Třicátnice Klára se rozhodne, že musí se svým jednotvárným životem něco udělat. Chce se vymanit ze zajetých kolejí vyznačených zastávkami „studium – práce – nájem“ a konečně začít se psaním.

Detektivní žánr patří mezi autorovy srdcové záležitosti. Po třech detektivních povídkách (3 x Na horké stopě) a Záhadě zamčeného pokoje přichází s další detektivní lahůdkou.

Další obsáhlá próza Evy Kantůrkové je autorčinou knihou zásadní a sumarizující. Spojuje v sobě podnětné úvahy o českéliteratuře, kultuře, politice, dějinách a národním charakteru, působivé osobní vzpomínky na vlastní bohatý život, úvahy o literární tvorbě a vlastním díle i jedinečné portréty mnoha významných osobností českého veřejného života (mj.

Dvě sestry. Jedna krásná, chytrá a úspěšná, druhá její protiklad.

Richard Erml je autorem žánrově nejednolitých knih. Než se stal i spisovatelem, pracoval jako dramaturg dokumentů, novinář či divadelní recenzent.

Mystický gastronomicko pornografický thriller nás přenese do roku 1866. Zatímco v Evropě se schyluje k válce mezi Rakouskem a Pruskem, u nás začíná řádit první český sériový vrah.

Ježíškův ježíšek je souborem krátkých a ještě kratších povídek, někdy humorných, někdy méně.

První slovenské vydání slavné humoristické knihy, která pobavila již mnoho generací čtenářů, přeložil Ľubomír Feldek a ilustroval Adolf Born. S Bornovými ilustracemi vydalo Karolinum také anglický, francouzský, španělský, italský, německý a ruský překlad.

Rozmarné léto je humoristickou novelou Vladislava Vančury z roku 1926, která navozuje ovzduší dobré pohody a smíchu, humor zde je spíš shovívavý než útočný. Vančurovi se podařilo vystihnout poklidnou atmosféru malého českého města poetickým jazykem a pro něj příznačnou hrou se slovy a metaforami.

Hutné minipoviedky, horkohumorné glosy k súčasnosti, texty nabité nielen iróniou, ale hlavne sebairóniou, oznamujú často v pár vetách viac ako pätoro novín od A do Zet. Kniha textov bývalej členky kapely The Plastic People of the Universe.

Svou \"koláží\" fragmentárních úvah, nedořečených příběhů, kuriozních \"rad do života\", podivných citátů a dokumentů skládajících portrét imaginárního pana Ega, chtěla bezpochyby Ludmila Vachková uskutečnit celkem \"normální\" umělecký záměr: zaklít do estetického tvaru rozmanitost a rozpornost dnešní skutečnosti i člověka, který v ní žije. Autorčino vnímání a postřeh jsou však natolik živé, natolik

Ferdinand Weinberger a Vilém, děd a vnuk, žijí ve společné domácnosti a dennodenně jsou vystavováni nelehkým zkouškám, které před ně staví jediná žena – manželka a babička. Hana Weinbergerová však není ani typická manželka, ani běžná babička, i když v obou případech jde o milující ženu, která však svým nonkonformním přístupem k životu staví laťku tolerance příliš vysoko.

Kniha plná humorných príhod a postrehov odohrávajúcich sa v prvej polovici šesťdesiatych rokov minulého storočia v sudetskom pohraničí Severnej Moravy, vnímaných a rozprávaných jedenásťročným chlapcom.

Soubor svěže psaných úvah spisovatele a publicisty, žijícího od 70. let v Hannoveru, reaguje na naléhavé a bohužel mnohdy tabuizované problémy dnešního globalizovaného světa i našeho národního života. Zamýšlí se nad identitou a perspektivami západní civilizace, nad rysy české povahy a jejími stereotypy vnímání dějin, nadzdroji ideologických i hospodářských konfliktů planety.

Mariáš, karetní hra pro dva až čtyři hráče, se do našich zemí dostala s francouzskými vojáky za Napoleonových tažení. Zdomácněla v klubech, kavárnách i hospodách.

Když se na počátku 19. století rodila novodobá česká společnost, nutně si musela klást i otázky o smyslu své existence, o svém původu a o cílech, k nimž směřuje. V situaci, v níž se nacházela, bez opory tradičních autorit, bez filozofů a myslitelů, nalézala odpovědi mimo jiné v beletristických textech svých spisovatelů.

Erudovaný, nepřestajně plynoucí esej Michala Janaty o \'sypké nehmatnosti smrti\', ač může na první pohled působitponěkud nihilisticky, je živým a borgesovsky rozvětveným organismem. Jeho torzovitý charakter jako by naznačoval rozpadání a ztrácení tvaru věcí.

Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva – Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů.

Současná situace lékařství jako oboru je neuspokojivá. Důvodem jsou mocenské, ekonomické a politické zájmy, které tento medicínsko-zdravotnický komplex dokonale ovládly.

Šest vzájemně se doplňujících příběhů této knihy slovenského autora žijícího od roku 1968 ve Švýcarsku se odehrává vrůzných historických obdobích na různých místech Evropy. Jednotlivé postavy se pohybují stejně suverénně po Curychu, Bazileji, Vídni anebo Novém Sadu, jako žijí v Praze či v Košicích.