Zbierka 136 súčasných povestí získaných od 60 rozprávačov z celej Českej republiky. Príbehy, ktoré sa rozprávajú z ucha do ucha - strašidelné povesti o vrahoch a maniakoch ohrozujúcich nevinné študentky či milencov v aute a podobne.

Science fiction napísané v roku 1890 a situované do roku 1955. S pôvodnými autorovými ilustráciami..

Knihu Karla Čapka s originálními ilustracemi jeho bratra Josefa „pro poučení všem zahrádkářům“ jistě není třeba dlouze představovat. Úsměvně milé vyprávění autora coby zkušeného zahrádkáře, nabízí čtenářům kromě radosti a pobavení i množství zahradnických rad a návodů.

V knize Zero Gáta autor formou navazuje na básnické prózy, které publikoval v devadesátých letech minulého století. Imaginace se uvolňuje naplno, snový příběh nesmrtelného poutníka, který se jaksi mimoděk stane detektivem uprostřed Velkého případu, dosahuje parametrů surrealistické tvorby.

Čapkovy drobné prózy, v nichž nechává promlouvat i překvapivé mluvčí, jako jsou výkal, pařez, štěnice nebo moucha, zesměšňují nabubřelou vážnost mnoha našich výroků. Drobné anekdoty, z nichž vykukuje osten absurdity, vyjadřují autorovy obavy před odlidštěním života, před ztrátou upřímného zájmu o druhé lidi.

Druhá strana ticha je román o konkrétních výzvách současného světa. Je o tom, o čem se mezi manželi nemluví.

Kniha představuje unikátní soubor 11 povídek ze světa reklamního prostředí, plných štiplavých, humorných a ironických příběhů situovaných právě do světa marketingu a reklamy. Vedle sebe tak najdete povídky textaře kapely 100 zvířat Tomáše Belka, držitele Státní ceny za literaturu Pavla Brycze, textaře a zpěváka JAR Oto Klempíře, držitelky Magnesie Litery za objev roku Lenky Elbe, režiséra a baviče

Povídky a básně od současných českých autorů. Na každý den adventu si „rozbalíte“ jeden text, většinou psaný přímo pro tuto publikaci.

Jan Baťa se nejprve pod vedením svého bratra Tomáše a poté jako jeho nástupce stal jedním z hlavních strůjců nebývalého rozvoje mezinárodního podnikání. Jeho příklad je jedinečný svou koncepcí spolupráce všech – jak majitelů, tak dělníků; jak ředitelů, tak podřízených.

První svazek spisů přináší dvě slavné novely a málo známý román z období Slovenského státu z městečka pod Vihorlatem, v němž vedle sebe žijí židovská a křesťanská komunita v atmosféře postupující fašizace společnosti. V Obchodu na korze, jehož zfilmování režiséry Jánem Kadárem a Elmarem Klosem bylo oceněno americkým Oscarem, jde o drama prostého člověka uvízlého v mašinerii nových pořádků.

Román o tažení kapitána Kotulána s osmi muži, z nichž jeden je žena, na Sovětský svaz, prý už dávno zrušený. Prý! Humorná protiválečná moralita autora, který bývá kritiky označován jako atypický, myšlenkově a formálně se vymykající současnému většinovému proudu.

Námětem románu je válka dvou chlapeckých gangů na předměstí italského Turína. Odehrává se na pozadí euforie pro technické vynálezy „věku páry“ a současně tvrdých sociálních a politických střetů Itálie poloviny 19. století.

Autor pracoval od začátku 70. let takřka 40 let v České televizi jako produkční a tuto zkušenost s televizním prostředím zúročuje ve svém románu Volha. Z drobných vyprávění hlavního vypravěče – řidiče volhy, „panského kočího“ Standy Pekárka zde postupně vyvstává zvláštní svět tohoto podniku, stojícího jakožto nástroj ideologického působení v popředí zájmu každého režimu. Zajímavý a zábavný román, napsaný

Tváře herců tvoří součást našeho světa, ale co o nich doopravdy víme? Poznáme, že někteří herci jsou docela fajn, ale jiní opravdu dobří?

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizacevesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů.

Na záložku autor napsal: „Pravím, že normální a zdravý člověk nepíše, ale že psaní je jediný způsob, jak může zvítězit nadněčím, nad čím ve skutečnosti nemůže. Co jsem kdy napsal, bylo vždycky vítězstvím nad něčím takovým.

Když byl autor (1914-1990), vnuk rabína malý, vyprávěli mu otec a devadesátiletá teta pověsti svého lidu a starobylé židovské obce v Úsově. Na stáří se k nim poslední německožidovský básník v českých zemích vrátil, porovnal je s prameny a ve spolupráci s manželkou sepsal.

Svazek je výborem z díla romského spisovatele Andreje Gini (* 1936), který přináší na jednom místě a v logickém uspořádání přehled toho nejvýznamnějšího, co za svůj život napsal. Třemi až čtyřmi texty prezentuje každý ze žánrů, kterému se Giňa během let věnoval – tradiční pohádky v jeho charakteristickém vypravěčském podání, vážné i humorné příběhy o lidech audálostech, které sledují život a osudy

Historie jedné rodiny, jednoho města a jedné továrny z doby konce Rakouska-Uherska a ve slavném dvacetiletí Československé republiky tak, jak ji ve svých zápiscích zachytil libeňský rodák ing. Bertold Neuman a do románové podoby převedl Miloš Urban.