Ústav pamäti národa (ÚPN) vydal pri príležitosti 40. výročia okupácie Československa vojskami piatich krajín Varšavskej zmluvy obrazovú monografiu August ´68. Okupácia a občiansky odpor na Slovensku v obrazových dokumentoch Archívu ústavu pamäti národa zameranú na prezentáciu doposiaľ neznámych autentických ikonografických dokumentov z fondu Archívu ÚPN, ktoré zachytávajú okamihy invázie. Jedným z

Deníkové záznamy sociologa, filozofa a politika Rudolfa Battěka (19242013) poskytují jedinečný vhled do zákulisí československého opozičního prostředí, které na konci osmdesátých let prodělalo mimořádně dynamický vývoj. Oproti sedmdesátým letům, kdy v něm působilo několik stovek lidí, narostl jejich počet v roce 1989 do tisíců. Záznamy přinášejí množství cenných informací o schůzkách představitelů

Kniha má dve samostatné časti, preto v nej listujte a čítajte ju z oboch strán. Slovenskí zbojníci – povesti a iné zvesti Približuje zbojnícky život, zbojstvá a miesta, kde zbojníci žili a ktoré sa spomínajú v ľudovej slovesnosti. V povestiach sa prelína reálny život doby s nadprirodzenými silami, ktoré dodávajú junákom silu a chránia ich od nebezpečenstva. Testíky sú zábavnou možnosťou zopakovať si

Úcta stínu Bílé hory Byla to významná událost ona staroměstská exekuce, bylo to svým způsobem vyburcování lidu, jakým dokázali na pokraji smrti oslovit celý český národ. Odkázali mu své poselství. Pojďme být hrdi i dnes na to, že žijeme v Česku a věřit, že pravda zvítězí. 27 statečných českých pánů nám ukázalo cestu. Naše země je krásná a má smysl se za ni prát.

Líčení skončilo v předchozím svazku přenesením sídla proslulého císaře Rudolfa II. do Prahy. Následuje popis jeho vlády, nástup Matyáše až po potlačení stavovského povstání bitvou na Bílé hoře a vítězstvím Ferdinanda II.

Kniha přinášísvědectví Němců, kteří se narodili v českých zemích a oni sami nebo jejich rodiny se postavili nacismu. Pohled do takřka zapomenuté kapitoly českých dějin 20. století nabízejí životopisné rozhovory s pamětníky, svědky německého odboje proti fašismu.

Toto dvojzväzkové dielo k trnavským novovekým meštianskym závetom vykazuje znaky jasne vyprofilovanejprávnohistorickej analýzy a syntézy, ktoré sú prezentované v monografickej časti. Edícia prameňov bude môcť byť využitá v ďalšom vedeckom výskume aj vo výuke dejín práva poprípade vo všeobecno-historických disciplínach/pomocných vedách historických a podobne.

Jako se poledníky neúprosně stahují k tomu pomyslnému bodu zvanému severní pól, tak k němu mířilo i množství objevitelských a vědeckých expedic. Nepřitahoval pouze magnetickou střelku, ale i muže, kteří v touze za poznáním byli ochotni podstoupit jakákoli nebezpečí a obětovat cokoli… mnozíi život.

Piaty zväzok Histórie zadnými dverami nás opäť prevedie malými i veľkými dejinami v zábavnejšej podobe. A opäť tu máme niečo nové – nové osobnosti a udalosti, starosti i radosti, niekedy trochu hanby, inokedy takmer večnú slávu.

Kniha mapuje dobu první světové války v oblasti jihozápadní Moravy. Zaměřuje se především na život ve vesnicích, ale zároveň si všímá i dopadů války na život na maloměstě.

Jaké mýty šíří západní novináři a historici o středoevropském odporu vůči komunistickému státu? Jak se na disent dívá americký historik J. Bolton?

Kniha usiluje o nový vhled do tématu romské menšiny, ve kterém se obrací na vztah křesťanských církví k Romům. Po stručném přehledu života Romů a postavení církví na českém území od roku 1918 do současnosti následuje rozsáhlý výzkum obsahující statistické údaje zahrnuté v tabulkách a grafech (zmapování situace ve vybraných církvích a vybraných lokalitách ČR). Závěr knihy obsahuje rozhovory se zástupci

Pražský uličník je publikace určená široké čtenářské veřejnosti. Svým tématem a zpracováním totiž poslouží nejen jako užitečná pomůcka pro profesionální historiky či úřady a instituce, ale najde si své příznivce i v řadách amatérských zájemců o pražské dějiny.

Polemika o Československom rozkole je prvým titulom novej edície Pramene a polemiky. Je to súbor dvoch významných diel: Milan Hodža – Československý rozkol a kritická reakcia naň od Jozefa Škultétyho – Stodvadsaťpäť rokov zo slovenského života.

Čachtické panstvo a jeho obyvatelia prežili mnohé pohromy: tatársky vpád, husitské vojny, turecké rabovanie, lúpežných rytierov, Kurucov aj Labancov, prírodné katastrofy aj morové epidémie. Čachtický hrad sa spomína už krátko po vpáde tatárov v listine kráľa Ladislava IV. z roku 1276. V priebehu stáročí panstvo a hrad menili majiteľov.

Soubor studií vybraných z díla předního českého historika Eduarda Maura, jenž od roku 1962 působí na Filozofické fakultě UK a od roku 2003 zároveň na Univerzitě Pardubice, je důkazem o neobvyklém rozpětí jeho zájmů. Ve svém rozsáhlém díle se Maur věnuje především hospodářským a sociálním dějinám raného novověku a historické demografii.

V monografii Mezi Východem a Západem autorka zkoumá krátké, avšak politicky i společensky významné období mezi koncem druhé světové války a převzetím moci komunisty v únoru 1948. Ony tři „dlouhé“ roky nepojímá jako jednoznačný zápas mezi demokracií a totalitarismem.

Josefa Náprstková patří k osobnostem české historie, kterým dosud nebyla věnována zasloužená pozornost. Předložená monografie vychází ze všech typů pramenů uložených převážně v Náprstkově muzeu - rukopisů, tisků, obrazových fondů i předmětů trojrozměrných.

Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony?

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku i bezohlednosti československého státního socialismu. Kniha Most do budoucnosti plasticky vypráví o životě ve starém Mostě v dekádách po druhé světové