Sociológia existuje ako samostatná veda necelé dve storočia, pričom tesne pred svojím vznikom sa pomenovávala ako sociálna fyzika. Za vyše 150 rokov vývoja sociológie sa z nej stala jedna z najrozšírenejších, ale aj najzložitejších spoločenských vied.

Sú naše túžby skutočne naše? Je legitímne kritizovať kapitalizmus prostredníctvom iPhonov?

Pátý svazek Soudobé sociologie je věnován rozmanitým teoretickým přístupům k problematice sociální změny. V protikladu ke všemu, co je statické, znamená sociální změna dynamiku a diskontinuitu.

Práce se věnuje současným podobám stárnutí v české společnosti a analýze vlivu věku na participaci. Populační stárnutí a proměny společnosti související s individualizací a prosazováním neoliberální politiky vedou k tlaku na jedince, aby stárnul aktivně.

Všudypřítomný jazyk hodnocení a bodování zásadně změnil naše vnímání hodnoty a statusu. Vzestup kvantifikace vytvořil a posílil sociální hierarchie a kvalitativní rozdíly proměnil v kvantitativní nerovnosti.

Autor v obsáhlé monografii analyzuje interakce mezi hospodářským a sociálním vývojem, státní správou, společností, zástupci hospodářské sféry a tou částí vzdělávacího systému, která měla připravit kvalifikované pracovní síly pro tovární průmysl, řemesla, zemědělství, obchod a částečně i služby. Ve zvoleném časovém úseku odkrývá okolnosti vzniku odborných škol a mimoškolních vzdělávacích alternativ,

Kniha Jerryho Z. Mullera, profesora historie na Americké katolické univerzitě ve Washingtonu, si bere na paškál naši posedlost metrikami. Ty se začaly používat v sedmdesátých letech k efektivnímu řízení podniků, ale postupně pronikaly do všech oborů lidské činnosti.

Všichni mluví o vzdělání. Stalo se sekulární naukou spásy, od níž si slibujeme řešení všech problémů – od potírání chudoby až k integraci migrantů, od změny klimatu až k boji proti teroru.

Kniha „Nerovný boj o víru. Páni z Martinic a rekatolizace města Slaný“ se zabývá proměnou identity slánských měšťanů v 17. století.

Kniha mapuje současné role romské ženy a její postavení v rodině i v rámci majoritní společnosti. Romská žena je tradičně považována za osobu, která má být v domácnosti, starat se o bydlení a pečovat o děti.

Po rozpadu Sovětského svazu se národnostní otázka v nástupnickém Rusku omezuje na rozbor čečenských válek a etnografii sibiřských etnik. V evropské části Ruska však žije množství tradičních ugrofinských a obecněji uralských národů, o nichž se téměř nic neví.

Autor se táže, jak chápat sociologii v současné „pozdní“ době, přičemž se nepřiklání ani k postmodernímu relativismu, ani k obhajobě vědeckého charakteru sociologie. Volí třetí cestu: na základě filosofické hermeneutiky H.-G. Gadamera se snaží sociologii určit jako humanitní disciplínu.

Žijeme v éře globálního obchodu na globálních trzích, globální komunikace, globálního cestování a globální migrace, globálních společností i globálního ničení životního prostředí. I když je globalizace všeobecně přijímána jako nové paradigma společnosti, zůstává v obecném diskurzu pozoruhodně vágní.

Tato kniha rozlišuje tři cesty k emancipaci – existenciální revoltu, politickou revoluci aobčanské jednání. V prvních dvou lze najít mnoho podnětného, jakmile se však jedna nebo druhá začne představovat jako jediná a o sobě dostatečná odpověď na otázku lidské emancipace, ústí do opaku toho, co slibuje.

Cílem této knížky je propojit ve vzájemných souvislostech užívání cannabisu a otázku identity. Obojí se dnes podílí na sociální realitě.

O problematice vězeňství se k veřejnosti obvykle dostanou jen kusé informace, a to zejména v případech, kdy dojde k mediálně zajímavé události (útěk vězně, vzpoura, hladovky atd.). Lidé většinou netuší, co se ve věznicích děje, jaký je Vězeňská služba ČR kolos, jak je náročné jej zvládnout - ale také co se dá nejen vězni, ale i příslušníky, včetně těchnejvýše postavených, napáchat. Přitom nás všechny

Práce publikovaná v anglickém jazyce je věnována problematice užívání a zneužívání návykových látek ve vybraných postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Prezentuje data o užívání skupiny návykových látek (alkoholu, tabáku, drog) i srovnatelné údaje o zdravotních a sociálních důsledcích jejich užívání, umožňuje srovnání rozdílů mezi jednotlivými zeměmi na tomto poli a jejich vývojové trendy

Sociologický esej, psaný v dějinotvorných měsících roků 1989 a 1990, vychází po dvaatřiceti letech od svého vzniku ve čtvrtém vydání. Vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, aby se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát.

Základem této knihy jsou tři přednášky na téma „Perspektiva světa“, které autor pronesl v listopadu 2004 v St. John’s College Univerzity Britské Kolumbie. „Boj mezi evropským univerzalismem a univerzálním univerzalismem je ústředním ideologickým zápasem současného světa a jeho výsledek do značné míry určí, jak bude strukturován budoucí světosystém, do něhož vstoupíme v příštích pětadvaceti až padesáti

Provokativní kniha, která vás přiměje dívat se na svět novým pohledem. Data jsou pro moderní svět zásadní.