Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě. Jeho text zohledňuje jak vlastní životopis pojednávaného filosofa, tak i analýzu

Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát druhý život pracím významného českého filosofa Milana Machovce (19252003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za masarykovské. Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení a nastolovat

Pojem „obrazy filozofie“ označuje zvláštní okruh děl propojujících vizuální vyjádření a filozofické myšlení pomocí bohatého systému metafor a dalších prostředků podporujících imaginaci. Protože tyto obrazy a ilustrace vznikly v přímé reakci na konkrétní filozofické práce, lze jejich části spojovat s myšlenkami a úryvky zdrojového textu. V knize, kterou držíte v rukou, je nastíněna historie tohoto opomíjeného

Kniha obsahuje cvičení a eseje od Gurdžijeva a jeho žáků a pokračovatelů. (G. I. Gurdžijev, P. D. Uspenskij, J. de Salzmann, J. G. Bennett, W. Segal, M. de Salzmann, R. Daumal, I. McFarlane, C. Blundell, A. R. Orage, W. Segal, M. Lass, A. B. Rovner, M. de Salzmann, J. Hlaváček, P. Macsovszky).

Slavs and Tatars (Slované a Tataři) mají tu čest představit v Moravské galerii v Brně u příležitosti Bienále Brno 2012 projekt Khhhhhhh. Jde o přehodnocení pedagogiky, pokroku a modernosti přes perspektivu jediného fonému - kh.

Monografia sa zaoberá problémami súčasného rozvinutého akademického sveta. Autor charakterizuje vzťahy spoločnosti (štátu, politiky, biznisu, médií) a akademických inštitúcií, venuje sa premenám a transformáciám, ku ktorým dochádza po roku 1945 a ktoré vyúsťujú do krízových fenoménov súčasného neoliberálneho akademického kapitalizmu.

Historik Jindřich Charouz předkládá veřejnosti životopis olomouckého arcibiskupa Josefa Matochy. Ukazuje jeho skryté talenty, seznamuje nás s jeho veřejným působením a přesvědčivě odhaluje, jak obstál během své jedenáctileté internace.

Heideggerovo pojednání O bytnosti základu bylo publikováno krátce po Bytí a času a vznikalo současně s přednáškou Co je metafyzika?. Heidegger v něm nastoluje otázku po počátku či základu v návaznosti na filosofickou tradici sahající od Platóna a Aristotela, přes Leibnize a Kanta až po Schellinga. Sám však tuto otázku klade s novou radikalitou tím, že ji staví na půdu problému transcendence a svobody

Kolektivní monografie se systematicky věnuje hlavním historickým a filosofickým problémům spojeným s Platónovým dialogem Kritón. Zvláště se zaměřuje na dvě témata vystihující dialog jako celek.

Jean-Luc Nancy (*1940) patří mezi nejvýznamnější současné francouzské filosofy. Jeho stěžejní titul, vydaný poprvé v 80. letech, se snaží pojmenovat a obhájit původní význam pojmu, z něhož se v moderní společnosti stal jen svazek mezi na sobě nezávislými jedinci. V titulním eseji rozvíjí své úvahy v polemice s Georgem Bataillem a Martinem Heideggerem, v dalších textech se věnuje například konstitutivnímu

Text komentuje události duchovního života v kontextu koronaviru. Podstatná je Pánova vznešená přítomnost a hluboká zúčastněnost.

utor sa pokúša o charakteristiku modernej mentality, od osvietenstva až po súčasnosť.

Vjačeslav Ivanovič Ivanov (1866–1949), básník-symbolista, představitel bohatéhoruského teologického a filosofického myšlení počátku 20. století. Je považován za vynikajícího helénistu, o němž Lev Šestov poznamenává: jeden z nejinteligentnějších a nejlepších současných spisovatelů, jehož základním rysem je univerzálnost.

Autor v sérii devíti rozsáhlých esejů interpretuje myšlenkový vývoj významných židovských myslitelů 20. století s důrazem na otázky týkající se židovské identity: zjevení a zákon, naděje a spása, úcta k jinakosti a zákaz zobrazování. Tematické rozpětí sahá od novo kantovského systematika H. Cohena přes filosofickou theologii F. Rosenzweiga či M. Bubera, svébytný marxismus W. Benjamina či E. Blocha,

V předkládané interpretaci autor akcentuje Descartovu bytostnou tendencipo nalezení dobra lidského života, které spočívá v sebeurčování vykazujícím charakter sebezajišťování, a Heideggerem inspirovanou onto-theo-logickou povahu takového filozofování. Pozornost věnuje Descartovu ranému spisu Pravidla pro vedení ducha, jeho nejmetafyzičtějšímu spisu Meditace o první filozofii a také Rozpravě o metodě

V knize O čem je věda? český filosof a biolog Zdeněk Neubauer představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto předchůdce objektivní reality, a tedy hlavního a jediného předmětu vědy, z něhož se deleguje její zdánlivá \'všemohoucnost\' a zároveň i pohrdání vším, co není z tohoto nadpřirozeného a \'umrtveného zásvětí\', nýbrž žije ve sféře svébytného a jedinečného povstávání. Knihu

Provokativní a hlubokomyslná, imperativní a neodolatelná kniha jednoho z největších básníků, katolického mystika a rosekruciána J. Péladana obsahuje kromě stejnojmenné sesje jetě pojednání Hezkost a soudobá žena a Tajemství trubadúrů. \'Dílo Péladanovo, v němž se hlásí o slovo jeden z největších básníků a nejdelikátnějších myslitelů, jeho myšlenky a ideje nejsou populární.

Schelling se filosofií umění zabýval systematicky od roku 1800. Přednáška Vztah výtvarných umění k přírodě (1807) představuje jeho poslední dílo věnované výslovně tomuto tématu.

Stává se vám, že najednou zapomenete, co jste chtěli udělat? Nemůžete přijít na jméno známého, kterého jste právě potkali? Tímto způsobem paměť chybuje celkem běžně. Co když se ale dopouští naprosto zásadních omylů, co když vámi dokonce manipuluje a vytváří vlastní verze vzpomínek a vybájenou minulost? Forenzní psycholožka Julia Shawová ve své knize zkoumá různé způsoby, kterými nás mozek vodí za nos.

Kniha obsahuje dva rané Komenského spisy s pansofickým zaměřením. První, Předchůdce pansofie je programový spis, původem vlastně předmluva k větší pansofické práci, již Komenský chystal. Tuto nehotovou předmluvu zaslal autor k posouzení příteli Samuelu Hartlibovi do Anglie, kde spisek bez Komenského vědomí vyšel tiskem oxfordské akademie (r. 1637). Rozpoutal tak evropskou bouři souhlasných i odmítavých