Kniha pohľadníc s typickými volfovskými vyobrazeniami - slniečka, psíkovia a ďalšie fenoményplodného autora.

V knížce, kterou držíte v rukou, autor shrnul specifické poznatky a informace na vždy aktuální téma darů -dárků - dárečků, a také řadu zajímavých, podnětných a úsměvných postřehů o charakteru dárců i obdarovaných, neboť postoj k dárku často vypoví víc, než mnohé jiné životní postoje. Na trhu ojedinělý titul usnadní rozhodování těm, kteří chtějí být dárci úspěšnými, a poskytne neotřelou inspiraci každému,

Na konci roku 2004 se náš nejúspěšnější domácí spisovatel rozhodl svérázně protestovat proti bulvárním praktikám — celoročním mediálním půstem. A namísto desítek rozhovorů, ve svých třiačtyřiceti, si Viewegh začíná psát deník.

Snad skoro každý člověk byl někdy při své pouti životem zatažen do víru erotiky a sexu. To se stalo, možná poněkud v drsnější formě, i hrdinům těchto příběhů, kteří se s nečekanými situacemi potýkají, jak nejlépe mohou.

Kniha Tata a jeho syn, která vychází v druhém vydání, je třetí sbírkou povídek, kterou tento česky píšící židovský autor v nakladatelství Sefer vydal. Jedná se o dílem autobiografické, dílem fabulované příběhy, které s humorem, nostalgií i ironií zachycují jeden z nejzákladnějších lidských vztahů – vztah otce a syna.

Hlavní motiv Manových povídek je voda, která utváří ducha krajiny, skrývá před námi těla mlčenlivých ryb, a především k sobě přitahuje tajemnou silou řadu podivínských postav, někdy strašidelných, hrozivých, jindy v jejich tragické bezmocnosti blízkých a dojemných. Velká bílá tůň zavádí čtenáře ke skrytým místům Písecka, k rybníkům, strouhám a řekám, do nedávných i starých časů.

Kniha breptů, říkaček, nonsensů a šplechtů pro malé i velké děti, kteří vědí, že sranda letí....

Jmenuje se Nina. Kdysi malovala, ale od chvíle, kdy se vdala, už to nedokáže.

Knihu autentických vzpomínek Zdeněk Svěrák vypráví optikou sedmiletého chlapce. \"Abych se do toho vpravil, při procházce liduprázdným krajem jsem si na polní cestě klekl.

Chci počkat, až ostatní zákazníci odejdou, chci být úplně poslední. Ale nejde to.

Přežít ještě neznamená žít „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá.

Kniha textů Vratislava Brabence. Z původně pevně daného formátu „sloupků“ pro Divadelní noviny Vráťa vytvořil zcela svébytný literární útvar.

Román, inspirovaný známým případem, kdy norský úřad pro ochranu dětí odebral děti české matce! Norsko své děti chrání. Nedopustí, aby vyrůstaly ve strachu a ponížení.

Kniha shrnuje stěžejní okruhy autorovy tvorby, kterým věnoval nejvíce úsilí, které pro něj byly nejdůležitější. Tak je plánoval vydat, ale nestihl to.

V dopisech psaných po svém zatčení za podvracení republiky v květnu 1981 se Jiřina Šiklová obrací především ke svým dětem a mamince či dlouholetému příteli Milanu Machovcovi a zprostředkovaně též k dalším blízkým. Činorodost, humor a zájem o druhé, jež jsou jí vlastní, se ve vazbě stávají strategií, jak nejen přežít, ale i co nejlépe využít tento „odcizený čas“ – dceři na dálku pomáhá s přípravami

Krátká novela Zlíří je vyprávění navazující na tradice žánrů legend, pohádek a mýtů. Z poetických obrazů se pomalu splétá příběh ztracené a unesené dívenky, neobratného pokusu o její záchranu i závěrečné velkolepé vzpoury mytických sil proti páchanému bezpráví.

Básník Jiří Kolář (1914–2002) napsal ve třicátých letech rozsáhlejší skladbu Rudý havran, které dal podtitul román reafora. Datoval ji rokem 1936 a zaslal svému tehdejšímu básnickému idolu, Vítězslavu Nezvalovi.

Podprůměrného cirkusového iluzionistu osloví jednoho dne ďábel, nabídne mu neomezené schopnosti aza tento \'dar\' nic nechce na oplátku. Taková nabídka se neodmítá a ani Kryštof si tuto příležitost nenechá ujít.

Ivan Wernisch se svérázným způsobem pokusil zkomprimovat na poměrně malou plochu narativní útvary, z nichž dokonce jeden každý sestává z jednotlivých, konkrétně nazvaných kapitol, které ovšem povětšinou nepřesahují rozsahem několik řádků. Jsou to přitom příběhy, z jejichž motivů by nejeden spisovatel dokázal skutečně vytěžit látku na rozsáhlý román nebo aspoň novelu.

Ole toho od života už moc nechce. Je mu čtyřicet, kouří, pije a večer stojí za pultem malého zaplivaného baru Helsinky v jednom východoněmeckém velkoměstě.