Životopisy významných osobností sa už v staroveku stali obľúbenou matériou spisovateľov. Prostredníctvom nich mohli autori predkladať čitateľom množstvo zaujímavých informácií zo všetkých oblastí spoločenského života a dopĺňať ich vlastnými názormi a pohľadmi na svet. Ani oblasť filozofie nezostala mimo záujmu životopiscov, hoci rozmanitosť názorov filozofov nečinila takúto prácu jednoduchou. Diogenes

Filozofická trilógia D`Alembertov sen je postavená na dialógoch. Ich prostredníctvom sa predkladajú témy, ktoré sa rozvíjajú a vysvetľujú. D’Alembertov rozhovor s Diderotom pojednáva o rozporuplnej bytosti, nezodpovedajúcej žiadnemu bodu v priestore, o rozdieloch medzi človekom a sochou, o pohybe v premiesťovanom i nehybnom telese, o vzniku zárodku, o preexistencii zárodkov súvisiacej s prvopočiatkom

Lze rozlišit vědu, jakou je Darwinova teorie evoluce, od pavědy, jakou je kreacionismus? Jaký je vlastně dosah darwinismu - je omezen na biologickou sféru, nebo jej lze zobecnit v univerzální teorii vývoje?

Kniha obsahuje pasáže z knih Józefa Tischnera a rozhovorů s ním ve výběru a uspořádání spisovatele Wojciecha Bonowicze. Úryvky jsou přehlídkou témat, která polský filosof a katolický kněz vnímal jako naléhavá a opakovaně se k nim vracel, i charakteristik osob, které zaujaly důležité místo v jeho životě.

V buddhistickém myšlení měla kauzalita vždy mimořádně důležitý soteriologický význam. S velmi specifickým a sofistikovaným konceptem kauzality přišel indický buddhistický mnich Nágárdžuna (asi 2. – 3. stol. n. l.), jeden z vůbec nejdůležitějších a nejvlivnějších filosofů v celé Asii.

Co znamená odsoudit někoho za to, co učinil? Je vůbec možné „nenávidět hřích, ale milovat hříšníka“? Otázky po významu morálního soudu, vinění a zodpovědnosti otevírají v knize rozsáhlé zkoumání vztahu člověka a jeho pomíjivého, ale zároveň nezvratného činu, v němž klíčovou úlohu hrají jednak zpětný pohled a reakce jednajícího, jednak dopad provinění na vztahy jednajícího, včetně vztahu k sobě sam

Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příleži¬tosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra. Přímo či volněji rozpracovávají témata utvářející svébytnou tradici českého emancipačního myšlení, na kterou Zumr ve svém díle navazuje a o jejíž aktualizaci se významně zasloužil.

Étienne Balibar (1942), žiak Louisa Althussera, je jedným z najvýznamnejších politických mysliteľov dneška. Jeho kniha Spinoza a politika (1985) predstavuje prehľadný úvod do filozofie Barucha Spinozu a za svoje východisko si berie problémy Spinozovej politiky.

Kniha je příspěvkem k aktuálním debatám o sociálním poznání a sdílené intencionalitě u lidí a někerých dalších živočichů. Autor propojuje filosofickou perspektivu se současnými poznatky na poli psychologie a výzkumu chování zvířat.

Předkládaný svazek přináší kromě recenzní rubriky šest studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.–18. století. Vedle diskusí humanistických učenců o biblickém překladu se zabývají logikou Petra Crockaerta, konceptualizací přírody v pansofickém díle J.A. Komenského, představami učenců 17. století o analogickém pohybu mořských vod a tělesných tekutin, výkladem knihy Genesis u Valentina Weigla

Obsah monografie Humánno-etické dilemy v ideách Alexandra I. Solženicyna možno rozdeliť na dve časti. V prvej sme sa venovali humánno-etickým dilemám v diele ruského literáta, ktoré prezentujú dve antinómie najčastejšie postulované v autorových dielach: život – smrť, pravda – lož.

Britský klasický filológ vo svojom slávnom diele sleduje rozmanité aspekty gréckeho sklonu k iracionalite od Homéra až po 3. storočie po Kristovi.

Štvrtý zväzok Senecových filozofických úvah završuje edíciu jeho prozaického diela. Dominantou tohto záverečného zväzku je slávna konsolácia alebo útecha - O duševním klidu.

Moderní evangelický pohled na problémy a souvislosti dnešního světového hospodářského řádu, který hledá cestu ke spravedlivému a humanistickému uspořádání. Druhý díl.

Ve své knize autor zkoumá, jak se z korporací, původně abstraktní právní entity, stala skutečnost, která dominuje současnému životu. Korporativismus a jeho ideologie prostoupily všechny aspekty občanského života, obchodu i kultury.

Na konci letního semestru 1972 byl Jan Patočka donucen ukončit svou přednáškovou činnost na FFUK. Na podzim téhož roku vyhověl prosbě svých bývalých posluchačů a v souvislosti s diskusí, která mezi nimi probíhala nad tehdy aktuálním textem M. Heideggera Konec filosofie a úkol myšlení, přednesl v soukromí přednášku, v níž téma zániku filosofie pojednal z jiné, doplňující perspektivy.

Kniha nás provází několika zvláště zajímavými zákoutími filozofie. Autorem je filozof a klasický filolog, který se zamýšlí nad pojmy jako je práce, láska, smrt, mystika, logika, hra, válka a další témata, která zpracovává originálním pohledem a vtipn ým podáním.

Jerry A. Fodor (1935) je jedným z najvýznamnejších a najvplyvnejších filozofov zaoberajúcich sa ľudskou mysľou. Profesor psychológie na Rutgers University v New Jersey, USA, najvýznamnejší Chomského žiak, autor mnohých monografií z oblasti filozofie mysle, kognitívnej vedy a psychosémantiky. Vo svojom klasickom diele The Language of Thought (1979) rozpracoval Fodor svoju koncepciu komputačno-reprezentačnej

Tvůrci publikace Humanitní vědy dnes a zítra, významní představitelé našich současných humanitních věd, se snaží z úhlů pohledu svých konkrétních oborů zodpovědět otázku, jaký je smysl věd o člověku a jejich budoucnost. Autoři své příspěvky věnovali odkazu nedávno zemřelé nestorky kritického humanitněvědního diskursu, filosofce, paní profesorce Jaroslavě Peškové.