V dobách postupující privatizace a technologizace vězeňství roste volání po novém abolicionismu pro 21. století: zrušení věznic. Angela Y. Davis zkoumá kořeny současného vězeňskoprůmyslového komplexu v USA, jeho rasismus a sexismus a nastiňuje možné alternativy k trestu odnětí svobody.

Je čas otevřít budoucnost a odvážně přemýšlet o světě bez kapitalismu. Tato kniha se právě tímto tématem zabývá.

Text knihy vznikal od března 2021 do března 2022. Pandemii covidu za ten rok vystřídala pandemie válečného šílenství po nevyprovokované agresi Ruska na Ukrajinu.

Zdá sa, že západný svet je dnes v kríze. Pod všetkým tým šialenstvom sociálnych médií a politikou v štýle reality šou je však skrytá hlbšia skutočnosť: nechávame sa unášať prúdom, zacyklili sme sa v opakovaní a ocitli sme sa v slepej uličke.

Zlé veci môžu byť na niečo dobré, pokiaľ sa z nich dokážeme poučiť. A platí to aj o slovenskej skúsenosti s covidom-19.

Sociální služby pro občany se zdravotním postižením prošly v průběhu času, zejména v posledních dvou desetiletích, podstatnými proměnami. Tato kniha se věnuje některým z těchto trendů, a to především v souvislosti s vazbou mezi životní situací a podporou dostupnou v různých zemích.

Masa a moc sú kľúčové pojmy našej epochy. Bol nimi fascinovaný aj Elias Canetti, ktorý ich skúma ako fenomény, pre ktoré možno nájsť v dejinách ľudstva množstvo príkladov.

Kniha jako celek se týká celospolečenského problému zhroucení hierarchie hodnot a vyzdvižení jiné hodnotové škály, s čímž je spojena krize zdravého rozumu. Zmíněná krize se ozývá takřka odevšad, z oblasti školství, zdravotnictví, historicko-politické, církevní a náboženské a lze ji vysledovat i v oblasti lingvistické, čemuž odpovídá i členění knihy.

Publikace si klade za cíl zorientovat čtenáře ve stávajícím důchodovém systému. Autor, který byl předsedou tzv. důchodové komise v letech 2014–2017, vysvětluje vývoj penzijního systému na konkrétních krocích předchozích vlád, seznamuje čtenáře s jeho přednostmi i slabinami a rozptyluje nejrůznější obavy a mýty, které otázku důchodů ve veřejném povědomí provázejí.

Autor se táže, jak chápat sociologii v současné „pozdní“ době, přičemž se nepřiklání ani k postmodernímu relativismu, ani k obhajobě vědeckého charakteru sociologie. Volí třetí cestu: na základě filosofické hermeneutiky H.-G. Gadamera se snaží sociologii určit jako humanitní disciplínu.

Kolektivní monografie je výsledkem výzkumné práce autorského týmu katedry sociální práce Filozofické fakulty UK. Reaguje na všeobecné přesvědčení, že kvalitu života seniorů pozitivně ovlivňuje aktivita ve stáří.

Kniha Sami doma přibližuje stále rozšířenější zkušenost mladých dospělých s budováním samostatného domova – bez rodičů, partnerů či partnerek nebo dětí. Snaží se prostřednictvím hloubkových rozhovorů porozumět tomu, jak své zabydlování popisují a prožívají: jako zkušenost dospělosti, budování vlastního místa a vztahů,v kontextu nároků současných podob práce.

Analýza situácie v užívaní drog, alkoholu a tabaku u žiakov a študentov v deväťdesiatych rokoch a po roku 2000: Výsledky, porovnania a trendy.

Předkládaná monografie se zabývá teologicko-etickou reflexí mezinárodní migrace a imigrační politiky. Autor hledá ve světle teologické etiky odpovědi na následující otázky: Je rozdělení světa do jednotlivých států eticky odůvodnitelné?

S důrazem na mezioborový kontext uvádějí tematické kapitoly do široké problematiky komunikačních médií, s důrazem na praktické používání jazyka a interpretování nejrůznějších strategií, s nimiž se setkáváme ve světě současné komunikace. Lingvistické pojmy jako význam, reprezentace, informace, recepce, řečové akty, styl, tropy a figury, diskurz ad. se zde objevují v popularizujících, ale výkladově hutných

Sociologicko-historická štúdia vývoja rodiny je zameraná predovšetkým na obdobie druhej polovice 20. storočia.

Bezdomovectví je bezesporu zajímavým fenoménem současné doby. Představuje jednoznačný společenský propad, který lze označit jako syndrom komplexního sociálního selhání.

Žijeme ve světě, v němž je ten nejmilejší často vzdálený a ten vzdálený je nezřídka ten nejbližší. Ulrich Beck a Elisabeth Beck-Gernsheim se v knize snaží o široký záběr – zajímá je láska překračující zeměpisné, kulturní a politické hranice, sňatková migrace, mateřská láska na dálku, turismus z touhy po dítěti, globální patchworkové rodiny, tedy široké tematické spektrum globalizace lásky.

Český překlad knihy Dandysmus, poslední záblesk heroismu francouzskéhofilosofa, literárního kritika a univerzitního profesora D. S. Schiffera je ojedinělou ukázkou, jak aktualizovat a nově prezentovat toto klasické téma. Jak sám autor píše, dandysmus je vším, jenom ne nebožtíkem zašlých časů.