Východiskem Lévinasova myšlení je Husserlova fenomenologie a Heideggerova ontologie, s nimiž vede polemnický dialog. Kriticky se staví proti chápání dějin, společnosti a člověka jako celku či totality, které hledisko nekonečnosti dává do pozadí.

Donald Davidson (1917-2003), jeden z najvplyvnejších amerických filozofov druhej polovice dvadsiateho storočia. Jeho práce z oblasti filozofie jazyka a mysle ovplyvnili diskusie azda o všetkých základných problémoch súčasnej filozofie.

Jak spolu souvisejí časo-prostorový a řečový charakter naší zkušenosti? Jakou roli hraje rozdílný „smysl“ času a prostoru při rozumění významu?

Ako sa zrodil mocný Zeus? Čo spolu zažili Thor a Loki v Jötunheime?

David Hume byl jedním z předních filozofů osmnáctého století, který svými myšlenkami ovlivnil mnoho generací, a jen obtížně nalezneme nějakého studenta filozofie, který by se s jeho dílem nesetkal. Největší interpretační pozornost se však tradičně soustředí na Humova epistemologická témata a kritiku náboženství.

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale

Nizozemský filosof Martin Stokhof (*1950) se ve svých novějších pracích věnuje zvláště filosofii jazyka a významu a problémům jejich vědeckého pojednávání. V poslední čtvrtině minulého století byl jednou z určujících postav formální sémantiky, usilující o rigorózní popis významu v přirozeném jazyce za pomoci prostředků formální logiky.

Mimořádné číslo Filosofického časopisu se soustřeďuje na sedm následujících otázek z logiky a metodologie vědy: Je-li neurčitost objektivní vlastností reality, lze tuto neurčitost axiomatizovat v logice jazyka? Označují matematické symboly nějaké existující matematické entity nebo jsou předměty teorie čísel opět jenom znaky?

Tomsova kniha o idejích spravedlnosti a práva v řecké právní filosofii náleží k dílům, jejichž kvalitu a životnost prověřil čas. Stojí za to přiblížit si jejím čtením myšlenkový svět velkých řeckých filosofů.

State k filozofickej problematike umenia. Štvrtý zväzok zobraných spisov Jana Patočku.

Nietzcheho dielo Tak vravel Zarathustra obsahuje kritiky morálky založenej na kritike človeka ako indivídua s deformovanými vlastnosťami, ktoré z neho robia baránka namiesto dravého vtáka. Cieľom má by nadčlovek, ktorého obraz je filozofický mýtus individualistu konajúceho mimo akýchkoľvek noriem a princípov.

Najstaršia zachovaná grécka tragédia, svedectvo o veľkorysosti a súcite s nepriateľom a zároveň o vedomí rozdielu medzi svetom barbarským a slobodným.

Ve druhé knize tohoto politicko-filosofického pojednání se jeho autor zabývá kritikou jednotlivých pokusů o uspořádání ideální obce. Nový český překlad M. Mráze v zrcadlovém řecko-českém vydání, opatřený úvodní studií a poznámkami.

Autor svoje filozofické príhovory o Bohu, pravde, láske, blížnym či o omyle pýchy a mnohé ďalšie prekladá spomienkami apríbehmi.

Voľné pokračovanie diela, ktoré vzniklo podľa náuky duchovného učiteľa Emanuela. Snaží sa ukázať čitateľovi cestu k začleneniu vyšších životných princípov a zákonov do každodenného života.

Vizionář a vědec Peter Russell ve své knize Okno v čase odvážně nastoluje hlavní duchovní výzvu naší doby — možnou transformacinašeho vědomí na vyšší úroveň. V čase vrcholící globální krize, obav z ekologické katastrofy a politického chaosu nám přináší nadějné poselství.

Předložená interpretace druhé Nietzscheho Nečasové úvahy O užitku a škodlivosti historie pro život si klade za úkol vyšetřit základ lidského života, který je podle Nietzscheho jednotou času, pocitů a řeči. Protože se výklad orientuje především na vypracování zmíněné jednoty lidského života, není a nemá být úvodem do Nietzscheho myšlení nebo pokusem určit pozici Nečasových úvah v celku myslitelovy

Kniha pojednává o aristotelské logice tak, jak ona reflektovala sama sebe. Cílem autorů je představit aristotelskou logiku \"zevnitř\": nikoliv jako překonanou historickou fázi vývoje, nýbrž jako svébytný propracovaný systém, který je vybudovaný na vlastních filosofických předpokladech a který nelze dobře pochopit, bude-li interpretován z hlediska logiky moderní. Kniha obsahuje rejstřík, příklady a

Stává se vám, že najednou zapomenete, co jste chtěli udělat? Nemůžete přijít na jméno známého, kterého jste právě potkali? Tímto způsobem paměť chybuje celkem běžně. Co když se ale dopouští naprosto zásadních omylů, co když vámi dokonce manipuluje a vytváří vlastní verze vzpomínek a vybájenou minulost? Forenzní psycholožka Julia Shawová ve své knize zkoumá různé způsoby, kterými nás mozek vodí za nos.

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“. Jiří Michálek, znalec zejména pozdního Heideggerova díla, ve třech přednáškách z let 2010–2014 tyto rozdíly jasným a precizním způsobem osvětluje. Postupně se věnuje