních. Úvodní esej \'Kdo jsme?

Tato práce stručnou a uspořádanou formou předkládá filozofii stvoření, jež tvoří základ Swedenborgových teologických spisů. Swedenborg vysvětluje podstatu Boha, stvoření a lidstva v pojmech Božské Lásky a Moudrosti, což jsou dva základní aspekty Božské podstaty a dvě základní kosmické síly.

Aká filozofia je pragmatizmus? U nás stále predovšetkým neznáma, nepochopená, ignorovaná, dezinterpretovaná, „cudzia“ či odmietaná, „podozrivá“ alebo údajne nedostatočne „vznešená“ – pre niektorých dokonca ani nie filozofia, keďže meno „pragmatizmus“ je vari jedno z najhoršie znejúcich mien, aké môže niesť taká vysoká intelektuálna aktivita, ako je filozofia... Napriek tomu sa túto filozofiu autor

Schelling se filosofií umění zabýval systematicky od roku 1800. Přednáška Vztah výtvarných umění k přírodě (1807) představuje jeho poslední dílo věnované výslovně tomuto tématu.

První část obsáhlého díla - práce známého filozofa a spisovatele, odborníka na středověký judaismus - je věnována vývoji židovského filozofického myšlení od počátků až do konce 18. století.

Profesor Karel Kosík (19262003) byl jedním z nejvýznamnějších českých filosofů. Jeho proslulá kniha Dialektika konkrétního byla z českých filosofických prací 20. století přeložena do největšího počtu jazyků a vzbudila velké diskuse. Uznání si získal a jak v akademické sféře, tak i v širším politicko-kulturním kontextu. Myšlenkový odkaz Karla Kosíka zůstává stále živý a jeho sociální kritika je dnes